Autíček Jeníček

středa 20. prosince 2017

Šárčiny vylomeniny

V pátek v čekárně na psychiatrii dělala šílené scény.
Zhasínala neustále světlo, aby mohla "spát", došla vynadat sestře, že to mo dlouho trvá, dávala si nohy i s botama na polstrovanou židli....

...a zakončila to krádeží perníku ze svícnu přímo v ordinaci paní doktorky.
Svíčku tam nechala, perník si vesele v autě snědla.
No comment.

V sobotu si oblékla pyžamo (tričko a kraťasy) a při 2 stupních Celsia se zabalená jen do deky vydala do víru Ostravy. V ruce mobil a cigarety.

V neděli se pro změnu vydala na nádraží do Svinova a z nádraží mi plačící volala, že chtěla skočit pod vlak, ale nemá odvahu.

Odmítá pomoc, odmítá hospitalizaci.... a pro mě jako pro matku je to hodně šílené období.
Často je drzá, afektivní, nadává, pouští si nahlas v noci videa na mobilu nebo filmy v televizi a Jeníček pak nemůže spát....a člověk by ji nejraději vyhnal z bytu. Už se ani neobtěžuje chodit do školy, ještě před měsícem aspoň ráno odešla a šla za školu, teď už ani to ne...

A do toho TRPÍ.... člověk by jí rád pomohl a neví JAK....
Jenže netrpí jen ona, trpí i všichni okolo......