neděle 2. března 2014
První malování vodovkama
Nazrál čas k tomu zkusit s Jeníčkem malovat vodovými barvami.
Ještě nedávno dělal hysterické scény a nechtěl o tom ani slyšet....
Nejdřív nevěděl, jak na to, ale nechal si to (několikrát) ukázat...
Musel vyzkoušet všechny barvy, takže sluníčko je takové veselé a krásně barevné....
Jeníčkův historicky první obrázek vodovkama - asi jen matka se může se slzami v očích rozplývat nad tou krásou...
Skoro pět minut soustředěné práce - to je nádhera.
Je fajn, když je ta každodenní dřina s dítětem s PAS odměňována pomalými krůčky vpřed.
Ať vám (třeba i to Jeníčkovo) sluníčko svítí na cestu do dalších dnů....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Sluníčko je moc krásné, duhové :). A taky báječných pět minut koncentrace. Úžasný pokrok.
OdpovědětVymazatJasimonka
Krásné...nestačím se divit, jak se teď krásně hýbete vpřed...nejdřív ta prohlídka, teď vodovky...jsem strašně ráda, že se ti ta tvoje neuvěřitelná trpělivost začíná vyplácet!!!!!!:-)...hodně dalších koncentrací!!!:-)
OdpovědětVymazatKrásné a povedené :)
OdpovědětVymazatDobrý den nebo ahoj, Amélko :o) přeji krásný sluníčkový den. Občas sem napíšu, ale až dneska jsem se dostala k tomu, abych napsala delší vzkázek (tedy já už psala kdysi, ale nějak mi to padlo a vzkaz se nehrál). Já se jmenuji Petra, pocházím od Plzně, původem jsem ale od Přerova z Moravy. Mám pětiletého syna Vítečka, který má AS. Když se narodil, bylo všechno OK, byl až na časté noční buzení, učebnicové miminko. S vývojem šel podle tabulek. Až kolem toho druhého roku se začal nápadně bát dětí, což ještě např. v roce bylo naprosto v pohodě. Začaly různé strachy z lidí, z neznámých míst, ze zvuků, přestaly ho bavit různé činnosti, fascinovaly ho větráky, zhoršila se s ním spolupráce, atd... No a tak po různých tahanicích a lékařských šibování s námi nám byl loni v říjnu "konečně" u bezvadné paní psychiatričky v Olomuoci diagnostifikován Aspergerův syndrom a ještě taky hyperkinetický syndrom s poruchou pozornosti,a by toho nebylo málo. Narazila jsem jednou na Tvé stránky (můžu-li tedy tykat? :o))) a od té doby je čtu jako denní noviny. Obdivuji Tě skutečně za to, jak to všechno zvládáš se třemi dětmi a hlavně s Jeníčkem, jsi skutečně obdivuhodná a nenech se hlavně v žádném případě trápit různým s odpuštěním bl..mi anonymi, kteří radí, jak děti vychovávat, jak je bít a polévat studenouj vodou. Jde to bez toho, a Vítek mě o tom každý den přesvědčuje. Vidím, že u mého syna se to snad tedy taky pomaličku hýbe trošku vpřed a jak píší ostatní, skutečně jsou ty pokroky na Tvém Jeničkovi opravdu markantně vidět. TAk hlavně jen tak dál, ale o tom Ti ostaně já říkat nemusím :o))) Ty jsi šikovná a o proti mě samozřejmě o moc více zkušená se třemi dětmi :o) Můj Vítek chodí od září do školky od osmi do čtvrt na dvanáct, obědvat tam zatím nechce, pouze tam pije. Začátky byly křičící, brečící a odtrhávající, ale zvykl si překvapivě v MŠ rychle. Moc díky i bezvadným a vštřícným paním učitelkám. O půlky února má asistentku, ale zrovna dneska mě trošku nemile překvapil, neboť jsou jarní prázniny a třídy jsou sluoučeny do jedné, tudíž jsuo všichni v třídě malošků, kam není zvykl¨ý, tak plakal a skoro nechtěl. Ale nakonec se to jakžtakž zvládlo. TAkže tak mi to máme. Tak doufám, že jsem Tě neunavila dlouhým vzkazem, přeji krásný den, hlavně hodně sil, ať máme na ty naše aspíky a autíky hodně sil!!! Moje adresa je petrahanova@seznam.cz, kldině si můžeme napsat někdy i přes e-mail, vím, že máš málo času, ale jsem ráda, že máš tento krásný blog a děkuji Ti za něj, zdraví Petra a aspíček Víteček
OdpovědětVymazatPetro, děkuji za nádherný, dlouhý komentář. Klidně mi tykej (jako skoro všichni) a budeš-li chtít, nebo potřebovat, tak mi kdykoliv napiš mail, ráda poradím, pomůžu. Zkušenosti mám i ohledně AS, jen o Elišce moc často nepíšu. Ale i ta dělá pokroky, jsem na ni pyšná, když dojde cestou ze školy koupit rohlíky, nebo si sama koupí v papírnictví obal na sešit, když zůstane sama doma, vyklidí myčku.... Teď začala SAMA dělat palačinky (jediné teplé jídlo, které jí)....mám ze svých autistů radost, dělají pokroky a jdou pomalu dopředu. teď mi největší starosti dělá prostřední dítko. V Olomouci jsem dělala nástavbu na porodní asistentku, jsem totiž z PV:-) Na Moravě je fajn. Je dobře, že má Víteček dg. již od 5 let, já jsem s Eliškou od 3 let navštívila několik "odborníků", ale do 13 let měla "jen" ADHD, pak teprve (konečně) dostala dg. AS. Jsem šťastná, když BLOG někomu pomáhá. Vím, jak jsem dlouho tápala já...pokud můžu, poradím. Držím vám palce. A nezapomeň - nejdůležitější "léčebnou" metodou je LÁSKA. Není důležité načíst desítky knih o PAS, ale milovat své dítě takové, jaké je, povzbuzovat ho a ujišťovat o tom, že tu pro něj kdykoliv jsme, ať se děje co se děje.... Ještě jednou díky za krásný komentář. Mail:jenicek76zavinaccentrum.cz
VymazatAmélko, děkuji, děkuji moc, já teď mám taky málo času, ale jak bude čas, tak se určitě ozvu a napíšu e-mailík. Drž se!!! Přeji pokud možno klidné předjarní dny, třeba i co nejvíc s foťáčkem :))) Petra a Víteček
VymazatObdivuji tvoji práci s dětmi. Cítím z tebe radost :-) a děkuju za povzbudivý koemntář... pomohl.
OdpovědětVymazatje to moc pěkné sluníčko - dobrá práce! :) :) :)
OdpovědětVymazatZa poslední rok super pokrok...!
OdpovědětVymazatJako Petra čtu Tvé příspěvky denně "jako noviny" a těším se co je nového. Taky zde čerpám inspiraci pro svého Jeníka, který je jen na veřejnosti hodně stydlivý...
Jana M.N.
Sluníčko je nádherné, krásně barevné, moc se Jeníčkovi povedlo!!
OdpovědětVymazatSluníčko je krásné!
OdpovědětVymazatAmálko, ty jsi studovala v Olomouci na Pöttingeu? To je náhoda :o)))
Povedené sluníčko! Je fajn, jak Jeník postupně přidává činnosti, do kterých se odvážně pouští. :-)
OdpovědětVymazat