Jednou mi přišel malý balíček. Už nevím, co v něm bylo. Ale to není důležité.
Jenda si krabici oblíbil a dává do ní večer spát své dudlíky.
Ne, už si dudlíky nedává do pusy, ale má je místo panáčků - hrají s námi hry, staví ze stavebnice, sledují Jendovy hry na iPadu, povídají si s ním, hladí ho po tváři nebo po ručičce...
Krabice se má líp než já:-P
Jenda se s ní mazlí a dává jí pusinky.
To lidem "dobrovolně" nedělá.
Sám se nikdy pomazlit nepřijde, nikdy si nevleze na klín, ale UŽ se nechá občas přitisknout do náruče nebo obejmout, když začnu já. A když má dobrou náladu, tak mu můžu dát na tvářičku pusu na dobrou noc.
Je vidět, že u toho "trpí", tak ho tím netrápím moc často.
Ale stejně té krabici to pomazlení občas závidím.
Ta poslední fotka je roztomilá. Jenda je pěkný klučina.
OdpovědětVymazatAj ja som si vravela ze ta posledna fotka je pekna a vypada tam ako veliky kluk, fakt vyrastol odkedy sledujem tvoj blog.
OdpovědětVymazatKrabicu si vybral Jenda krasnu.
Zuzana
Jenda má taky potřebu pomazlit se, jen to asi nedokáže s živými lidmi. Ale i to, že se nechá občas obejmout nebo dát pusu na tvář, to je taky pokrok.
OdpovědětVymazatDudlíky jsou asi jako maskoti! Pro štěstí...
ta posledni fotka je fakt nekrasnejsi ze vsech tech krasnych. a jenik je nadherny... opravdu.
OdpovědětVymazatmáš nádherného chlapce! musíš být strašně pyšná matka!!!
OdpovědětVymazatgábina
Taková obyčejná krabice, a jakou z ní má Jeníček radost :-)
OdpovědětVymazat