Je to asi 5 měsíců, kdy jsem
ZDE rozebírala vztah Jeníčka k jeho sestrám a bylo mi líto, že si se Šárkou nerozumějí.
Byla jsem pak také v APLE na přednášce: "Sourozenci dítěte s autismem"...
Radila jsem se s psycholožkou, JAK docílit toho, aby holky co nejméně trpěly autismem v rodině.
Jenda se vyvíjí. Mnohé se změnilo. Něco k lepšímu, něco k horšímu.
V sebeobsluze nebo v nočníkování stagnujeme stále na úrovni "nula".
V poslední době i v pěší chůzi. Jenda odmítá chodit "mezi lidmi" pěšky a celou cestu se veze na kočáře.
Jeho agresivita se zvýšila, ale snad to stále držím v mezích "normy".
Kdysi jsem četla KNIHU Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem, ale tehdy se nás asi tolik netýkala. Budu si ji muset přečíst ještě jednou. Třeba tam najdu další cenné rady.
Jsem moc ráda, že se změnil vztah Jeníčka a Šárky.
K lepšímu.
Jsem si vědoma toho, že to mají holky strašně těžké a snažím se jim vše nejen vysvětlovat, ale hlavně včas zasahovat, aby jim Jenda neublížil.
Po mně někdo házet kamínkama, pískem, mlátit mě, kousat, štípat ap., tak se mu jako dítě vyhýbám velkým obloukem.
Obdivují své dcery, že se Jendovi nevyhýbají, ale naopak, že se k němu pomalu obracejí a že si s ním zvládnou pár minut hrát... nebo že ho zvládnou cca 20 minut pohlídat u televize, když potřebuji akutně něco nakoupit.
Déle než pár minut Jenda ten "vzájemný kontakt" nevydrží, pak už začíná být agresivní a to je musím honem rychle "rozdělit".
Ale ty chvíle, kdy si hrají, jsou úžasné.
Těší mě, že holky budou moci jednou vzpomínat i na hezké chvíle se svým bratrem.
Co všechno zvládá Jenda po 5 měsících od toho prosincového článku?
Občas jde se Šárkou na procházku. Šárinka se 2x sama nabídla a Jenda si z toho chce udělat rituál.
Jsou venku tak 15 minut, ale každá minuta, kdy nemusím být ve střehu, je super.
A aby Šárinka nebyla škodná, řekla jsem jí, že za každou procházku s Jendou dostane 10 Kč.
Teď nechodí Jendův oblíbený asistent, připravuje se na maturitu... a je to dost znát.
Chybí mi ten volný čas na nákup, na návštěvu u kamarádky, na posezení v cukrárně nebo na hraní karet s holkama.
Minulý týden byla Šárka s kočárkem 4x.
V neděli jsem jí dala 40 Kč a v pondělí mě rozplakala, protože mi za ty peníze a kousek svého kapesného koupila kytičku ke Dni matek....
Je báječná!!!
Jenda si rád se Šárkou prohlíží svůj šanon se znaky aut....
...vodí Šárinku na vodítku okolo domu....
A POPRVÉ v životě zvládl OPRAVDOVOU HRU!
Šárinka ho "poslala" natrhat pampelišky...
...a taky sedmikrásky....
A společně mi potom uvařili polévku....
A světe div se, Jenda neochutnal...Snažily jsme se mu vysvětlit, že to je "JEN JAKO" a i když se na nás díval trošku nechápavě, tak písek se sedmikráskami neochutnal. A možná proto, že to bylo pro maminku...a ne pro něj.
...a taky mi upekli dort.....
Rádi spolu skáčou pár minut na trampolíně....
Většinou každá "hra" končí Jendovým řevem a Šárčiným: "Ty jsi hnusnej a zlej", protože Jenda je hned vzteklý a agresivní, není-li něco tak, jak si on představuje, ale od toho jsem poblíž já, abych tu chvíli odhadla a nenápadně se snažila odvést Jendovu pozornost jinam ....nebo s ním změnila činnost.
A pokaždé následuje VELIKÁ POCHVALA.... Šárce za to, jak si hrála s Jeníčkem a maminka měla pár minutek "volno" a Jeníčkovi za to, jak je šikovný a krásně si se Šárkou hrál....
Díky Bohu za mé báječné děti.
Jistě to sem napíše mnoho čtenářek, ale je to fakt. Šárka je báječná sestra a určitě i dcera. :)
OdpovědětVymazatPochvaly za společné hrátky si zaslouží obě děti.
Úplně souhlasím, Šárinka je zlatíčko. A krásné společné hraní je nejen její,ale i tvoje zásluha.Stále obdivuji,jak moc do svých dětí denně vkládáš.
OdpovědětVymazatSluníčkový den
Andrea
Amelie, jste silna rodina a mate silna rodinna pouta. Je to krasne cteni. Dojalo me, jak ti tva dcera dala tu kyticku, ta nezjistnost. Moc bych si prala, aby to tak jednou bylo i u nas. Krasny den, Katerina
OdpovědětVymazatPřesně tak, Šárka je na svůj věk úžasná, a Jeník je taky moc šikovný. To s tou kytičkou je až dojemné...přeji hezký zbytek dne. :)
OdpovědětVymazatMarcelko, úžasná máma má úžasné děti! Šárku moc zdravím, je to sestra, jak má být a bude z ní správná ženská, poradí si!
OdpovědětVymazatTen dort je super!
Mějte všichni hezké dny!
Helena
hmmm...kolik je zdravých sourozenců, kteří se neustále hádají...postrkují a jejich společné hry jsou možná ještě větší vzácností než u Vás doma. Amélie já ti moc přeji ty chvilky klidu kdy Šárka tráví s Jeníčkem ....a Šárko, jsi skvělá empatická mladá dáma ...klobouk dolů
OdpovědětVymazatahoj Amelie (doufam, ze ti nevadi, ze ti tykam)
OdpovědětVymazatobcas se mi prihodi veci, ktery snad nemuzou byt nahoda. Jako dnes, kdyz jsem si skrze tvuj komentar na mym blogu, dosla k tvemu blogu.
Muj bratr je totiz take autista. Jsou mu tri a pul roku. Ma sice asi tu nejslabsi formu autismu, ale i tak je to pro nas vsechny docela tezke. Nenavazuje ocni kontakt a predevsim vubec nemluvi. Je to tezke koukat se, jak se mu hrozne moc veci honi v hlave a co vsechno proziva, ale nemuze to ze sebe dostat. Kazdopadne je to nejkrasnejsi a nemilovanejsi dite na svete- prave jako tvuj Jenicek. Moje mamka se tim hodne trapi, dam ji odkaz na tvuj blog, doufam, ze ji uklidni, ze v tom neni sama a jedina na svete, jak se obcas muze u nich na malem meste zdat.
Jses skvela, preju ti hodne sil!
Adriana
Amélie,dojalo mě to k slzím:-)Šárinka je super sestra a Tobě musím opět smeknout jak krásně vychováváš svoje děti!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jsi super!!!!Nádherné fotky na kterých je velice znát Jeníčkovo nadšení:-)Mám z Vás velikou radost♥♥♥
OdpovědětVymazattak, tak..už bylo řečeno asi skoro vše...kolik jsem probrečela chvil nad tím , jak se mé zdravé děti nesnášejí..mají a měly a asi míti budou taková období aty to máš stokrát těžší...
OdpovědětVymazatAdriano, klidně tykej. Tykají mi tady skoro všichni. Mamince odkaz dej, klidně i maila...těším se na ni. Ráda pomůžu, poradím, když to půjde.
OdpovědětVymazatMarci, moc hezky se čtou Vaše příspěvky z posledních dnů. Sdílím Vaše radosti s Vámi. Jste silná a přitom citlivá žena. A hlavně vyjímečná máma.
OdpovědětVymazatMilá Amélie, tento příspěvek mne dojal až k slzám.
OdpovědětVymazatJestli tedy mohu tykat, tak musím napsat, že jsi skvělá a silná máma s velkým "M". Smekám nad tebou. Držím vám ve všem palce...Šárinka je velmi hodná a úžasná dívka... Moc pozdravů, Soňa
Máte úžasné děti... když jsem poprvé koukla na váš blog, myslela jsem, že to bude spíš o postesknutí, něco jako věty typu "a proč zrovna já"... švagrová má holčičku s aspergerem, takže jen tak lehoulince "tuším", ale i tak máte můj obdiv - za zvládání, za trpělivost, za to moře lásky... nedokážu si představit být ve vaší situaci, fakt nedokážu :-( já bych to asi nezvládla, resp. nějak zvládnout bych to nejspíš musela, ale určitě ne s takovým citem a pochopením... fakt před váma klobouk dolů!
OdpovědětVymazatObdivuji, nekonečně obdivuji! Vás, dcery... Holky mají velkou školu do života, i když je tak bolestivá. Posílám hondně pozdravů, Marie
OdpovědětVymazatMaruško, moc děkuji. Holek je mi líto, snad se snažím udělat maximum, aby trpěly co nejméně. Někdy je to strašně těžké - pro všechny.
OdpovědětVymazat