Archív 15.6. 2017
JAK asi vidí Jeníček mého manžela?
My si myslíme, že děti nevnímají....nebo že nevnímají tak moc...
...nebo že TO dokonce nevidí....
Když my děláme, že to neexistuje, že oni nevidí... že nevědí PRAVDU....
Ale vidí... a JAK!
Možná lépe než my dospělí...
Manžel koupil na zahradu dva vodníky.
Jeníčkovi přijde, že mu jsou ti vodníci podobní....a strašně mu v kuchyni vadili....
Otáčel je obličejem ke zdi, aby se na něho vodníci nedívali a jednoho dokonce zavřel do skříňky s hrnečky, aby ho neviděl.
Njedřív kreslil na lepící papírky jen "jednoho šklebouna", ale těsně předtím, než jsme se odstěhovali, už to byli šklebouni tři....
.....tři šklebící se pusinky...
Podle úst i obočí můžeme vidět, jak ten člověk na Jeníčka působil.
I beze slov nám dítě s autismem a lehkou mentální retardací umí dát najevo, co cítí a co si myslí....
Jen my to vidět nechceme a pořád bysme "omlouvali" a dávali další a další šanci.
Proč někdy nenasloucháme dětem?
Proč nevěříme jejim instinktům?
Mila Amelie, pisete jeste jiny blog? Abych se zbytecne neptala na otazky, ktere treba ostatni ctenari vi z jineho soukromeho blogu.
OdpovědětVymazatTakoveto utrzky me trochu desi a nevim, jestli spis stojite o diskuzi a dotazy nebo chcete klid a konecne pokoj.
Preju vam v ramci moznosti pekne prazdniny! Odpocinek od skolnich starosti vsech deti ;-)
Ne, jiný blog nepíšu. Klidně se ptejte, chcete-li, ale raději mailem marci76centrum.cz Sama nevím, jestli o tom chci mluvit, nebo ne. Je to příliš čerstvé a bolavé.
Vymazat