Autíček Jeníček

neděle 14. srpna 2016

sobota 13. srpna 2016

Včera jsem vezla Elišku a kocoury do Bohumína na veterinární kliniku.
Byli jsme objednaní na určitý čas. A protože to je asi 30 km, dala jsem si malou časovou rezervu.

Dopoledne jsem měla odběry, Eliška psychiatra a psychologa, tak jsem nestíhala.
Viděla jsem dvě přepravky s kočkama na zadním sedadle, tak jsem doufala, že máme všechno.

Ujely jsme asi 4 km a zeptala jsem se Elišky, zda má skleničku s trusem....
Neměla...
Ve městě zrovna dopravní špička, kolona, ale rozhodla jsem se auto otočit, když už mám ta "hovna" v lednici, přece je tam nenechám...

Otočila jsem auto a jela zase domů.

Eliška dostala přesné instrukce... JE TO dole v lednici - nad spodním šuplíkem v průhledné kulaté krabičce s BÍLÝM víčkem (krabička, která tři dny ležela na lince a já jsem jí Elišce několikrát nabízela) a v mikrotenovém sáčku...
...."předpokládala jsem", že ví, jakou krabičku jí tři dny nabízím..a ona si stejně vždy vzala skleněnou od přesnídávky, protože TUHLE nechtěla....ta plastová jí nebyla dost dobrá...

Vím, že nemám NIC předpokládat, ale v té rychlosti mi to zase nedošlo....
Jela jsem na JINOU kliniku, než jsem zvyklá...stres z jiného místa, z cizího města, zda tam trefím, zda to stihneme na čas, co vůbec je těm kočkám, že týden průjmují a zvracejí ap...

Eliška TO hodila na zadní sedadlo, tak jsem nic neviděla... ale MYSLELA jsem si, že TEĎ už máme vše...

Dojeli jsme na veterinu, pak paní doktorce vysvětlíme, co se děje, že kočky zvrací, mají průjem, že hubnou, bojíme se o ně ap...

Eliška odevzdá trus... a paní doktorka říká, že na výsledky budeme čekat asi hodinu..
Odejdeme do čekárny a po dvou minutách otevře vyděšená doktorka a prosí, ať jdeme zase dovnitř.

Úplně ve mně hrklo..."Co se děje? Stalo se něco? Je to tak vážné?"

A paní doktorka mi ukazuje krabičku s hýbajícími se "červy"...
V první chvíli jsem se vyděsila... "Proboha, tohle má DIEGO v sobě?! Chudák...!"

A pak mi to došlo.... Eliška popadla JINOU krabičku... tu ve dveřích - ne s bílým víčkem, ale s průhledným...tu, kde má manžel červy na kapry, když jde na ryby...

Paní doktorce jsem se hluboce a několikrát omlouvala... FAKT to nebyl blbej vtip....
Hanbou jsem se málem propadla...

Přežili jsme ....všichni..
A Elišku jsem ani tentokrát nepřetrhla....

Podřezané žíly?

Radostí nad životem s mými třemi specifickými dětmi jsem si podřezala žíly.

Neeeeeeee.
To měl být žert.
Blbej...
Vím...
Ale jak si z toho nebudu dělat srandu, tak se půjdu oběsit.

Třikrát týdně mám chuť se jít oběsit a už tu nebýt....

Život s těmi dětmi je zážitek nad zážitky.
Nestíháme si všimnout, že jsou prázdniny, nestíháme si odpočinout, nemáme možnost prchnout ani na jediný den pryč...

Vlastně jsme to plánovali. Já jsem si to naplánovala. Ale TADY se nedá nic plánovat.

Za Jeníčkem přijela jeho bývalá asistentka. Víc jak rok ji neviděl a moc se těšil.
A já jsem se těšila, že budeme mít dva dny volno a pojedeme jeden den do Luhačovic, druhý den na Slovensko.
Místo toho jsme museli na odběry, na psychiatrii, s Eliškou k psychologovi, uklízela jsem zvratky a exkrementy po kočkách a půl dne jsme strávili na veterině s kočkama.

Ne, nepodřezala jsem si žíly....
....to kocour krutě protestoval s odběrem krve....

pátek 12. srpna 2016

Trouba

- "Proč se říká nějakýmu člověkovi TROUBA?"
- "Protože je blbej..."
- "A trouba je blbá?!"
- "Ne, to se jen tak říká.... Někdo troubě říká ROURA."
- "A roura je blbá?"
- "Už ses s nějakou bavila? Popovídej si s ní a zjistíš, jestli je blbá..."

pondělí 8. srpna 2016

Mláďátka

Rozhovor Elišky a Jeníčka:
- "Jení, jak se jmenují mláďátka?"

od psa?... štěňátko
kočka?.. má koťátko
sova má houkátko
had má háďátko
kůň má kůňátko
koza má kůzlátko
slepice má kuřátko
pták má ptáčátko
ovce?...má ovčátko
člověk? ...má miminko
prase má chrochtátko
A co má pavouk? ...pavouk má pavoučátko
moucha?...moušátko
Zajíc má zaječátko.

Co má slon? Malýho slona.
A co králík? Ten má malýho králíka.
Křeček má křečkátko
morče má morčátko.

Mravenec má mravenčátko.