Jeníček je dětský autista s ADHD, masívními úzkostmi a mentální retardací. Bojí se lidí, nových věcí, nových situací, všeho neznámého....
Je mu 11,5 roku...Doteď odmítal koloběžky, kolo, tříkolku a další vozítka. Jediné, co akceptoval, je odrážedlo....ale sehnat odrážedlo pro tak velké dítě je nadlidský výkon..a když už by bylo, pak je vysoko nad moje finanční možnosti.
A tak jsme koupili v bazaru koloběžku za pár stovek a nechala jsem mu na ni přimontovat sedadlo.... Asi 14 dní odrážedlo stálo v obýváku (Jendovi na očích, aby si na něho zvykl), opakoval echolálie: "Vyhodit, bojí, spadne, odnést pryč..." a pak se mi povedlo...vlastně Oslíkovi - nalákat Jeníčka ven. Naštěstí tam nebyly žádné děti, které by ho znervózňovaly....bál se na něho sednout, odrazit se, ale za nadšeného povzbuzování Oslíka (maminky) ujel pár stovek metrů...
A budiž je to tímto povzbuzením pro další maminky malých autistů, které mi píšou... Naše děti mají jiné tempo, možná pomalejší, možná jiné než "zdravé" děti....ale o to víc si každého pokroku vážíme....
Jeníčka to tak unavilo, že si musel lehnout na betonovou skruž i s oslíkem....a chvíli si odpočinout..... doma dostal za odměnu nanuka....a já pevně doufám, že Jeníček podobný zázrak zase brzy zopakuje....
