středa 31. srpna 2011

Jak mi došla slova....

Já vím, že jsem Jendovi nechyběla, když jsem byla v nemocnici.
 Maminka mu zajistila jeho rituály, tak mě nepotřeboval....
...ale přesto je mi to trochu líto......


Autistické vyznání "lásky":


J: "Mami, ty jsi umžela?"
já: "Ne, ještě ne."
J: "A puoč si neumžela?"
já: "Ty jsi chtěl, abych umřela?"
J: "Jo, mně to líbí. Já tebe nemám lád..."
já: "Proč mě nemáš rád?"
J: "Plotože."

úterý 30. srpna 2011

Šárka a Dancing Crackers

Je to asi rok, co Šárka začala chodit na tanečky.

Tancuje se skupinou Dancing Crackers a moc se jí to líbí.

Občas jedou do Music klubu Óčko v Praze, sem tam je nějaké soustředění - podzimní, zimní, velikonoční...

Na všechny samozřejmě Šárka nejezdí, protože bysme přišli "na mizinu".

Je to docela drahý koníček.

Na letní tábor se Šárinka moc těšila.

Tancují různé styly: Hip hop; House dance; Break dance, r´n´b´, ale třeba také dancehall, locking nebo wacking...  (okopírováno z jejich www stránek, protože tomuhle já vůůbec nerozumím...)
Slova jako "Lockin, poppin, new style... " pro mě asi navždy zůstanou "španělskou vesnicí"....


A to, co se během těch 10 dní na táboře naučily, to nám děti předvedly na nedělním vystoupení.

Na táboře bylo asi 150 dětí.




Všechno je foceno z jednoho úhlu, seděla jsem na své židli a ani krok vpřed jsem neudělala.
Stejně bych nevěděla, jestli mám držet francouzské hole, foťák nebo se snažit udržet balanc na jedné noze... :-P






Jen jsem si všimla, že Šárka dorůstá své cvičitelky....



Po skončení akce mě Šárka "ukecala", abych jí koupila mikinu s logem DC a hrnek...


Kdo by tomu sladkému stvoření odolal, že? :-)

Na poslední fotce je Šárka se svou kamarádkou.


Tak hádejte, o kolik je Natálka mladší... :-P

pondělí 29. srpna 2011

Mraky

Včera to bylo 3 týdny, co TO všechno začalo.

Potřebovala jsem na chvíli zapomenout na bolesti, a tak jsem jela s manželem pro Šárku.

Byla 10 dní na tanečním táboře.

Chtěla jsem alespoň na chvilku změnit "prostředí"....

Bylo to jen 30 km, tak jsem si říkala, že to zvládnu.

Když jsem zvládla z pátku na sobotu 3,5 hodinové posedávání na pohotovosti na chodbě, tak zvládnu i tohle.

Šárinka by byla zklamaná, kdybych neviděla závěrečné taneční vystoupení.

Moc mi chtěla ukázat to, co se všichni za těch 10 dní naučili....

Bylo to fajn. I když je pravda, že večer jsem si s bídou došla na záchod....
Noha mě odmítala "poslouchat"...

Cestou jsem fotila mráčky, obláčky a okolní přírodu.

Bylo to takové malé, příjemné rozptýlení.
Fotky z tábora vložím asi zítra....

pátek 26. srpna 2011

5 dní na angiologické JIP-ce

Jsem doma.
Už 2 dny. Vystrčili mě z nemocnice rychlostí blesku s hodnotou Quicka 1.7, ač norma je 2,5 až 3.
Ale i to se pomalu upravuje.
Snažila jsem se paní doktorce říct, aby mě tam ještě pár dní nechala, ale nenechala...
Ale ono i těch 14 dní v nemocnici stačilo....

Byla to taková rychlovka, že jsem se nestihla rozloučit ani s paní, která ležela na vedlejší posteli a která si zrovna odskočila na záchod. Najednou tam byli pánové ze sanitky.... Během pár minut mě sestra sbalila a hurá sanitkou domů....

Jsem unavená.



Zmáhá mě horko, křik Jeníka, hádky dětí, moje bezmocnost....
Ale doufám, že už bude jen líp.... (snad)

DNES  vložím jen pár fotek z Prahy - z angiologické JEDNOTKY INTENZÍVNÍ PÉČE, kam mě převezla houkající sanitka z nedaleké nemocnice, kde jsem strávila jeden den.
Tam určili správně diagnózu - ileofemorální flebotrombóza.... ale nevěděli si se mnou rady, tak mě ...díky Bohu...převezli ke specialistům do Prahy.
Trombus byl velký - od kolene až k pupku....
Řidič si cestou dělal legraci, že prý jedu na výlet do Prahy.
Ano, na ten "výlet" jsem se těšila několik let...a slibovala jsem "nějaké" setkání i několika lidičkám z blogu, ale takhle jsem si ten výlet přece jen nepředstavovala... :-P


Můj "pokojíček" na JIP....

Moje "potrava"....

Můj výhled na Prahu... :-)

Vzhledem k velkým ztrátám krve po dvou katetrizačních zákrocích jsem dostala 4 transfúze....



Maminka běhá okolo domácnosti, vaří, pere, uklízí, žehlí, nakupuje....
Můj bráška mi nosí jídlo, pití, podává mi hole, odklízí mi věci z cesty, abych se nepřerazila, pouští Jendovi pohádky, občas si s Jeníčkem maluje nebo ho na zahradě houpe na houpačce.
Já nedělám NIC.
Prosté sezení v křesle je v tom horku vyčerpávající. :-P
Tedy dělám - poctivě baštím všechny pilule, píchám si injekce do břicha, leduju rozsáhlý hematom na noze a opatrně s nohou cvičím....

Až naberu síly, tak zase napíšu.
Snad....

Musím přiznat, že mám strach...bolí mě lýtko a nešlápnu na celé chodidlo...
http://www.toplekar.cz/nemoci/flebotromboza.html
Snad neskončím v nemocnici znovu....
Volala jsem dnes ráno na angiologii a doktor má dovolenou. Může mě vzít až 9. září.
Držte mi palce.

Krásný víkend vám všem....

úterý 23. srpna 2011

Pozdrav z nemocnice

Moji drazí,
omlouvám se, že nepíšu.

Nemám sílu dlouho držet notebook na klíně, je mi horko, jsem strašně unavená.
Vzhledem k nějaké alergii (tipuji to na alergii na prací prášek, ve kterém tu perou ložní prádlo...) mi dávají asi 4 dny 3x denně Dithiaden, tak jsem ve stavu permanentní únavy.
O odpočinku a relaxaci se "zatím" nedá mluvit....
Noha se pomalu hojí, modřiny ustupují, už ji pokrčím v koleni, sama ji zvednu.
Samé dobré zprávy, ne? :-)

Učím se chodit s francouzskými holemi, cvičím na posteli a už jsem se 2x doplazila ven z budovy na lavičku. Nevěřili byste, jaká je to dřina. :-)
Chytají mě křeče do nemocné nohy, tak ke všem lékům a injekcím, které tu dostávám, si  beru ještě vápník a hořčík.

Chtěli mě zítra pustit z nemocnice, ale nějaká hodnota v krvi..asi QUICK ....má být přes dva...a já jsem měla tyto hodnoty:
 ...neděle 1.37, pondělí 1.5 a dnes 1.44...
Nejsem si jistá, že mě pustí, když to zase klesá.....
Uvidíme..ale asi je to takhle lepší...stejně bych DOMA nic nezvládla...

Závěrem bych chtěla poděkovat vám všem za milé komentáře, krásné a povzbuzující maily či smsky a hlavně za návštěvy....
"Díky" nemoci a pobytu v nemocnici jsem poznala další nové tváře.... Z internetových přátel se stali přátelé opravdoví....
Děkuji....KAIVO, Míšo,  Danuško, Mutile, Sašo, Michale.....jsem moc ráda, že jsem vás poznala.
JSTE báječní...nejen přes blog, ale i naživo.

Další poděkování patří mé mamince, která se vzorně stará u nás doma o svá vnoučátka ...
A nesmím zapomenout poděkovat svému bratrovi a sestřenici, kteří u mě na JEDNOTCE intenzívní péče proseděli hodiny a dělali mi společnost.

Moji milí, jsem ráda, že vás mám....
Myslím na vás, i když nemám sílu psát...

Vaše Amélie

pondělí 15. srpna 2011

Hluboká žilní trombóza

Moji drazí čtenáři, čtenářky, přátelé, kamarádi a známí.

Moji milí.
 Jsem moc ráda, že jste na mě nezapomněli a slibuji, že až budu doma z nemocnice, tak napíšu víc.
Moje tělo mi dost drastickým způsobem dalo najevo, že si v žádném případě nepřeje brát hormonální antikoncepci.


Po 2 jízdách sanitkou se zapnutou houkačkou, po 5 dnech strávených na JIPce, po několika nepříliš lákavých zákrocích, po 4 TRANSFÚZÍCH A JINÝCH ZÁŽITCÍCH, JSEM KONEČNĚ NA NORMÁLNÍM POKOJI.
..
Snad to dává smysl.
Píšu vleže a dochází mi zbytky sil.
Jen jsem vám chtěla říct, že už SNAD bude líp.

Děkuji za vaše příspěvky, komentáře, maily, modlitby....za VŠECHNO.....
.....moc si toho vážím....
A věřím, že se brzy vrátím.

Z jedné pražské nemocnice vás všechny moc zdraví vaše unavená, ale snad už se uzdravující
AMÉLIE

JSEM RÁDA, ŽE jste!!!!

středa 10. srpna 2011

V nemocnici



Dopoledne mne odvezla "rychlá" do nemocnice.
Děti hlídá moje maminka. Ozvu se, až se vrátím.
Mějte se líp než já.

Vaše Amelie.

neděle 7. srpna 2011

Kondrac a Rádio Blaník

Včera mě Eliška přemlouvala, abych ji vzala na výlet do Kondrace.

Byly tam letní slavnosti Rádia Blaník.

Dnes mám nového "zpravodaje", tak jen pár slov ode mě a zbytek bude od Elišky.
Vyjeli jsme asi v 16:30 h.

Zaparkovali jsme na velké louce, která byla označena jako parkoviště.
Šárka chtěla zůstat doma a hrát si se Zlatkou.

Zde je fotka Elišky s Helenkou.

Nenechte se mýlit obrázkem. Helenka je o pár let starší než Eliška...

Už když jsem viděla ty davy lidí, tak jsem měla chuť se otočit a jet zpátky domů.

Ale co by pro ty holky člověk neudělal, že?

Po hodině strávené na sluníčku jsem byla zpocená, zničená a vůbec se mi nechtělo trávit další hodiny namačkaná ve společnosti spousty lidí.

Nechápu, jak si někdo může zapálit cigaretu a ani se neuklidit někam stranou....

Poprosila jsem bratra a šli jsme se projít místní obcí.

Vyfotila jsem pár domků...

...nějaké kytičky....


A zase jsme se vraceli na ONO místo...

Že by se mi chtělo, to se nedá říct.

Možná jsem doufala, že holky to přestalo bavit a že snad pojedeme domů.
Ale ne, holky byly nadšené.
A přály si zůstat až do půl desáté na ohňostroj.
Představa dalších 3 hodin mě děsila.
A tak jsme s bráchou podruhé vylezli z areálu a hledali jsme nějaké stinné místo.

Našli jsme  "krásné venkovní posezení".... :-P

Bráška si dal pivo a po "vydatné" večeři jsme nabrali sílu do dalších hodin.

Vydrželi jsme do konce...
A musím uznat, že to stálo za to....

A teď už vyprávění z pohledu Elišky:

Včera mě, mou kamarádku Helu a strejdu Martina, vzala moje maminka do Kondrace na letní slavnosti Rádia Blaník.
Bylo krásně, svítilo sluníčko, tak si někteří lidé (nejen občané Kondrace) vyšlápli na horu Velký Blaník. Když vylezli nahoru, za odměnu dostali vysřihovánku rozhledny na Velkém Blaníku. Na horu se mohlo chodit od 13.30 do 17 hod.
Akce začala vystoupením 2 představitelů taneční skupiny Dancing Crackers.

Pak přijeli Bořek Slezáček a Petra Doležalová, kteří nám zpívali písničky Michala Davida z muzikálu Děti ráje, např: Céčka, sbírá céčka, Decibely lásky, Děti ráje, Třetí galaxie, ...atd.

    Potom přijel Vláďa Hron.

Ten nás pobavil svými vtipy, legráckami a sem tam zazpíval nějakou písničku. Když skončilo jeho vystoupení, došla jsem si pro hranolky a mezitím dorazila  zpěvačka Petra Janů. Ta nám zpívala například písničky: Moje malá premiéra, Říkej mi, Není nám už 17, Motorest, ..a další.


    Mezi vystoupeními jednotlivých zpěváků byly soutěže, třeba nám pouštěli písničky a kdo uhádl první, jaká písnička zazněla, dostal zadarmo pexeso S Čechem po Čechách, nebo hodili nafukovací míč a několik létajících talířů s logem Rádio Blaník Hezky Česky a kdo je chytil první, mohl si je nechat, nebo si je pak zakoupit ve stánku. Poté hodili do publika dva tenisové míčky, a dvě dívky ho chytly, tak šly na podium a dostaly do ruky televizní magazín, ze kterého dostávali hádanky.

    Po vystoupení Petry Janů byla 20 minutová přestávka a tak nám maminka dala peníze a došla jsem si s kamarádkou na kolotoč. Když jsme se vrátily, na podiu zpíval zpěvák Petr Kolář, který nás ohromil třeba písničkami: Ještě že tě lásko mám, Vyznání, Jednou nebe zavolá a spoustou dalších.

A na závěr byl velký ohňostroj, na který jsme se těšily celý den.






Po skončení ohňostroje jsem ještě poprosila maminku a šly jsme s kamarádkou ještě jednou po tmě na kolotoč, který se točil i pozpátku.


Mávaly jsme mamince, div nám ruce neupadly:-)

    Když se kolotoč zastavil, jeli jsme domů. V našem městě jsme viděli další miniohňostroj, který si někdo udělal na zahradě. Maminka ho chtěla vyfotit, ale hned poté, co vylezla z auta, ohňostroj skončil. :-)
Tak jsme jeli dál. Kamarádku jsme vyložili před jejím domem a jeli jsme domů.
Dorazili jsme asi ve 22:35 h.
Doma ještě nikdo nespal, dokonce ani křečci ne.... hihi
Tento den jsme si moc hezky užily a doufám, že se tam za rok zase podíváme.
EM
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...