Čísla Jendu baví a pozná i desítky či stovky.
Přesto z nepozornosti udělal dvě chyby.
Když jsme mu řekla, že to má špatně a ukázala KDE, tak chyby opravil.
Poslech týdny jsou dost náročné.
Nemám čas, chuť ani sílu psát maily nebo blog.
A tímto se omlouvám všem, kteří marně čekají na moji odpověď. Třeba to někdy doženu a když ne, tak se mi prosím připomeňte. Holt nezvládám udržet v hlavě všechno...
Večer padám únavou do postele a ráno se unavená budím a nechce se mi vstávat.
Asi tři týdny nám zateplují bytovku a Jenda ten rámus nezvládá.
V rámci zachování mého duševního zdraví by to měli co nejrychleji dokončit.
Druhý týden válčí Jenda s kašlem a rýmou a ani to moc nezvládá.
S holkama mlátí těžká puberta a obzvlášť prostřední dítko vystrkuje růžky a má pocit, že mě nemusí poslouchat.
Ať dělám, co dělám, tak mám pocit, že vztahy mezi sourozenci nejsou to pravé ořechové a snažím se to řešit s několika odborníky.
Vím, že to mají těžké a nedá se říct, jestli více děti s autismem nebo dítě mezi autisty.
Snažím se mít pro všechny pochopení a vysvětlovat a vysvětlovat, ale někdy mám pocit, že si svou frustraci a svůj stres vybíjejí na mě. Zvládám to snad s přehledem, jen večer už nemám na nic sílu. Jsem ráda, když ty tři potvůrky "konečně" spí.
Mám pocit, že nic nestíhám. Poslední roky nemám podzimní výzdobu a zatím nemám ani čas přemýšlet nad tím, že se blíží vánoce.
Byla jsem ráda, že jsem si dala přezout gumy na autě, že jsem zvládla se Šárkou přehlídku středních škol, návštěvu PPP, poradu v SPC, třídní schůzky u Elišky, maily s třídní učitelkou, Den otevřených dveří ve "Zvláštní" škole aj.
Pomalu a postupně plním úkoly, ale mám pocit, že mnohem víc se jich valí přede mnou.
Zítra obíháme doktory, možná stihneme Den otevřených dveří na jedné střední škole nebo se Šárkou návštěvu její bývalé Základní školy.
Možná i nákup... nebo pár fotek?
Plánů je hodně a sil (a času) málo.
Krásný den vám všem...
Ahoj Marci,myslím na vás a přeju hodně sil,jsi fajn ženská a zvládneš všechno.Taky mám těžké období,pořád čekám,že se stane něco a obrátí se všechno k lepšímu.Budu to muset asi popostrčit ,samo se to nevyřeší.Bohužel asi budu muset udělat radikální řez a udělat to co Ty.Nechce se mi,ale budu muset pro náš klid a pohodu dětí.Neustálé urážky a nadávky už nezvládám,hlavně kvůli holkám.Ahoj Jana
OdpovědětVymazatAhoj Jani, to mě mrzí. Kdybys chtěla, klidně napiš mail.
VymazatMyslím, že v žádné rodině nejsou sourozenecké vztahy sem tam bez mráčku a to nemusí řešit soužítí autíků. Jsem nejstarší ze čtyř sourozenců a i když jsme se měli rádi, dokázali jsme se i poprat a sama mám dva kluky a taky se u nich běžně střídaly chvíle klidu a hádek. Takže nezhody mezi sourozenci jsou normální a nejsou známka toho, že bys to nějak s dětmi nezvládala. Přeji ti pevné nervy a co nejvíc chvilek pohody a klídku.
OdpovědětVymazatI my jsme se s bráchou měli rádi a taky jsme se hádali a rvali, ale myslím, že poznám, kdy už je to hodně na hraně. Uvidíme, podnikla jsem nějaké kroky.
VymazatVšichni sourozenci mají chvíle, kdy by se láskou nejradši snědli a pak by si zase naopak nejradši ubrali kyslík. To je normální a pokud nemají docela ideální vztahy teď je docela možné, že si k sobě najdou cestu za pár let, až je (např.) opustí puberta, taky budou vidět tolik věci jinak...
OdpovědětVymazatDržím Vám palce Amélie, nicméně mi to trochu nedá "nevypeskovat" - ne zvláštní škola, ale speciální! :) To je příšerný zlozvyk stále tomu říkat zvláštní škola - na lidech co ji navštěvují přeci není nic zvláštního nebo špatného! Jen potřebují speciální přístup :)
Milá Victorie, v tomhle se moc nevyznám. Proto to bylo v uvozovkách. Dobrá: byla jsem v Základní škole praktické:-P
Vymazat