Na hřišti v Bělském lese se Jeníčkovi líbí.
Občas se tam cestou ze školy zastavíme.
Tentokrát byla zima, foukal vítr a pár stupňů nad nulou.
Jeníček si odmítá obléknout zimní bundu, čepici a rukavice. (O tom, že neustále nenosí spodní prádlo ani nemluvím)
Jen se o zimní bundě zmíním, tak ho naštvu a nemluví se mnou.
Okolo domu po zahradě běhá jen v mikině a crocsech, i když je venku 5 st. nad nulou. Tričko mu nesmím zakasat do kalhot, okamžitě ho vytáhne, takž běhá s holými zády.
Několikrát jsem ho přemlouvala, že už půjdeme domů, že je mi zima, ale nějak jsem neuspěla.
Měla jsem svetr, zimní kabát a omrzliny....
Jenda "polonahý" a v pohodě.
Bez bot je stejně nejlíp....
Tady házel čuníka na zem a volal:
- "CHCI čuník, chci čuník, chci čuník...."
Tak jsem mu čuníka zvedala ze země a házela ho zpátky a Jeníček z toho měl "první vánoce".
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.