- "Mamíí, to kafe je z roku 1753?! To je tak starý? Proč to prodávaj, když je to tak starý?
To se snad nesmí prodávat, když je to tak starý. Není to plesnivý?
Kdo si koupí tak starý kafe?
To je fakt 260 let starý?
Stejně lžou, protože to je 261..."
Tak jsem to Elišce vysvětlila...
- "Chudáci lidi, když si myslej, že to je z roku 1753. Proč to tam nenapíšou pořádně?"
- "Mamí, proč to nejde odtrhnout???"...snaží se Eliška asi desetkrát a Jenda se k ní přidává...
"Tady je napsáno: "Zde odtrhněte" a nic odtrhnout nejde..."
"To nechápu. Proč to tam píšou, když tam nic odtrhnout nejde?"
Tí autisti maju logické myslenie a občas ma nim aj rozosmejú:)
OdpovědětVymazatAle pochopili to, čo je hlavné:)
:) a potom keď sa vôňa tej kávy rozniesla po miestnosti, bol všade cítiť pokoj a pohodu... však? :)
OdpovědětVymazatSú to zlaté deti :)
Je to dojemné, až odzbrojující.
VymazatPřipadá mi to hrozně roztomilé, takový úplně jiný způsob uvažování:)
OdpovědětVymazatJe to strašně milounké, jaký mají styl uvažování♥
OdpovědětVymazatV takovýchto milých a nezávažných situacích Ti to od nich určitě musí přidat sluníčka do života =)
Vlastně je to základní logické uvažování a Eliška má tak trochu pravdu. Ale zároveň je to reklamní tah a máš pravdu i ty... a pak v tom nemá mít Eliška guláš :-)
OdpovědětVymazatOhledně "zde odtrhnout", tam někdy běsním i já, protože o odtrhnutí nemůže být řeč, tam zaberou jenom nůžky. Takhle vyšiluji u otevírání krabičky se šlehačkou, made in tesco. Taková ta základní krabicová úprava se složenými sklady. Mělo by to jít uchopit a rozevřít... jenže to drží jak přilepený. Takže jedině s nůžkami, ale tam zas není ten rožek, který se dá odstřihnout, prostě řešení na hlavu.