Čtu Váš blog dlouho, ale nekomentuji. Obdivuji Vaši sílu, trpělivost, to, že zvládáte Jendu, ... Určitě je víc takových jako já, co jen čtou a přimlouvají se za Vás. Držte se, než budou modlitby konečně vyslyšeny. Určitě bude líp, musí, protože Vy si to rozhodně zasloužíte!!!
Amélko ,taky jsem jedna z těch co čtou ,ale nepíšou ,každý den dávám hlas Elišce ,nevím ,proč musíte takové zkoušky prožívat a ráda bych pomohla ,tak aspoň na dálku objímám a modlitbou poprosím . držte se děti vás potřebují Míla
Moc na Teba myslim, verim ze dokazes prekonat toto tazke obdobie, snad po nom pride trosku viac pokoja aby si sa zase mohla venovat naplno detom. Zuzana
Amélko, pokud mohu tykat, vždzť jsem ještě nástiletá, moc držím palce, posílám energii, ráda bych poslala radost a štěstí, ale nad tím nemám moc. Doufám za tebe že se vše sklidní! Mooc držím palce... Vaše kažodení čtenářka, která ovšem nepíše příspěvky. Dávám vám hlas na knihu. Markéta
Milá Amélie, taky tvůj blog navštěvuji každý den, knihu o Jeníčkovi kterou jsem si koupila mám již přečtenou. Nesmírně tě obdivuji a každý den na tebe myslím, jak všechno zvládáš, jseš neskutečně silná a obětavá žena.Také bych ti ráda pomohla,objímám a myslím na vás !!! Uvidíš, zase bude líp, každý máme někdy nějaký splín. Alča
Marci holky kdyby jsi se potřebovala vypsat, tak jsem po emailu jedno velké ucho....a vrba taky :-)...drž se, neboj taky věřím, že na konci tunelu je vždycky světlo..jen někdy je ten tunel na konci zasypanej a musíme se ke světlu holt prokopat ...mám tě ráda....
Amelia, držím držím silno palce!!!!! Nech všetko ustojíte, nech už vysvitne slniečko aj nad Vami! Ste silná žena, zvládate toho neuveriteľne veľa a obdivujem Vás za to. Posielam Vám neskutočné množstvo energie, pozitívnej, dobrej, usmievavej a aspoň takto na diaľku jedno obrovské objatie. Držte sa, určite bude lepšie.MUSÍ!!!!!!!
Čtu až teď.... modlit se neumím, ale myslim na Tebe každý den, jsi neuvěřitelná osoba, nevim, co by si ty Tvoje děti bez Tebe počaly, drž se... Je škoda, že to všechno vidíme a cítíme my, čtenáři, a ti, co máš kolem sebe, jsou slepí... Kéž otevřou oči!
Milá Amélie. Každý deň chodím na Vaš blog. Viem, že nemám právo Vám radiť, lebo sa snažím držať príslovia " Nechodil si v mojích topánkach, tak ma nesuď ". Nepoznám ľudí s autizmom, ale z Vášho blogu viem, aké je to náročne. Nebolo by lepšie umiestniť Jeníčka do nejekého stacionarného zariadenia? Nemyslím zavrieť ho niekam, kde by sa mu nikto nevenoval a všetko čo vďaka Vám dokázal by vyšlo nazmar. Neviem či vo Vašom okoli je niečo podobné, ale vy by ste si potrebovali už konečne oddýchnuť a naplno sa venovať dievčatám. Verím, že som sa Vás nijako nedotkla, lebo cítim ako veľmi svoje deti milujete. Prajem Vám veľa zdravia a mnoho chápajúcich ľudí vo Vašej blízkosti.
Ach jé, to je hodně smutný příspěvek. Myslím na Tebe,hodně sil děvče!Přeju,ať se co nejdříve stanou dospělí "příbuzní" bývalými příbuznými.Vím,že je to těžké,ale život žijeme jen jednou a mělo by to být skutečné žití ne živoření.Holky a Jeníček potřebují šťastnou a spokojenou maminku a ty máš na to štěsti a spokojenost taky právo.
Milá Amélie, také každý den sem chodím, ale nepíši, nevím ale nějak mi nejdou vkládat komentáře.Také mám již přečtenou celou knížku o Jeníčkovi, kterou jsem si zakoupila. Stále na vás myslím a obdivuju jak vše zvládáš,jsi neskutečně silná žena.Ráda bych pomohla, ale nevím jak ? Z celého srdce ti přeji, aby bylo líp . Alča
Amélko, vůbec nevím, jak vyjádřit obdiv k tobě. Já mám doma vlastně pohodu a taky mám pocit, že nezvládám. Co potom musíš prožívat ty. Jsi neskutečně silná. Vím, že ti to moc nepomůže, ale i já na tebe myslím denně a ač nejsem věřící, tak denně prosím o to, aby ti bylo pomoženo. Nevím jak to ovlivnit, či zařídit, ale říká se, že když si člověk něco moc přeje a vysílá pozitivní energii, tak se mu to vrátí. tak ať je to co nejdřív. Iva
Jsem tu u Vás každý den ( někdy i několikrát:) ).Moc jste mi svým blogem pomohla, jen škoda, že jsem ho nenašla dřív. Až tady jsem spoustu věcí pochopila a moc Vás obdivuji.To, s čím mi nepomohli ani odborníci, jsem pochopila z Vašeho psaní.Takže DĚKUJI : ) A ze zloby dospělých se netrapte, někdo ani nic dobrého říct neumí, už je prostě takový a když může, ublíží ještě víc, ale dospělého člověka nepředěláte, tak proč se trápit kvůli jeho povaze. A někdy ti nejbližší ublíží , ale přitom to nemyslí zle, jen jsou zaskočeni a myslí víc na svoje pocity než na ty naše .... Myslete sama na sebe, na svoje zdraví, na svoje děti a ostatní zkuste prostě nevnímat . Držím palce a myslím na vás .Gábina
Milá Gábi, jsem ráda, že jsem vám POMOHLA: Stokrát jsem měla chuť s blogem praštit, ale pak stačí jeden podobný komentář jako je váš a zase vím, že to má smysl. Pro vás - mé čtenáře, ale i pro mě jako forma PSYCHOTERAPIE. Když mám radost, píši proto, abych se o ni s vámi podělila, když je mi zle, pak se nutím psát. V nejtěžších dobách jsem si řekla, že každý den MUSÍM napsat jeden článek..a jak se soustředíte, přemýšlíte, pak zapomenete na chvíli na starosti. Opravdu to celé dva roky bylo lepší než nějaké antidepresivum. Děkuji, že jste!
To mě moc mrzí:( Čtu docela pravidelně... a ne teda vždy komentuju... Ale poslední dny mám taky špatný... resp. můžu souhlasit s tím, jak moc dokážkou ublížit ti nejbližší a jak to člověka ničí... Můžu jen říct, že doufám, že se to zlepší;) taková vlastní modlitba...
Marci netrap se ,nikdo krom tvých dětí ti za to nestojí.Smiř se s tím špatným a neřeš to co nezměníš.Vím,že je to hodně těžké,ale tobě nic jiného nezbude,potřebuješ sílu pro své děti.Já ti věřím,ty to zvládneš,už bylo hůř.
DĚKUJU, jste zlatíčka. OPRAVDU některé komentáře na chvilku rozsvítily úsměv na mé tváři.
NE, NIKOHO nechci měnit, chci jen, aby mi ti tři dali už konečně pokoj. NIKDY neprojevovali úctu, slušnost, sdílení, lásku, ale chodit mi nadávat do vlastního domu je tragédie. Slušnost některým lidem není vlastní. KDYBY aspoň brali ohled na ty nevinné děti. Už tak ty nevinné duše mají svých starostí dost a tohle jim jedině přitíží. Já je pak musím uklidňovat, já musím mírnit jejich noční můŕy. Já s nimi bdím, když kvůli návštěvě "příbuzných" nemohou do pozdních nočních hodin strachy spát.
Toto je neskutečné! :( Nejlepší by bylo, kdybyste se odstěhovala pryč, ideálně do jiného města. Na větší vzdálenost snad škodit nebudou (nebo alespoň v menší míře). Vím, že kvůli dceři nechcete odejít, je to opět volba menšího zla, ale jestli to takto ubližuje dětem... Věřím, že se tu najde hodně lidí, kteří Vás podpoří, kteří Vám aspoň nějak pomohou - radou, kontaktem, dárkem, finančně, ... Držte se!
Amelko, i ja za Vas posilam modlitbu a verim, doufam, ze bude lepe. Uz jste usla takovy kus cesty, vcera jsem si lamala hlavu, co by se dalo udelat, ale bohuzel na nic jsem neprisla. Snad to nejak preckate a v novem roce se veci snad daji do pohybu. Hana
Amélko, i já patřím k těm, co pravidelně čtou tvůj blog a jen občas přispěju svým komentářem. Obdivuji tě bezmezně za všechno, co zvládáš a co jsi už překonala. A ten, kdo to nechápe a nedokáže si toho vážit, není hoden tvých slz. Je nás spousta, kteří ti fandíme. Vím, že to asi není možné...ale co takhle nepustit přes svůj práh člověka, který ti ubližuje? Já to v jeden moment také musela udělat a po nějaké době, kdy ten druhý pochopil, že udělal chybu, se ta situace narovnala. Přeji ti, abys měla dny klidnější, v kruhu těch, kteří tě milují a těch, kteří stojí o to být ti přítelem.
Zlatíčko..moc na Tebe obě myslíme..nevím jak Ti pomoci..tolik moc bych chtěla,ale nic mne nenapadá..drž se!! Jsme s Tebou.. tak moc bych Ti pomohla,ale opravdu nevím jak..Zdenka st.
Marci, to jen zírám. Myslela jsem, že bude líp a ono ne. Já to také nechápu, jak někomu může dělat potěšení cizí bolest. Neplač, nenič si už tak poničené zdraví pro blbost jiných! Máš tady nás všechny, co Tě máme rádi a budeme se za Tebe i modlit. Jednou BUDE LÍP! Uvidíš! Drž se!
Milá Amélie, pravidelně čtu Váš blog, nekomentuji, ale co jsem si teď přečetla je mi moc a moc líto. snažte se nestresovat, snažte se myslet pozitivně, budou vánoce a ty Vám a dětem přeci nějací příbuzní nezkazí. Tohle jediné by totiž chtěli, vidět vás dole a to jim nedovolte. Markéta
Má milá, myslet na tebe můžu, ale krom podpory na dálku, pohlazení a trochy povzbuzení...nevím, stačí to! Potřebovala by si něco víc, máš 3 děti a to dá zabrat i rodičům, dvěma rodičům, kteří jsou ve výchově a názorech jedním směrem, natož tobě... Drž se, na dálku objímám. Helena
Jejda. :-( Tak tohle je mi strašně líto, Amelí. :-( Holt si to všechno nejspíš musíte "odstonat" do finálního rozvodu. Mám jednu blízkou kamarádku, která si teď zažívá něco podobného, a trápí mě, že jí nemůžu pomoct. Tohle musíte obě samy. :-( Hodně sil přeju a posílám pusu. Mikyna
Váš blog sleduji už několik týdnů... Když jsem ho četla poprvé, listovala jsem a četla všechny ty s láskou napsané články, i když to musí být doopravdy nepředstavitelně těžké, nemohla jsem uvěřit, že to zvládáte... To, že vám někdo přes to všechno co obětujete a dáváte svým dětem, ubližuje je neskutečné a nefér! Myslím, že málokdo potřebuje víc podpory než vy! Je mi to moc líto a doopravdy doufám, že se vše zlepší.... Věřím, že to zvládnete, jste neuvěřitelně silná :)
Ahoj Marcelko,přeju hodně sil k překonávání všeho zlého,co Tě na cestě životem potkává.Nejsem věřící,takže se nepomodlím,ale myslím na Tebe hodně často.Naše životy jsou v něčem podobné a tak se dokážu vcítit,jak je to všechno někdy těžké.Drž se ahoj Jana
Amélie, myslím, že se brzo u vás cosi dořeší a bude to možná i trochu ještě bolet, ale po bouřce vždy přichází zase sluníčko. Neznám zrovna žádnou motlitbu, ale vím, že všechna nerovnováha se musí dřív nebo později uvést do pohybu a nastolit zase rovnováhu. Před Vánoci jsou emoce vyhrocené asi u každého, přeji, aby bylo lépe a i ten malý kočičák věděl, do které rodiny se má "vetřít". Myslím, že kolem sebe vyčistí ještě hodně špatných energií, jak to kočky umí.Držím palce. Lenka
Marci- to dáš-jsi silná holka.mnohem silnější než my čtenáři,ani nevíš jak často na tebe myslím i já. třeba jedu autem. holky nic neříkají. sedíme tiše třeba celou cestu, každý sám se svýma myšlenkama.mylsím na tebe, jak nemáš minutu klidu na své myšlenky a jak je mi vlastně fajn... možná bych si to bez tebe ani neuvědomila...moje holky -10 a 14- ví, díky jeníkovi o autismu, povídáme si o tobě..vidí třeba dítě válející se po zemi. menší se ptá, jestli je nebo není....autista...neodsoudí ho...myslím, že nám všem dáváš poučení. a my, co tě máme rádi , tobě zase sílu. vzpoměn si na nás...kolik lidí stojí za tebou. třeba to to dá sílu.... chtěla jsem napsat s blogem neprašti...hele ta čeština....kdybych chtěla nespat- skončit-nekonči, skoncovat- neskoncuj...ale jaké slovo od praštit...tím jsem tady zafilosofovala..je fakt, že my vypneme PC a je klid, ty bojuješ dál. můžeme ti nějak pomoci?
Máš nás tu, drahá!! Kdykoliv jen chceš, stačí napsat. Drž se, je toho hodně, ale jsi silná. Zvládneš tu. My všichni jsme tu pro tebe, máš v nás oporu, i přesto že veškerá tíha je na tobě.
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu. Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.
Amélie, myslím na Tebe celý den.Brzo uvidíš proč. Vydrž!!! Vím, že jsi silná.Dnes posílám energii a sílu těmito řádky.
OdpovědětVymazatLezarts, děkuju.
VymazatJsem s Tebou, má drahá Amélko!
OdpovědětVymazatZvládneš to, uvidíš, jsi silná.
MÉ MODLITBY ZA TEBE, JDOU K BOHU KAŽDÝ DEN, Ty víš.
Tvá V.
Děkuju, mám Tě ráda.
VymazatAmélko, i já k tobě vysílám co nejvíc pozitivních myšlenek a přeju tobě i tvé rodině, abyste všechno, co se na vás valí ustály!
OdpovědětVymazatHodně síly a lásky!
Děkuju. Pomáháte mi víc, než si myslíte.
VymazatČtu Váš blog dlouho, ale nekomentuji. Obdivuji Vaši sílu, trpělivost, to, že zvládáte Jendu, ... Určitě je víc takových jako já, co jen čtou a přimlouvají se za Vás. Držte se, než budou modlitby konečně vyslyšeny. Určitě bude líp, musí, protože Vy si to rozhodně zasloužíte!!!
OdpovědětVymazatk.
Jendu zvládám v pohodě, ale chování dospělých "příbuzných" nejsem schopná ovlivnit. A ten stres ubližuje nám všem. Děkuju.
VymazatPosílám alespoň virtuální obejmutí. A úsměv a pohlazení. Drž se.
OdpovědětVymazatAmélko ,taky jsem jedna z těch co čtou ,ale nepíšou ,každý den dávám hlas Elišce ,nevím ,proč musíte takové zkoušky prožívat a ráda bych pomohla ,tak aspoň na dálku objímám a modlitbou poprosím . držte se děti vás potřebují Míla
OdpovědětVymazatBěhem Vánoc jsou takové těžké chvíle ještě mnohem těžší. Umím jen "otčenáš", takže Tě také aspoň takhle virtuálně objímám.
OdpovědětVymazatDrž se, určitě bude lépe:-) Myslím na Tebe a tvé děti. Zuzana
OdpovědětVymazatMoc na Teba myslim, verim ze dokazes prekonat toto tazke obdobie, snad po nom pride trosku viac pokoja aby si sa zase mohla venovat naplno detom.
OdpovědětVymazatZuzana
Amélie, posielam veľa sily a myslím na Vás.
OdpovědětVymazatDenisa
Amélko, pokud mohu tykat, vždzť jsem ještě nástiletá, moc držím palce, posílám energii, ráda bych poslala radost a štěstí, ale nad tím nemám moc. Doufám za tebe že se vše sklidní! Mooc držím palce... Vaše kažodení čtenářka, která ovšem nepíše příspěvky. Dávám vám hlas na knihu.
OdpovědětVymazatMarkéta
Milá Amélie, taky tvůj blog navštěvuji každý den, knihu o Jeníčkovi kterou jsem si koupila mám již přečtenou. Nesmírně tě obdivuji a každý den na tebe myslím, jak všechno zvládáš, jseš neskutečně silná a obětavá žena.Také bych ti ráda pomohla,objímám a myslím na vás !!! Uvidíš, zase bude líp, každý máme někdy nějaký splín. Alča
OdpovědětVymazatMarci holky kdyby jsi se potřebovala vypsat, tak jsem po emailu jedno velké ucho....a vrba taky :-)...drž se, neboj taky věřím, že na konci tunelu je vždycky světlo..jen někdy je ten tunel na konci zasypanej a musíme se ke světlu holt prokopat ...mám tě ráda....
OdpovědětVymazatAmelia, držím držím silno palce!!!!! Nech všetko ustojíte, nech už vysvitne slniečko aj nad Vami! Ste silná žena, zvládate toho neuveriteľne veľa a obdivujem Vás za to. Posielam Vám neskutočné množstvo energie, pozitívnej, dobrej, usmievavej a aspoň takto na diaľku jedno obrovské objatie. Držte sa, určite bude lepšie.MUSÍ!!!!!!!
OdpovědětVymazatMarci, moc dobře vím jak ti je. Posílám obejmutí a myslím na tebe. Je to všechno nějak těžší v tomto předvánočním období.
OdpovědětVymazatČtu až teď.... modlit se neumím, ale myslim na Tebe každý den, jsi neuvěřitelná osoba, nevim, co by si ty Tvoje děti bez Tebe počaly, drž se... Je škoda, že to všechno vidíme a cítíme my, čtenáři, a ti, co máš kolem sebe, jsou slepí... Kéž otevřou oči!
OdpovědětVymazatMarci drž se sidhe
OdpovědětVymazatMilá Amélie. Každý deň chodím na Vaš blog. Viem, že nemám právo Vám radiť, lebo sa snažím držať príslovia " Nechodil si v mojích topánkach, tak ma nesuď ". Nepoznám ľudí s autizmom, ale z Vášho blogu viem, aké je to náročne. Nebolo by lepšie umiestniť Jeníčka do nejekého stacionarného zariadenia? Nemyslím zavrieť ho niekam, kde by sa mu nikto nevenoval a všetko čo vďaka Vám dokázal by vyšlo nazmar. Neviem či vo Vašom okoli je niečo podobné, ale vy by ste si potrebovali už konečne oddýchnuť a naplno sa venovať dievčatám. Verím, že som sa Vás nijako nedotkla, lebo cítim ako veľmi svoje deti milujete. Prajem Vám veľa zdravia a mnoho chápajúcich ľudí vo Vašej blízkosti.
OdpovědětVymazatAch jé, to je hodně smutný příspěvek. Myslím na Tebe,hodně sil děvče!Přeju,ať se co nejdříve stanou dospělí "příbuzní" bývalými příbuznými.Vím,že je to těžké,ale život žijeme jen jednou a mělo by to být skutečné žití ne živoření.Holky a Jeníček potřebují šťastnou a spokojenou maminku a ty máš na to štěsti a spokojenost taky právo.
OdpovědětVymazatAmélie drž se.
OdpovědětVymazatMilá Amélie, také každý den sem chodím, ale nepíši, nevím ale nějak mi nejdou vkládat komentáře.Také mám již přečtenou celou knížku o Jeníčkovi, kterou jsem si zakoupila. Stále na vás myslím a obdivuju jak vše zvládáš,jsi neskutečně silná žena.Ráda bych pomohla, ale nevím jak ? Z celého srdce ti přeji, aby bylo líp . Alča
OdpovědětVymazatAMÉLKO, DRŽ SE. PŘEJI SÍLU A ODVAHU PRO DALŠÍ ZÍTŘKY.
OdpovědětVymazatBOHDA
Amélie, přidám se s modlitbou. Opatruj se. Slávka
OdpovědětVymazatAmélko, vůbec nevím, jak vyjádřit obdiv k tobě. Já mám doma vlastně pohodu a taky mám pocit, že nezvládám. Co potom musíš prožívat ty. Jsi neskutečně silná. Vím, že ti to moc nepomůže, ale i já na tebe myslím denně a ač nejsem věřící, tak denně prosím o to, aby ti bylo pomoženo. Nevím jak to ovlivnit, či zařídit, ale říká se, že když si člověk něco moc přeje a vysílá pozitivní energii, tak se mu to vrátí. tak ať je to co nejdřív. Iva
OdpovědětVymazatMyslím na tebe!!!
OdpovědětVymazatMaci, MYSLÍM NA TEBE! Kdyby cokoliv, třeba se jen svěřit - napiš. Objímám. Drž se. Tina
OdpovědětVymazatJsem tu u Vás každý den ( někdy i několikrát:) ).Moc jste mi svým blogem pomohla, jen škoda, že jsem ho nenašla dřív. Až tady jsem spoustu věcí pochopila a moc Vás obdivuji.To, s čím mi nepomohli ani odborníci, jsem pochopila z Vašeho psaní.Takže DĚKUJI : )
OdpovědětVymazatA ze zloby dospělých se netrapte, někdo ani nic dobrého říct neumí, už je prostě takový a když může, ublíží ještě víc, ale dospělého člověka nepředěláte, tak proč se trápit kvůli jeho povaze. A někdy ti nejbližší ublíží , ale přitom to nemyslí zle, jen jsou zaskočeni a myslí víc na svoje pocity než na ty naše .... Myslete sama na sebe, na svoje zdraví, na svoje děti a ostatní zkuste prostě nevnímat .
Držím palce a myslím na vás .Gábina
Milá Gábi, jsem ráda, že jsem vám POMOHLA: Stokrát jsem měla chuť s blogem praštit, ale pak stačí jeden podobný komentář jako je váš a zase vím, že to má smysl. Pro vás - mé čtenáře, ale i pro mě jako forma PSYCHOTERAPIE. Když mám radost, píši proto, abych se o ni s vámi podělila, když je mi zle, pak se nutím psát. V nejtěžších dobách jsem si řekla, že každý den MUSÍM napsat jeden článek..a jak se soustředíte, přemýšlíte, pak zapomenete na chvíli na starosti. Opravdu to celé dva roky bylo lepší než nějaké antidepresivum. Děkuji, že jste!
VymazatTo mě moc mrzí:(
OdpovědětVymazatČtu docela pravidelně... a ne teda vždy komentuju...
Ale poslední dny mám taky špatný... resp. můžu souhlasit s tím, jak moc dokážkou ublížit ti nejbližší a jak to člověka ničí...
Můžu jen říct, že doufám, že se to zlepší;)
taková vlastní modlitba...
Děkuji za pochopení, Rosie. Cizí ti ublíží a odejde, ale blízcí jsou schopni tě týrat dennodenně.
VymazatJá sice věřící nejsem,ale držím palce, ať zase brzy nabereš sílu.
OdpovědětVymazatMarci netrap se ,nikdo krom tvých dětí ti za to nestojí.Smiř se s tím špatným a neřeš to co nezměníš.Vím,že je to hodně těžké,ale tobě nic jiného nezbude,potřebuješ sílu pro své děti.Já ti věřím,ty to zvládneš,už bylo hůř.
OdpovědětVymazatMaruško, já je nechci řešit, mám toho s dětmi denně dost. Neřeším je, pokud sem nechodí....ale teď už to přehánějí.
VymazatAmélko držte se ♥ Hanka
OdpovědětVymazatDěkuju.
VymazatDĚKUJU, jste zlatíčka. OPRAVDU některé komentáře na chvilku rozsvítily úsměv na mé tváři.
OdpovědětVymazatNE, NIKOHO nechci měnit, chci jen, aby mi ti tři dali už konečně pokoj. NIKDY neprojevovali úctu, slušnost, sdílení, lásku, ale chodit mi nadávat do vlastního domu je tragédie. Slušnost některým lidem není vlastní. KDYBY aspoň brali ohled na ty nevinné děti. Už tak ty nevinné duše mají svých starostí dost a tohle jim jedině přitíží. Já je pak musím uklidňovat, já musím mírnit jejich noční můŕy. Já s nimi bdím, když kvůli návštěvě "příbuzných" nemohou do pozdních nočních hodin strachy spát.
Toto je neskutečné! :( Nejlepší by bylo, kdybyste se odstěhovala pryč, ideálně do jiného města. Na větší vzdálenost snad škodit nebudou (nebo alespoň v menší míře). Vím, že kvůli dceři nechcete odejít, je to opět volba menšího zla, ale jestli to takto ubližuje dětem... Věřím, že se tu najde hodně lidí, kteří Vás podpoří, kteří Vám aspoň nějak pomohou - radou, kontaktem, dárkem, finančně, ...
VymazatDržte se!
k.
Amelko, i ja za Vas posilam modlitbu a verim, doufam, ze bude lepe. Uz jste usla takovy kus cesty, vcera jsem si lamala hlavu, co by se dalo udelat, ale bohuzel na nic jsem neprisla. Snad to nejak preckate a v novem roce se veci snad daji do pohybu.
OdpovědětVymazatHana
Myslím na tebe...
OdpovědětVymazatAmélko, i já patřím k těm, co pravidelně čtou tvůj blog a jen občas přispěju svým komentářem. Obdivuji tě bezmezně za všechno, co zvládáš a co jsi už překonala. A ten, kdo to nechápe a nedokáže si toho vážit, není hoden tvých slz. Je nás spousta, kteří ti fandíme. Vím, že to asi není možné...ale co takhle nepustit přes svůj práh člověka, který ti ubližuje? Já to v jeden moment také musela udělat a po nějaké době, kdy ten druhý pochopil, že udělal chybu, se ta situace narovnala.
OdpovědětVymazatPřeji ti, abys měla dny klidnější, v kruhu těch, kteří tě milují a těch, kteří stojí o to být ti přítelem.
Zlatíčko..moc na Tebe obě myslíme..nevím jak Ti pomoci..tolik moc bych chtěla,ale nic mne nenapadá..drž se!! Jsme s Tebou..
OdpovědětVymazattak moc bych Ti pomohla,ale opravdu nevím jak..Zdenka st.
Marci, to jen zírám. Myslela jsem, že bude líp a ono ne. Já to také nechápu, jak někomu může dělat potěšení cizí bolest. Neplač, nenič si už tak poničené zdraví pro blbost jiných! Máš tady nás všechny, co Tě máme rádi a budeme se za Tebe i modlit. Jednou BUDE LÍP! Uvidíš! Drž se!
OdpovědětVymazatPřála bych ti drahá Amelie, klid v duši, lásku v srdci a boží pomoc. Ať ti dá Bůh světlo a teplo své lásky, ať ho dá i tvým třem krásným dětem. Anna
OdpovědětVymazathttp://www.jacquielawson.com/preview.asp?cont=1&hdn=0&pv=3346761&path=98301
objímám
OdpovědětVymazatMilá Amélie, pravidelně čtu Váš blog, nekomentuji, ale co jsem si teď přečetla je mi moc a moc líto.
OdpovědětVymazatsnažte se nestresovat, snažte se myslet pozitivně, budou vánoce a ty Vám a dětem přeci nějací příbuzní nezkazí. Tohle jediné by totiž chtěli, vidět vás dole a to jim nedovolte. Markéta
Myslím na Tebe, drž se..
OdpovědětVymazatMá milá, myslet na tebe můžu, ale krom podpory na dálku, pohlazení a trochy povzbuzení...nevím, stačí to! Potřebovala by si něco víc, máš 3 děti a to dá zabrat i rodičům, dvěma rodičům, kteří jsou ve výchově a názorech jedním směrem, natož tobě...
OdpovědětVymazatDrž se, na dálku objímám.
Helena
Marci, to je mi moc líto, že máš kolem sebe takové zlo.Moc držím palečky,aby bylo líp. Zasloužíte si to všichni.
OdpovědětVymazatAndrea
Jejda. :-( Tak tohle je mi strašně líto, Amelí. :-( Holt si to všechno nejspíš musíte "odstonat" do finálního rozvodu. Mám jednu blízkou kamarádku, která si teď zažívá něco podobného, a trápí mě, že jí nemůžu pomoct. Tohle musíte obě samy. :-( Hodně sil přeju a posílám pusu. Mikyna
OdpovědětVymazatVáš blog sleduji už několik týdnů... Když jsem ho četla poprvé, listovala jsem a četla všechny ty s láskou napsané články, i když to musí být doopravdy nepředstavitelně těžké, nemohla jsem uvěřit, že to zvládáte... To, že vám někdo přes to všechno co obětujete a dáváte svým dětem, ubližuje je neskutečné a nefér! Myslím, že málokdo potřebuje víc podpory než vy! Je mi to moc líto a doopravdy doufám, že se vše zlepší.... Věřím, že to zvládnete, jste neuvěřitelně silná :)
OdpovědětVymazatDenisko, děkuju. Je to těžké samo o sobě, ale když vám nejbližší podkopávají nohy pokaždé, když se konečně vyhrabete nahoru, pak je to tragédie.
VymazatCo se vám stalo zlého? Držím palce, ať je líp! Verča
OdpovědětVymazatVerčo, pořád ještě přistupuji s úctou k manželovi a jeho rodičům, takže to nemohu veřejně prezentovat. Promiň.
VymazatAha, problémy v rodině, to bolí nejvíc, sama to znám... Tak ať se máte už jen krásně!
VymazatAhoj Marcelko,přeju hodně sil k překonávání všeho zlého,co Tě na cestě životem potkává.Nejsem věřící,takže se nepomodlím,ale myslím na Tebe hodně často.Naše životy jsou v něčem podobné a tak se dokážu vcítit,jak je to všechno někdy těžké.Drž se ahoj Jana
OdpovědětVymazatAmélie, myslím, že se brzo u vás cosi dořeší a bude to možná i trochu ještě bolet, ale po bouřce vždy přichází zase sluníčko. Neznám zrovna žádnou motlitbu, ale vím, že všechna nerovnováha se musí dřív nebo později uvést do pohybu a nastolit zase rovnováhu. Před Vánoci jsou emoce vyhrocené asi u každého, přeji, aby bylo lépe a i ten malý kočičák věděl, do které rodiny se má "vetřít". Myslím, že kolem sebe vyčistí ještě hodně špatných energií, jak to kočky umí.Držím palce.
OdpovědětVymazatLenka
Marci- to dáš-jsi silná holka.mnohem silnější než my čtenáři,ani nevíš jak často na tebe myslím i já. třeba jedu autem. holky nic neříkají. sedíme tiše třeba celou cestu, každý sám se svýma myšlenkama.mylsím na tebe, jak nemáš minutu klidu na své myšlenky a jak je mi vlastně fajn... možná bych si to bez tebe ani neuvědomila...moje holky -10 a 14- ví, díky jeníkovi o autismu, povídáme si o tobě..vidí třeba dítě válející se po zemi. menší se ptá, jestli je nebo není....autista...neodsoudí ho...myslím, že nám všem dáváš poučení. a my, co tě máme rádi , tobě zase sílu. vzpoměn si na nás...kolik lidí stojí za tebou. třeba to to dá sílu.... chtěla jsem napsat s blogem neprašti...hele ta čeština....kdybych chtěla nespat- skončit-nekonči, skoncovat- neskoncuj...ale jaké slovo od praštit...tím jsem tady zafilosofovala..je fakt, že my vypneme PC a je klid, ty bojuješ dál. můžeme ti nějak pomoci?
OdpovědětVymazatDěkuju. Jsem ráda, že blog pomáhá nejen mně, ale i ostatním.
VymazatMarcelko..já na tebe myslím.
OdpovědětVymazatAko hovoril herec Ľudovít Greššo v TV seriálu Miesto v dome: "Vydržať".
OdpovědětVymazatZlatíčko ty to zvládneš proto, že boží mlýny melou sice pomalu,ale jistě.
OdpovědětVymazatMáš nás tu, drahá!! Kdykoliv jen chceš, stačí napsat. Drž se, je toho hodně, ale jsi silná. Zvládneš tu. My všichni jsme tu pro tebe, máš v nás oporu, i přesto že veškerá tíha je na tobě.
OdpovědětVymazat