středa 8. prosince 2010

Láska k sestrám....

Občas si tu v duchu "pitvám" vztah Jeníka k jeho sestrám, přemýšlím, zda holky chováním Jeníka netrpí a pokud mám pocit, že ano, tak se snažím to napravit.

Myslím si, že zpočátku jako novorozené miminko "bavil" chvíli Šárku, pak asi jako uřvaný kojenec a vzteklé batole se jim chvilku "vzdálil". Jeníček nebyl "hodné spící" miminko, se kterým by mohly jít ven a chlubit se spícím, voňavým uzlíčkem....

Se Šárkou jsou nyní většinu času "na nože" ...Jenda ji bije, strká do ní, tahá ji za oblečení nebo za vlasy, nadává jí, ale ona také není svatoušek (a většinu "hezkých" slov má stejně od ní)....a kolikrát mám pocit, že ho popichuje schválně. Tady tu situaci musím brzy jako správný "analytik"  analyzovat a vymyslet nějaký plán. Ted jí akorát dám občas ráno peníze, aby Jendovi koupila nějakou maličkost, kterou by odvedla hned ve dveřích pozornost, když přijde ze školy a on ji nebil... A třeba sliz zabere vždy. :-) Jen kde ho pořád brát?

Ted mám pocit, že se mají s Eliškou rádi. Jasně, není těch chvilek za den moc, je to pár vteřin nebo minut, ale díky Bohu za ně.

Když jde Eliška okolo, chytí ji Jeníček za nohu a kýve se dopředu dozadu, nebo skáče nahoru dolů... s dudlíkem nebo rukou zakousnutou v pusince.

Neznalý člověk by řekl, že jí Jeník ubližuje a začal by ho kárat, ale já vím, že je to projev lásky. Prostě jinak to Jeník zatím neumí... I když se učíme "lepší variantu", tahle se mu asi "líbí víc".

Eliška zpočátku vždy ječela. Je přecitlivělá na bolest a Jenda moc jemný není, ale protože o všem mluvíme, rozebraly jsme i tuhle situaci a zjistily jsme, že je to projev lásky. Samozřejmě je v tu chvíli musím hlídat a po minutce či dvou odvést Jendovu pozornost "nenápadně" někam jinam, protože jak to trvá déle, tak už je schopný ji i kousnout..... tudíž do toho momentu to nesmím nechat dojít....


Když potkáme při procházce Šárku, tak jí Jeník nadává, ale pokud potkáme Elišku, je ochoten i slézt z kočárku a posledních třeba 200 metrů k domu jít po sněhu za ruku jako "velký bratr". :-)
A myslím, že si to náležitě užívá....


Vypadá to, že s Eliškou mají "většinou" hezký vztah a že Eliška ho má ráda.
Myslím, že cítí její lásku a podporu. Elinka ho brání hlavně před tatínkem.... říká taťkovi, že Jeník je"malej a nemocnej" a že "postižené děti se nebijí"....
Vztah se Šárinkou musíme ještě vypilovat.

2 komentáře:

  1. Ty fotky jsou kouzelný a určitě to vypilujete.

    OdpovědětVymazat
  2. Amelie, díky za milé komentáře u mne na blogu. Sourozenecké vztahy, není to mnohdy jednoduché ani mezi "zdravými" sourozenci, to vidím sama doma, a myslím, že je moc fajn, že si o všem povídáte, z fotek jde vidět, že se vaše děti rády mají, věřím, že si Jeník se Šárkou k sobě taky najdou cestičku.Janka

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...