středa 20. prosince 2017
Šárčiny vylomeniny
V pátek v čekárně na psychiatrii dělala šílené scény.
Zhasínala neustále světlo, aby mohla "spát", došla vynadat sestře, že to mo dlouho trvá, dávala si nohy i s botama na polstrovanou židli....
...a zakončila to krádeží perníku ze svícnu přímo v ordinaci paní doktorky.
Svíčku tam nechala, perník si vesele v autě snědla.
No comment.
V sobotu si oblékla pyžamo (tričko a kraťasy) a při 2 stupních Celsia se zabalená jen do deky vydala do víru Ostravy. V ruce mobil a cigarety.
V neděli se pro změnu vydala na nádraží do Svinova a z nádraží mi plačící volala, že chtěla skočit pod vlak, ale nemá odvahu.
Odmítá pomoc, odmítá hospitalizaci.... a pro mě jako pro matku je to hodně šílené období.
Často je drzá, afektivní, nadává, pouští si nahlas v noci videa na mobilu nebo filmy v televizi a Jeníček pak nemůže spát....a člověk by ji nejraději vyhnal z bytu. Už se ani neobtěžuje chodit do školy, ještě před měsícem aspoň ráno odešla a šla za školu, teď už ani to ne...
A do toho TRPÍ.... člověk by jí rád pomohl a neví JAK....
Jenže netrpí jen ona, trpí i všichni okolo......
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Za jistých okolností může rozhodnout soud o pobytu na psychiatrii. Kamarádka tam takhle byla. Asi bych se zajímala o tuhle možnost a řešila to, tohle je přece neudržitelné. Navíc jí ještě pořád není 18. Je mi to líto:(.
OdpovědětVymazatHlavne dokud ji neni 18, tak ma rodic nejakou silu (ikdyz u Sarky je to slozite). Od 12. ledna uz s ni Amelie moc neporidi :-(
VymazatPreju klidne a Pozehnane Vanoce!