čtvrtek 24. července 2014
Už je to 16 let
Dnes v 0:27 hodin to bylo 16 let, co se koncem pánevním narodila moje prvorozená dcera Eliška...
Chtělo by se říct "to to uteklo", ale v životě s autismem je každý den velkým dobrodružstvím a častým "bojem". A mnohdy se vám některé dny zdají být nekonečnými...
Nebylo to jednoduché a asi ještě nebude, ale jsme moc rádi, že Elišku máme.
Eliška nemá ráda dorty (stejně jako já), tak jsme jí k snídani udělali její oblíbený makovník.
Moje milá Eliško,
přejeme Ti hodně zdraví, štěstí, lásky, spoustu radostných úsměvů na tváři, klid v duši, co nejvíc pozitivních myšlenek a ať Tě deprese a úzkosti trápí v životě co nejméně.
Kéž by se Ti povedlo zase se po prázdninách vrátit do školy...
S láskou
maminka, Jeníček, Šárka, Lentilka, Matýsek a Betynka
středa 23. července 2014
Aktivity pytlíkové výměny XI.
Další úkol z pytlíkové výměny...
Podle obrázku a přiložených barevných těstovin udělat panáčky...
Sice to není úplně v pořádku, ale snaha byla...
Jeníčkovi se trochu pletly ruce a nohy panáčků a opravit to nechtěl...
Ale za snahu i za práci ho čekala odměna - a to oblíbený nanuk. Co taky jiného v tom horkém létě...
Manetico magnet blocks
Z Rané péče nám poprvé půjčili magnetickou stavebnici Manetico a Jenda je z ní nadšený.
NIC jiného ho tak nebaví jako magnety.
Holky jako malé milovaly Lego duplo. Jenda ho občas vezme na milost, ale moc dlouho u něj nevydrží.
Zato tyhle magnety ho fascinují.
Zpočátku zahazoval panáčka na zem, ale pak mi milostivě dovolil, abych si s ním hrála alespoň já.
Říká mu "Kašpare, udělej...Kašpare, skoč na schody"...
V kufříku je i pár předloh, ale některé díly jsou už poztrácené, tudíž podle obrázku se stavět nedá...
Už vím, co dám Jeníčkovi na vánoce:-)
Tedy pokud se mi vůbec podaří stavebnici sehnat.
Zatím to vypadá, že v Česku asi k sehnání není...
Požádala jsem jednu hodnou dušičku, zda by se mi po ní někde nepodívala.
Bylo by fajn, kdyby to vyšlo. Zabavit Jeníčka nějakou hračkou je totiž problém. Máloco vezme na milost. Kromě magnetické stavebnice Magformers a dudlíků ho nebaví skoro nic...
Přeji vám krásné letní dny. Potřebovala bych, aby se trochu ochladilo, protože poslední týden v bytě "umírám horkem".
Normálně bych spala při otevřeném okně, což ale Jeníček nedovolí, výslovně trvá na zavřených oknech a dveřích.... a já v tom "skleníkovém" ovzduší existuji jen bídně...
sobota 19. července 2014
Hrátky s gumičkami
Podle předlohy Jeníček pracovat nechce, ale jsem ráda, že vůbec "něco dělá".
Donutit ho sednout si ke stolu a řízeně pracovat je v posledních týdnech čím dál těžší.
Ale trocha motorického cvičení jeho prstíkům určitě neublíží...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)