Špendlík

Paní doktorka si pozvala Jeníčka na očkování.

Po hodině a čtvrt (utrpení) si nás vzala do ordinace a po pěti minutách mi řekla, že ho nebude očkovat, že se máme nejdřív objednat na neurologii...
Snažila jsem se ji přemlouvat, že nejsem proti očkování.... že Jeníček nemá autismus po očkování, ale děděný z generaci na generaci...ať ho očkuje hned, když jsme tam dlouho čekali...(představa, že tohle budu muset za měsíc absolvovat znovu mě docela děsila), ale nedala se přemluvit...

Jediné, co ho chvilkama zajímalo, byl odpadkový koš, prach na zemi a špendlíky na nástěnce...

Špendlíkama píchal do všeho možného....
...ale já jsem byla ráda, že se na chvilku "zabavil".

Po dvou hodinách jsem byla úplně vyřízená. Doma jsem padla do křesla a snažila se ty dvě hodinky rozdýchat.