Radostí nad životem s mými třemi specifickými dětmi jsem si podřezala žíly.
Neeeeeeee.
To měl být žert.
Blbej...
Vím...
Ale jak si z toho nebudu dělat srandu, tak se půjdu oběsit.
Třikrát týdně mám chuť se jít oběsit a už tu nebýt....
Život s těmi dětmi je zážitek nad zážitky.
Nestíháme si všimnout, že jsou prázdniny, nestíháme si odpočinout, nemáme možnost prchnout ani na jediný den pryč...
Vlastně jsme to plánovali. Já jsem si to naplánovala. Ale TADY se nedá nic plánovat.
Za Jeníčkem přijela jeho bývalá asistentka. Víc jak rok ji neviděl a moc se těšil.
A já jsem se těšila, že budeme mít dva dny volno a pojedeme jeden den do Luhačovic, druhý den na Slovensko.
Místo toho jsme museli na odběry, na psychiatrii, s Eliškou k psychologovi, uklízela jsem zvratky a exkrementy po kočkách a půl dne jsme strávili na veterině s kočkama.
Ne, nepodřezala jsem si žíly....
....to kocour krutě protestoval s odběrem krve....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.