Na prvním obrázku jsme opakovali pojmy "malý a velký".
Jeden obrázek na řádku je jiný než ostatní...
Malí šneci a velký šnek...
Velcí motýlci a malý motýlek ...
Tohle by mu docela šlo.
Na druhém obrázku měl hledat stejné symboly.
Občas se mu to nepovedlo a spojil třeba jahodu s třešní...¨
Musela jsem mu trošku napovídat.
Někdy se trefil, ale někdy byla tužka rychlejší než on.
Na chyby jsem ho musela upozornit. Jendovi nevadily.
Na posledním obrázku měl určit, který obrazec na řádku je jiný.
Něco je otočené doprava, něco doleva.
Mašinky jedou doleva a jedna jede doprava.
To už bylo pro Jeníčka těžší.
Banán poznal, ale s nakousnutým jablkem měl problém.
Úspěšnost tak padesát na padesát. Někdy se daří, jindy ne.
A vlastně ani nevím, jestli to "neví" nebo zda je jen nepozorný...
Přečetla jsem si, jak jste to s Jeníčkem dobře zvládli v Kolíně a vidím, že pracujete o stošest každičký den. Taky si myslím, že by Jeníček plnil úkoly víc jak padesát na padasát, kdyby byl soustředěnější, ale zaslouží si pochvalu za každý vypracovaný úkol, protože není lepším povzbuzením a motivací do další práce, nad pochvalu. Mám to vyzkoušené a je to tisíckrát lepší než dobře míněná kritika, která člověka jen odradí a zdeptá. ;-) Měj hezký a klidný sobotní večer!
OdpovědětVymazat