S babičkou

"SAKRA!
HERNAJS!
Krucinál fagot!!!
Já už do toho kopnu...
Já do toho praštím!
On mi to nechce z toho kufru oddělat, pomoooc.
DĚLEJ! Dej to pryč....(babička neumí sundat z kufru či z kabelky šňůrku na dudlík)
KDE JE SAKRA ZASE ten toaleťák?!!!"

A čím víc babička ječí, tím větší legrace to je.

Nechala jsem Jeníčka tři dny s babičkou a kdyby babička nebyla už dávno šedivá, určitě by za ty tři dny zešedivěla.

"TO BYLO STRAŠNÝ", byla první věta, kterou jsem slyšela, když jsem se vrátila domů.

"To bylo hrozný" byla věta druhá....
A jaká byla Jeníčkova první věta?
"Babička zlobí."

Jeníček babičce schovával boty všude kam se dalo, nejčastěji na okenní parapet kteréhokoliv z pokojů...
NAUČIL se otvírat okno.... nová dovednost a člověk z toho nemůže mít radost....

Zatarasil jí několikrát cestu do kuchyně smetákama, dělal v kuchyni cestičky z utěrek, ručníků, hrnečků, tužek, houbiček, jablek, papírků či ovládání na televizi.....zkrátka ze všeho, co kde našel.

Toaletní papír schovává nejraději dozadu do díry za záchodem, ale našel i jiná zajímavá místa, takže babička nacházela toaleťák v lednici, v mikrovlnce, v tašce na tříděný odpad apod.
Prý si ho¨před Jeníčkem schovávala nejdřív za mikrovlnku, pak na poličku v ložnici, ale on ho vždycky našel a sebral.

Boty našla v koši, za ledničkou, telefon pod polštářem, brýle pod pyžamem v posteli, hadřík na brýle visel na větráku, futrálek na brýle byl na topení nebo na okně, schovával jí baterku, do klíčové dírky strkal tužky.... a babička pěnila...

Do umyvadla v koupelně nebo v kuchyni prý několikrát za den napustil vodu a házel tam vše, co mu přišlo pod ruku - šplíchoně, kartáčky na zuby, pastu, mýdlo, dudánky, hračky, vlaječky, věšáčky, sítka i věci z kuchyně ap...

Nebo zavřel záchod a na zavřený poklop naskládal vše, co našel - čistící prostředky, štětku na wc, smeták a lopatku, sáčky na vložky, různé pytlíky a tašky....

A babička byla ráda, že už zase jede domů...