sobota 31. prosince 2011
Jenda se bojí petard
Jenda se bojí petard, rachejtlí, ohňostroje a podobných "radovánek".....
Možná ještě víc než loni.
Manžel si jich "pár" koupil....
Jak malé dítě. :-(
Ani jeho syn s autismem ho neodradí od nákupu....
Je vidět, že svého syna ani trošku nechápe.
Jak kdyby těch petard v okolí nebylo dost....
Několikrát nutil Jeníčka, aby s ním šel ven.
A ten chudák ze strachu plakal....
Řekla jsem mu, že ven chodit nemusí, když NECHCE, že bude se mnou doma.
Na první asi 2 petardy, které taťka zapálil, se vydržel dívat se Šárkou z okna, pak už plakal a utíkal z pokoje pryč....
Válel se po zemi....
Schovával se ke mně do postele....
...plakal....
...zacpával si uši....
...poskakoval...
...a třásl se strachem....
Zakrýval si oči....
...a plakal....
Dudlíčky samozřejmě oba dva - jeden v pusince, druhý v ruce....
A to je teprve 22 hodin....
Kéž by usnul a to nejhorší o půlnoci ZASPAL....
Puzzle s Krtkem
Puzzle Jeníčka moc nebaví.
Je ochoten se jím zabývat jen občas....
Sám s bídou složí puzzle ze 4 kousků.
Ale pokud je oblíbený motiv, třeba Krtek a jeho kamarádi...
...tak se občas pokusí za úplatu bonbónkem pracovat....
S mojí dopomocí zvládne puzzle ze 6 kousků....
Ukazuji mu, jak se to dělá....
...na co si má dávat pozor....
A nakonec se nám společnými silami podaří složit puzzle i ze 12 kousků....
Jsem ráda, že to při malém nezdaru nevzdal...
Vím, že to není jeho oblíbená činnost.
Příjemně mě překvapil.
Ale medvídky má rád, tak snad ho zaujali oni.
Tenhle obrázek zná i z knížky o Krtečkovi.
Napiš a smaž
"Napiš a smaž."
Tahle knížka se Jeníčkovi moc líbí.
Přesně se jmenuje: "Malá školní tabulka" - Učím se psát.
A přiloženou "tužkou" si Jenda může malovat.
A když pak tabulku zasune zpátky, tak se obrázek zase smaže.
V knize jsou hezké obrázky a tak Jendovi ukazuji předměty denní potřeby, zvířátka, auta....
Učí se u toho i barvy.
...červená, žlutá, modrá, růžová...
Stránky jsou totiž barevně rozlišené.
Někdy Jenda dělá, že mě nevnímá, ale to už neřeším.
Vím, že mě slyší. :-)
A tak mu ukazuji obrázky i písmenka.
V knize je abeceda, a tak si opakuje písmenka.... říká: "B jako babička, "M jako maminka...
Zase jedna z mála věcí, které Jendu dovedou "přitáhnout"....
Šárka staví bunkr
Jeníček se bojí svého otce.
Každý večer se ptá, jestli taťka půjde druhý den ráno do práce.
Aby věděl, jestli ráno může běžet do obýváku nebo ne....
Když je tatínek doma, tráví Jenda čas v ložnici.
V Šárince má svého spojence.
Šárka mu postaví bunkr, aby ho taťka neviděl....
A pak si tam občas hrají....
Zajíček měl hlad a žízeň... :-)
Tak se Jeníček učí dát mu napít a najíst....
Tady Šárka krmí zajíce mrkví s jablíčkem....
Chvíli jsem si se zajícem házela míčem....
Chvíli se mi dětičky schovávaly....
Tady hrál Pat (nebo Mat?) se zajíčkem fotbal...
Tohle GESTO mě dojalo....
"Véčko"...Jenda ho nikdy neviděl, nikdy o něm neslyšel.... A zcela "náhodou" vystrčil ruku z bunkru a já to zachytila....
Pár dní po smrti Václava Havla...v době státního smutku.... není to zvláštní?
Líbilo se mi, jak se "opičí" po Šárce a leze stejně jako ona "po břiše" do bunkru....
Dva páry nohou mizejících v bunkru.... :-)
A tady už je vidět pohoda... oba sedí na zemi na dece.
Nejsou vidět, jen mají vystrčené nohy z bunkru ven. :-)
Nemají se ty děti nejlíp?
Dáváte si i vy nohy nahoru? :-)
Závěrem pár slov:
LETOS nemám náladu psát 50 novoročních mailů ani desítky smsek. Při 10 tabletkách od bolesti jsem ráda, že zvládám běžný chod domácnosti.
Omlouvám se proto všem, kteří ode mne smsku či mailík čekají.
Nezlobte se, nemám na to sílu ani náladu. Vlastně bych mohla opsat to loňské přání, jen bych mohla změnit rok. :-P
Myslím na vás, na všechny.
Přeji všem svým blízkým, čtenářům blogu, ale i všem ostatním do nového roku 2012 HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, RADOSTI a LÁSKY.
Máme-li zdraví a lásku, pak máme to nejdůležitější v životě.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)