Jeníček je dětský autista s ADHD, masívními úzkostmi a mentální retardací. Bojí se lidí, nových věcí, nových situací, všeho neznámého....
Je mu 11,5 roku...Doteď odmítal koloběžky, kolo, tříkolku a další vozítka. Jediné, co akceptoval, je odrážedlo....ale sehnat odrážedlo pro tak velké dítě je nadlidský výkon..a když už by bylo, pak je vysoko nad moje finanční možnosti.
A tak jsme koupili v bazaru koloběžku za pár stovek a nechala jsem mu na ni přimontovat sedadlo.... Asi 14 dní odrážedlo stálo v obýváku (Jendovi na očích, aby si na něho zvykl), opakoval echolálie: "Vyhodit, bojí, spadne, odnést pryč..." a pak se mi povedlo...vlastně Oslíkovi - nalákat Jeníčka ven. Naštěstí tam nebyly žádné děti, které by ho znervózňovaly....bál se na něho sednout, odrazit se, ale za nadšeného povzbuzování Oslíka (maminky) ujel pár stovek metrů...
A budiž je to tímto povzbuzením pro další maminky malých autistů, které mi píšou... Naše děti mají jiné tempo, možná pomalejší, možná jiné než "zdravé" děti....ale o to víc si každého pokroku vážíme....
Jeníčka to tak unavilo, že si musel lehnout na betonovou skruž i s oslíkem....a chvíli si odpočinout..... doma dostal za odměnu nanuka....a já pevně doufám, že Jeníček podobný zázrak zase brzy zopakuje....
Marci děkuji moc podařilo se až na podruhé,ale mám radost. Jenda je kus chlapáka. Vzpomínám na jeho předškolní roky ajiné. Tebe hrozně moc obdivuji. Jseš super máma.A hodně moc štěstíčka přeji celé tvoji rodince...
OdpovědětVymazat