Jela jsem nakoupit ...
....denně MUSÍ být čerstvé rohlíky....a kdyby zrovna nebyli, což se někdy stává, klidně se do obchodu musím dvakrát vrátit. Přes to nejede vlak.
Když jsem přijela, tak Jeníček tancoval před brankou.... s panem Travičkou....
Točil se dokola, mával trávou a spokojeně poskakoval.
Taky mi řekl, že se pana Travičky ptal, jestli už mamka přijede, jak dlouho tam ještě bude...
..a jestli má mamce říct, že ho holky zlobily....
A pan Travička přikývl, že jo, tak mi to hned hlásil...
Jeníčkovo tancování s travičkou vykouzlilo úsměv na mé tváři.
Jak málo stačí k dětské radosti.
Jak je ještě dětský a nevinný... nezkažený okolním světem....
Nepotřebuje drahé hračky, vystačí si s kamínky, žaludy, kaštany a trávou....
Ta dětská nevinnost je skvělá! Škoda, že dnes je pořád méně a méně děti, které si tímto způsobem umí hrát!
OdpovědětVymazatPS.: Mockrát děkuji za přístup k blogu
Vykouzlil usměv na tváři i mě , je to krásné , že si vystačí s málem a má radost i z pana travičky :-)
OdpovědětVymazat