.jpg)
V neděli ráno jsem měla pocit, že to nemůžeme stihnout.
.jpg)
Třídenní skluz "díky" bývalému majiteli bytu byl pekelně znát.
Dopoledne jsem dojela do V. pro holky.
.jpg)
Provizorní "jídelní" stůl....je pořád lepší než nic...
.jpg)
Během dne se byt dostával do relativně přijatelné formy.
.jpg)
Kuchyňskou linku ani dřez zatím nemáme, tudíž nádobí umývám ve vaně.... pro autisty téměř nepřijatelné....ale když to jinak nejde...
.jpg)
Jendu jsem si u maminky vyzvedávala úmyslně až v 19:30.
Věděla jsem, že celý den by na první POKUS nezvládl. Říkala jsem si, že hodinka mu bude stačit a pak ho budu chystat na spaní.
Snažila jsem se, aby vše vypadalo podobně jako v minulém bydlišti. Stejné věci, stejné hračky, podobné rituály, postel laděná dorůžova - tak, jak to má rád....
.jpg)
Eliška mi pomáhala.
V první chvíli Jenda vypadal, že nás ani nepoznává...žádná radost, žádné přitulení, žádné objetí.
Nakonec váhavě odpověděl na pozdrav "ahoj" a za ruku šel s Eliškou do auta.
Cestou jsem mu jednoduchými slovy popisovala "CO A JAK".
.jpg)
DOMA mu Eliška ukázala nové plyšáky, novou postel a nového čuníka.
.jpg)
Pomalu jsme mu ukázaly, kde je koupelna, kde záchod a kuchyň. Néé že by ho to zajímalo. Do pokojů holek už jít odmítal. Nenutily jsme ho. Násilím s Jendou nic nezmůžeme. Trpělivost přináší růže a u
Jendy to platí stonásobně.
.jpg)
Posadili jsem ho raději na gauč k iPadu. V televizi jsme zapnuli jeho oblíbené Šmouly a nechali jsme ho chvíli v klidu samotného.
.jpg)
.jpg)
Usínal asi o dvě hodiny později než normálně, pořád se v posteli převaloval, ale šlo to.
Zato druhý den byl náročný, ale o tom až "zítra". Jsem vyřízená...
.jpg)
Až teprve "dnes" jsem zjistila, že mě bolí snad každý sval v těle...
Prý:
- "Co si dáme k snídani?"
- "Asi Brufen se salámem...."
Deta poviem ti ze si hrdinka,3dni skluz by chybal aj mne a to my sa stahujeme postupne, mame to rozlozene na 6tyzdnov, ale zato mame na vylepsenu plan co kedy predame, postupujeme od toho co nam chyba najmenej(hracky pre mimina, veci co skutocne nepouzivame)az to to co nam chyba menej a uz predavame veci co nam budu chybat dost, (pracka a chladnika). Deti to beru uplne v pohode, maju vysvetlene kazdy den, co sa deje a co sa bude predavat a preco. Drz sa. Zuzana
OdpovědětVymazatMarcelko přeji Vám do nového domova moře štěstí a lásky!Vy čtyři to zvládnete určitě!Držím moc palce ,hlavně Tobě přeji hodně sil a drž se!Myslím ale,že to nejhorší máš za sebou a už Vás čeká jen to dobré!Marcela
OdpovědětVymazatMarcelko, přeji vám všem ať se vám v novém domově líbí a Jenda ať si brzy zvykne. Přeji jen samé krásné chvilky a pohodové dny, pokud možno bez větších problémů. Pa Rija
OdpovědětVymazatBrufen se salámem, úsměvné, ale moc dobre vím jak se cítís :((
OdpovědětVymazatJeste dnes ( po 4 letech) si vybavuju nase posledni stehování.
Pres celou republiku, s petrem za ruku.
Mel jsem stestí, ze byl manzel i pomáhající rodina. Presto to bylo sáhnutí na dno mých sil.
Moc ti preju, aby se detem v novem byte zalíbilo. Ve chvíli kdy bude Jeník v klidu, bude pro tebe vse jednodussí.
Drž se !!! Bude líp!! Musí !!
Brufen se salámem není zrovna dobrá kombinace a to jsem zvyklý na hodně neobvyklé.
OdpovědětVymazatV Německu až do teď umývám nádobí v koupelně a je to dokonce i praktičtější, že si nezasviním kuchyň. Takže dřez ani nekupuj a ušetříš si na lince místo. :D
Maci, moje milá, hlavně se drž. Všechno se ustálí a bude zase dobře. objímám. Tina
OdpovědětVymazatPřejeme všem ať se v novém bytečku dobře bydlí a do nové etapy života jen plno úsměvů :-)
OdpovědětVymazatUrčitě to bude chtít hodně času a trpělivosti,ale tu ty máš. Držím palce, ať to Jendovi jde den ode dne lépe. Vždycky může být hůř.
OdpovědětVymazatTo nejhorší máš za sebou.
OdpovědětVymazatPrý, Brufen se salámem ...:-)
OdpovědětVymazatTy dnešní salámy se nedají jíst, zato Brufen celkem ujde. :-)