Je to asi rok a půl, co jsem poprvé zkoušela s Jendou hru Serpentina.
Holky ji jako malé milovaly. Tahaly jsme ji tehdy všude s sebou. Jendu podobné hry nebaví.
Je úžasné pozorovat třeba jen na těchto dvou příspěvcích, jaké pokroky Jeníček za rok a půl udělal.
Tehdy to bylo "malé mimino na plenách a s dudlíkem nemající o nic zájem"...
Tentokrát se sice vztekal, že úkoly dělat nebude, že se nechce dívat na toho trapnýho hada...a několikrát zakryl hlavu kada jinou kartou...
Nechtěl totiž, aby na něj had vyplazoval jazyk...
Ještě párkrát karty rozmetal po stole...
Ale já jsem trpělivě čekala a opakovala jsem v klidu pokyny.
Nakonec si to Jenda nechal trošku vysvětlit. "Pracoval", i když bylo vidět a slyšet, že velmi nerad.
Sám si karty odmítal brát, a tak jsem mu je musela podávat.
Chvíli s tím zápasil, protože i když jsem mu podala správnou kartu, tak ji odmítal otočit tou správnou barvou...
Pořád cpal ke žluté zelenou... a odmítal to otočit..asi se mu to takhle zamlouvalo líp....
Nakonec asi na desátý pokus se nám povedlo složit dva hady.
Kdyby nás u toho někdo pozoroval, tak možná řekne, že to je "hrůza", než Jendu vůbec přiměju ke spolupráci a kolikrát musím začít znovu a znovu od začátku, a jak u toho společně "bojujeme"...
...ale já vím, jaký rozdíl to je třeba oproti době před dvěma třemi lety a jsem za tu změnu vděčná.
Díky Bohu za každé zlepšení, za každý pokrok, za každý splněný "úkol".
Věřím ti, že máš z pokroku radost. Držím moc a moc palce, aby pokroků a splněných úkolů bylo co nejvíce a co nejméně obav z hadích hlav.
OdpovědětVymazatAmélko koukám jaké dělá Jeník báječné pokroky :o) Martina
OdpovědětVymazatA potom asi oboustranné vyčerpání. :D
OdpovědětVymazatchtěla bych se informovat na vaši knihu - je v ní i práce s jeníkem, tak jako tady na blogu? sestřenka nemá čas sedět na počítači, ale knihu semtam zvládne přelouskat... tak by ji práce vaše mohla být inspirací pro práci se svým synkem autistou. pokud ano, ráda ji objednám, aby jim pomohla. děkuji předem za odpověd gábina
OdpovědětVymazatI pro mě je kniha "lepší" než internet, takže doporučuji:-)
VymazatNějak dlouho jsem tu zase nebyla a koukám, jaké Jeníček dělá pokroky. Sama to vidíš a díky tomu, že si takhle fotíš a zapisuješ každý pokus, každý den, můžeš srovnávat. A srovnání vychází vítězně pro tebe! Udělala jsi pořádný kus práce a jen díky tobě je Jeníček tam, kde teď je.
OdpovědětVymazat