Moje dcera přišla ve čtvrtek o klíče od bytu.
V pondělí ve 21 hodin jsem přišla domů a v její posteli spal chlap.
Šárky "kluk". Protože spolu pijí, kouří marihuanu a oba nechodí do školy, nelíbí se mi to.
Přes můj výslovný zákaz ho vzala do bytu.
A protože se neumím ozvat a bylo pozdě, nechtěla jsem dělat scénu, vedle spal Jenda, řekla jsem jí, že se mi to nelíbí a nechala jsem to být.
V noci jsem je přistihla, jak kouří v kuchyni u stolu!!!
V půl čtvrté vzbudili Jendu sexem.... chudák mi v autě cestou do školy říkal, jak moc se ho bál...
Šárce jsem druhý den vyčinila a marně jsem doufala, že se to nebude opakovat.
(Optimismus)
Ve čtvrtek po 14. hodině jsem našla mládence v Šárčině posteli, spokojeně si cvakal na notebooku.
Zdvořile jsem ho požádala, ať odejde z mého bytu, že můj syn je autista a bojí se cizích lidí.
(Bylo to na základě rozhovoru s osobní koučkou: Čí potřeby jsem naplnila, když jsem ho u nás nechala spát? JEHO a Šárky. A CO CHCI? Naplňovat svoje potřeby a chránit Jeníčka)
Šárce jsem řekla, že má dodržovat 4 PRAVIDLA: NEKOUŘIT, NEPÍT, nehulit trávu a chodit do školy.... a že nedodržuje ani jedno a že se mi to nelíbí.
Došla jsem do chodby a z věšáku jsem jí vzala klíče od bytu.
Od té doby musí zvonit (schválně drží zvonek asi minutu přesvědčená o tom, že jí klíče vrátím)....
Nelíbí se jí to.
Mně taky ne, ale co nadělám.
Fakt se nehodlám bát ve vlastním bytě a děsit se, koho si třeba v noci ožralého a zfetovaného přivede....
A modlím se, aby už bylo 12. ledna. V ten den bude Šárce 18, do té doby za ni zodpovídám já.
Pak se děj vůle Boží....