úterý 1. března 2011

Nějak se nám hroutí procházky....

Ještě nedávno seděl Jenda celou dobu procházky na kočáře...

Tlačila jsem kočár do kopce, funěla jsem, ale jinak jsem měla "klid".
Tedy... klid na zodpovězení stále dokola stejných otázek:
"Jaký je autíčko? Autíčko je stalý? (staré?) Kam pojede?"... A tak pořád dokola...tisíckrát dokola ty samé otázky.
Na procházkách jsem věděla, že budu mít hodinku dvě relativní oddych...
Sice nám chvíli trvá, než se vypravíme...

Kolikrát jsem zničená, než vůbec vyjdeme...


Někdy mám chuť sebou švihnout na gauč a vůbec nikam nechodit...

Dítko se nechce oblékat, kope mě, štípe, shazuje oblečení na zem, sundavá si boty, válí se po zemi ap...
Ale když už seděl na kočáře, tak byl konečně klid...

Před pár dny jsem chtěla napsat, jak se mu podaří občas ujít pár stovek metrů pěšky...Když u toho mohl číst svá oblíbená čísla na lampách....
Opomíjím válení se po zemi, dupání do louží...
Raději nebudu psát, že v obchoďáku shazuje věci z regálů, visí, kde nemá....

...nebo dokonce leze na kartony s mlékem...
Vyplazuje na lidi jazyk....

Chodí se svými oblíbenými klacíky v ruce... a já mám strach, že někomu ublíží....
A pak  mi jednou utekl...
Dělával to v létě babičce i manželovi...Mně ne.
Minulý týden mi 2x utekl...a pak jsem pochopila, že si z toho udělal rituál.

Ze všeho si dělá rituály.
Můj mozek nemá kapacitu na to, aby si je všechny pamatoval.

A tak jsem ho 2 dny po sobě na tom inkriminovaném místě násilím připoutala na kočár...Kopal mě, pral se se mnou a pravidelně mi zamazal kabát botičkama špinavýma od bláta....
Pak jsem domů vezla asi 400 metrů ječící hysterické dítě.
Dnes jsem na to zapomněla...
Zapovídala jsem se s Eliškou.

Zapomněla jsem na jeho nový rituál. Zapomněla jsem, že zdrhá, že neslyší, že mě nevnímá....
Jenda běží ani se neohlédne.
Sice bydlíme na maloměstě, ale když ho to popadne, tak se vždycky jen modlím, aby se mu nic nestalo.
Pokud jede auto, zanechám kočár i s taškama a s nákupem kdekoliv a běžím za ním...

Běží totiž přes 2 silnice a nezastaví se. I když jsou málofrekventované, krve by se ve mně kolikrát nedořezal....
Dnes s námi naštěstí šla Eliška. Potkali jsme jí na náměstí cestou ze školy...
Jenda zdrhal..
Má zrychlení, které by mu leckdo záviděl...A stárnoucí matka ověšená 3 taškami s nákupem, s kabelkou na rameni a tlačící kočár rozbahněnými cestičkami nemá šanci...

Eliška hodila v rychlosti aktovku i tašku s tělocvikem na kočár...a běžela za ním...
Dohnala ho asi po 200 metrech.

Když jsem viděla, jak ho zalehla na silnici, bylo mi nanic...
Zase další várka špinavého oblečení.
Bože, kam tohle spěje?
Copak můžu honit dítě zdrhající pryč?
Jak ho mám naučit, aby neutíkal??

Jenda řval.
Eliška ho dlouho neudržela, a tak ho postavila na silnici... a on běžel zase...KAMKOLIV..jen zdrhat pryč...
Tak ted nevím, jestli ho mám vozit JEN připoutaného na kočáře a nepustit ho na zem nebo ne...
Ale asi mi nic jiného nezbyde.
Vysvětlit mu to NEJDE....

Dřív než se procházky začnou stávat mojí noční můrou, měla bych s tím něco udělat....
Jen mě zatím nenapadá co...

74 komentářů:

  1. Mila Marci,
    jednou jsem cetla rozhovor s jednou znamou maminkou. Sveho tehdy 2leteho syna vodila na voditku :-) lide ji pry zastavovali a nadavali ji, ze je to DITE a ne PES !!! A ona s klidem odpovidala, ze radeji tak, nez prejeteho autem...Chlapec taky nereagoval na stuj atd....
    Osobne jsem take potkala par maminek, co vedla sva ditka. Zvlastni je, ze to byli vzdy chlapci :-)Byly to jakesy popruhy pras hrudnik s batuzkem.
    Ja bych ted asi s Jendou neopustila zahradku. Casem treba vymysli neco lepsiho...treba Ti ponese tasku :-))))) vim, zlehcuji....
    Zabrousila jsem ted do Homeopatik a nasla kupu na terapii autismu. Zkousela jsi nejakou alternativu ???
    Myslim na Vas. Lucie

    OdpovědětVymazat
  2. Homeopatika jsme nezkoušeli, možná když byl malý tak na podporu kojení a na spaní, ale nic nezabíralo...

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Amelie, poradit opravdu nic neumím, u vás vždycky vidím, že starosti s dětmi jsou malé i velké!
    Přeju pohodový večer, hodně sil a zítra sluníčkový den.
    Helena

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem používala krabičku s pár gumítkama, sloužila mi jednak k tomu, abych syna dostala mírovou cestou z hřiště, jednak k bezpečnému přejítí přes jednu obzvlášť nebezpečnou silnici, seděl v kočáře jak přišitý a lovil kokina. Zkus rituál přebít jiným rituálem, nápady ti nechybí. Držím palce. Šárka

    OdpovědětVymazat
  5. Pokud snese kšíry,tak na ně připnout FLEXI vodítko pro velké psy/ má silný popruh a dostatečnou délku/.Není to nic potupného a i kdyby to někomu tak připadalo,tak raději srazím běžící dítě po deseti metrech na zem škubnutím pásu než ho nechat zajet autem.
    Ono cokoliv je lepší než zajeté dítě a současně zoufalý řidič,kterému dítě nečekaně vběhne do cesty.

    OdpovědětVymazat
  6. Věřím, že je nepříjemné, jak lidi koukají, ale mě třebA KUBA skákal v bytovce z prvního schodu až dolů...krve by se ve mě nedořezali...a když jsem ho chňapla za kapucu a strhla na schody, sousedka na mě koukala jak na vraha. Ale také jsem řekla, že radši budu vypadat jako hysterka, než aby to odnesla mícha nebo i hůř...
    vím, že se Marci snažíš na Jeníka po dobrém, ale tady jde i o život...a Jeník bude šílet z vodítka nebo jiného omezení, ale pořád lepší než aby se stalo ....a nebudu to radši psát.
    Buď tvrdá a neústupná nebo zkus tu radu s nějakým rituálem, opravdu jsi vynalézavá hlavička.
    Vím, že jsi x-krát psala, že nebudeš jeníka k ničemu nutit násilím ale nebudeš se venku bát...
    A víš jak to psala Kazi Perchta - lidi, co mi rohlík nekoupí - ty neřeš.
    A když nechceš být hnusná jako já, zkus lipo nebo něco hodně lákavého.
    Já Kubu v kočáru nemám ale jak začne mít chuť utíkat, chytnu ho za límec a kdyby řval na celé město, nepustím ho!
    je ráno, jsem utahaná, proč vlastně nebyl přikurtovaný? Chtělas aby chodil? Pak Tě chápu, ale co to udělat mimo silnice, někde u lesa...
    Magda

    OdpovědětVymazat
  7. Já vozím Štěpu s miminem v dvojkočárku a nemůžu si to vynachválit, on Štěpánek se bouří proti připoutání jedině, když není zvyklý na tom místě být poután, tudíž ráno jdeme pěšky do školky s nejstarším, když je vyexpedován, před školkou dávám do kočáru mimouše a Štěpu taky a jedem kilák do Teska nebo na druhou stranu pro něco do města. On pak když už sedí tak nevyvádí...

    OdpovědětVymazat
  8. Být vždy ta hodná a chápající maminka, přestane platit, až se stane neštěstí.
    Co budete dělat až vám synek vyroste? Dnes je mu kolik? pět let?
    Nedovedu si představit jak ho budete zvládat v jeho deseti, patnácti letech.
    To co jsou u něj autistické rysy se možná ! může zlepšit, ale to co je u něj naučené (maminka mě nechá dělat co chci) toho se budete zbavovat hodně těžko.
    Pánbůh s vámi !!!!!
    Lída

    OdpovědětVymazat
  9. Lído, Jendovi má 4 roky.
    A vy jste viděla dítě, které ve 4 letech dělá jen to, co mu rodiče dovolí? Nikdy nezlobí, pořád chodí za ruku...? Já tedy ne! Sice moje dítě neutíká, chodí za ruku, ale občas dělá věci, které by nemělo. A jsem za to ráda! Protože pak si říkám, že je všechno v pořádku!
    Eva

    OdpovědětVymazat
  10. Vodítko zakoupeno, pro kšíry vlezu za chvíli na půdu. Nedá se nic dělat, zdraví..a hlavně ŽIVOT, je to nejdůležitější.

    OdpovědětVymazat
  11. vy jste viděla dítě, které ve 4 letech dělá jen to, co mu rodiče dovolí?

    Rozhodně není normální aby čtyřleté dítě sprostě nadávalo,mlátilo matku,válelo se po zemi a podobné kousky.I retardované dítě by mělo mít nějaké mantinely,pisatelka má pravdu,že to dítě jednou vyroste a co potom?
    ZABIJE VLASTNÍ MATKU nebo co bude následovat,když vlastně může všechno.

    OdpovědětVymazat
  12. Marci parada :-)
    kdyz bude Jenik protestovat, tak vyrob ksiry pro plysaka, pro pripad, kdyby chtel Jenikovi taky utikat pryc:-))))

    Jenik si prece nemuze uvedomit, co se muze stat.
    I muj 6ti lety syn ma problem s prebihanim ulice.
    Nekdy je to holt silnejsi jak on....

    Myslim, ze autistovi dat proutkem na zadek stejne nepomuze.
    Marci to dela vyborne, s laskou a hlavne s trpelivosti.
    Zlomte VAZ !!! :-)))))
    Lucie

    OdpovědětVymazat
  13. Reakce na: Rozhodně není normální aby čtyřleté dítě sprostě nadávalo,mlátilo matku,válelo se po zemi a podobné kousky....
    Nedávno jsem byla na přednášce: "Problémové chování u lidí s autismem"... a budete se asi divit, ale tohle je leckdy "normální" chování autistů.... a bohužel NEJEN ve 4 letech. Ale na nápravě "všeho" se denně pracuje... Samozřejmě, že vím, že ted jsou mu 4 roky a zvládnu ho fyzicky, ale za pár let už tomu tak být nemusí.

    OdpovědětVymazat
  14. Tak na zemi se válí možná hodně stejně starých dětí - v období vzdoru.
    A že Jenda kope, mlátí a myslíte, že se Amélie nechá mlátit? Že jí to vyhovuje? A co má jako udělat? Kopnout ho taky? Určitě se A. snaží, aby to nedělal.
    Moje dcera ve 2,5 letech škrábala.... (a není autista). Přešlo jí to.
    Jak byste vy nastavovala ty hranice? Trestem? Jakým? Taky bitím? Nebo co s takovými dětmi?
    Já osobně nebyla na žádné přednášce, nečetla jsem žádné knihy o autistech, a řekla bych, že vy taky ne. Amélie má toho nastudováno dost, a myslím, že dělá vše, co je v jejich silách. Nebo vy snad máte nějaký tip, jak tohle Jendu odnaučit?

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji za podporu, mluvíte mi z duše!!!!

    OdpovědětVymazat
  16. Re:Nebo vy snad máte nějaký tip, jak tohle Jendu odnaučit?

    Ne nemám,ale to dítě půjde do školy jako všechna děcka,jakkoliv postižené dítě je dle zákona vzdělavatelné a třeba tam jeho matce školený dozor ukáže,že mantinely existují.

    OdpovědětVymazat
  17. Aha! Teda, to je něco! A jak mu ten školený dozor tohle ukáže? A v čem je školený? Jak vychovávat autisty, jak s nimi pracovat? Hm, tak to jsem teda zvědavá!

    OdpovědětVymazat
  18. pro autisty už bohudík existují speciální ZŠ, kde je rozhodně nebijí. Ale mají výuku tzv. ušitou na míru. Samozřejmě i autisti musí mít své mantinely. On si Jeník časem snad dokáže říc, co mu vadí.
    Viz příklad u mého syna velice inteligentní aspereger se sociální fobii. Vyloženě nesnášel, když jsem mu do jeho skříně dávala čisté vyžehlené prádlo. Tak jsme to zavedli jinak, šoupnu mu do pokojíčku koš s čistým prádlem a on si uklidí sám. Koš mi vrátí. A je to vklidu bez emocí.

    OdpovědětVymazat
  19. A jéje, zas nějaký vášně tady. Ad jedna, kdo nezažil, těžko pochopí. Ad dvě, autistické děti obvykle navštěvují speciální školu, tudíž dozor bude školen pro speciální vzdělávání, které obnáší i zvládnutí toho, že autistické děti mohou mít afekty...howg!

    OdpovědětVymazat
  20. RE:Teda, to je něco! A jak mu ten školený dozor tohle ukáže? A v čem je školený? Jak vychovávat autisty, jak s nimi pracovat? Hm, tak to jsem teda zvědavá!

    Jistě,že v autistických třídách na speciálních školách jsou pegagožky Mgr. speciální pedagogika.Speciálně k tomu studují a kupodivu i rozjívené děti jsou ve školách v mezích možností hodné.Často je vidět,že co si dítě dovolí k rodičům to si nedovolí k cizím.

    OdpovědětVymazat
  21. Já se nechci hádat.
    Já jen poukazuju na to, že Jeníček je rozmazlenec. Co fotka, to rozšklebená pusa jak ječí.
    Padnuly zde názory, že ve škole (či jinde, to teď neřešme) jsou vyškolení a poradí si.
    Jo tomu věřím.
    Ale co doma? maminka mu vše povolí a jednou nad tím zapláče.
    Vzpomeňjte za pár let na má slova..

    OdpovědětVymazat
  22. Milá/ý posledně píšící, máte doma autíka?

    OdpovědětVymazat
  23. Ne, ale má ho kamarádka. A vidím, že její přístup (8r dcerka) je o hodně přísnější.
    Amelie se bojí u syna afektů. Ale má je i tak. Co jiného je to, co mladej dělá ?
    Už toho nechávám, ale huba mě svrběla už fakt dost dlouho.
    Každopádně, jaký si to kdo udělá, takový to má.

    OdpovědětVymazat
  24. Dost lidí si myslí- že nejlepší je TVRDÁ výchova . Není to jen jejich netrpělivost ? Proč pořád dokola vysvětlovat a ukazovat -když mu můžou jednu seknout ? Nevím ...mám dost vzdorovité dítě a taky ho za to nezmastím proutkem (ač mi to každý radí :-))

    OdpovědětVymazat
  25. Gebasko jo to je přesně ono, co je na té tvrdé výchově dobrého? Já byla vychovaná přísně a nevzpomínám na dětství ráda...nikdo mě nebil, ale prostě to bylo moc tvrdé. Takže mám děti radši rozmazlené, než abych riskovala, že je budu držet pod krkem moc pevně :-p Já chci, aby vzpomínali na dětství v dobrém a byli si jistí, že je nejdřív zachráníme a až pak jim možná trochu vynadáme, a že jsme s manželem pro ně ten pevný bod ve vesmíru....autíci jsou strašně ztracení v našem světě, takže řeči o tom, kterak zmáknout zdravé dítě jsou naprosto mimo, protože i v tom se hodně tápe...já radím řídit se instinktem, ten mě nikdy nezklamal!

    OdpovědětVymazat
  26. Dášo, Gebasko, děkuji...souhlasím s vámi. Asi těžko vysvětlovat, že syn není rozmazlený.

    OdpovědětVymazat
  27. RE:Asi těžko vysvětlovat, že syn není rozmazlený.
    vy to nevidíte :-) žádná máma neřekne o vlastním dítěti,že je to rozcapený rozmazlenec.
    Zkuste se zeptat pediatra či třeba dítěte otce jak to vidí.

    OdpovědětVymazat
  28. a to já zase klidně..moje děti jsou rozmazlené a možná i rozcapené...nikdy jsem je nenechala plakat v postýlce, když byly malé, naslouchám jim a snažím se pochopit, co potřebují...už není socialismus, už nemusíme stát v lati a poslouchat všichni včetně dětí!!!!

    OdpovědětVymazat
  29. RE:už není socialismus, už nemusíme stát v lati a poslouchat všichni včetně dětí!!!!

    Až vás někde takové volnomyšlenkářsky vychované dítě okrade a nebo vám znásilní vaše děti,tak se na něj nezlobte,ono bylo doma tak vychované,že může všechno a už to holt
    není to roztomilé malé dítě,ale nevychovaný dospělý.Poslouchat se přece nemusí a každý si může dělat co chce.

    čtenářka XY

    OdpovědětVymazat
  30. Ano, poslouchat se musí a nikdo si nemůže dělat, co chce, ale je třeba respektovat individuality!

    OdpovědětVymazat
  31. A je to míchání jablek s hruškama tahat sem jevy typu násilných zločinů, takové děti to mají buďto v povaze nebo vycházejí z patologického prostředí, což u nás doma teda není!!!

    OdpovědětVymazat
  32. RE: je třeba respektovat individuality!

    Ano,například masový vrah Mrázek byl velká individualita a spartakiádní vrah Straka byl jistě taky milý hoch........koneckonců i "Orličtí vrazi" byli individualita jeden vedle druhého.

    čtenářka XY

    OdpovědětVymazat
  33. je třeba respektovat individuality za současného zachování stávajících etických a morálních principů samozřejmě!!!

    OdpovědětVymazat
  34. Proč to tak hrotíte? tahat sem politiku, či extremy jako vrahy.
    Já si myslím, že mamince bude zcela nad hlavu stačit, až Jenček vyroste v klučíka tak 180cm, 70kg váha a současné nároky "na volnost" :-/

    OdpovědětVymazat
  35. a jé, další chytrolín....máte doma autíka? nebo Vás postihlo vzdělání v oblasti spešl pedagogiky?

    OdpovědětVymazat
  36. I autíci se vyvíjejí, oni nebudou stejní za deset let, jako jsou teď!

    OdpovědětVymazat
  37. Drazí "přátelé", moje skoro 13 letá dcera má ADHD s autistickými rysy (podezření také na AS jako má Jeník) a troufám si říct, že jsem výchovu nezanedbala. Ve škole ji chválí (narozdíl od jiných dětí v jejím věku), známky vynikající...Nikdo si na ni nestěžuje. A to jsem tehdy nečetla žádné knihy o autismu. Ted jsem za rok přelouskala 30 knih o PAS, radím se s odborníky a chodím na semináře. Vím, že Jenda není rozmazlený a věřím, že z něj vyroste úžasný a milý člověk, který nikomu ubližovat nebude.

    OdpovědětVymazat
  38. Paní Dášo, podle fotky jste mladá, tzn vaše auti děcko bude asi jako Jeník.
    Moc odžito s tímto problémem tedy zatím nemáte.
    Fajn hýčkejte si svoje naděje.

    OdpovědětVymazat
  39. RE:má ADHD s autistickými rysy

    Tuto diagnozu má dnes každé druhé nevychované a nezvládnuté dítě.

    čtenářka XY

    OdpovědětVymazat
  40. Vážená paní. Přesně kvůli takovým vnímavým lidem, jako jste vy, píšu tento BLOG.
    DALA jsem si za cíl: INFORMOVAT lidi o AUTISMU.
    Samozřejmě můžu dávat převážně povídání o těch "pozitivních chvílích", ale to pak nemusím psát.... Chci ukázat lidem PROJEVY autismu, ale už se nikomu nemusím zpovídat z výchovy svých dětí.

    OdpovědětVymazat
  41. Dětství je nejhezčí doba ! Proč vzpomínat na vařečku a povely ? S trpělivostí se toho dá dokázat stejně (ne-li víc) -jen to trvá déle a je to pracnější-než zavelet :-)
    Paní XY to sice vidí jinak -ale dost těch živlů ,co s nimi straší, vyrůstalo právě v rodinách s velmi pevnou rukou :-)

    OdpovědětVymazat
  42. Amelie doufám,¨že vás příspěvky typu čtenářky XY neodradí od psaní, protože pro hodně maminek s autíky jste určitě inspirací, pro mě tedy určitě. Ono se lehko radí někomu kdo vidí autistu jen jako dítě od kamarádky a ne už autisty další. Každý z nich má naprosto jiné chování a pokud je některý klidný a jiný afekty reaguje skoro na vše není to probém výchovy ale prostě neexistují dva stejní autisté...A každý afekt kterému se podaří předejít i za cenu něčeho co vypadá pro XY a další radílky jako chyba ve výchově je dobrý. Nám to potvrdila i psycholožka a to je syn mnohem klidnější než Jeníček. Kdo nezažil autistu v afektu a nepokoušel se ho alespoň trochu uklidnit ten to nepochopí, pro takové holt budou naše děti rozmazlený fakani, co by měli držet pod zámkem v ústavu. A tak vám přeji Amélie ať takových potkáváte minimum
    Markéta T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mila Amelie,jsem velice rada za Vas,teprve dnes jsem Vas s Jenickem nasla a precetla si vsechny dotazy a z nekterych je mi smutno,ale vlastne me ani nektere reakce neprekvapuji,mam syna Mirka je autista,jsou mu tri roky a uplne jsem se do Vas vzila,Mirek dela podobne veci jako Jenicek,no bohuzel nase spolecnost k temto detem neni tolerantni,taky jsem se setkala s ruznymi reakcemi,ale opravdu vim,ze kdo nema dite "autika"nebo s podobnym postizenim,tezko se muze zapojit do debaty,kdyz o tom vubec nic nevi,pro lidi jsou to nevychovani spratci,ale kde lidi berou tu drzost tohle si myslet,kdyz to nezazili a vi o takove vychove houby,mam jeste dceru Klaru,bude ji pet let,je to nekdy velice tezke,ale miluju je oba stejne,vzdyt jsou moji!Amy,preji Vam hodne sil,trpelivosti a Jenickovi hodne zdravi a mnoho usmevu S pozdravem Renáta

      Vymazat
    2. Ahoj Renčo. Jsem ráda, když někdo nový zabloudí na blog a najde tu něco, co ho osloví. ANO, kdo nemá autistu, nepochopí..a leckdy ani ten, kdo má autistu, nepochopí, protože každý každý autista je jiný a má jiné projevy. Ale zvládneme to - MY i VY.

      Vymazat
    3. Ahoj Amelie,dekuji za podporu a mas pravdu,verim tomu...Zapomela jsem napsat,ze dcera je zdrava a i presto,ze ji bude teprve pet,moc mi pomaha a nastesti mam skvele sourozence,kteri se snazi jak muzou a pomahaji ze vsech sil,je dulezite mit kolem sebe ty spravne a milujici lidi,preju Vam krasny a hlavne co nejvice pohodovy den:-)Amelie,jeste jsem se chtela prosim zeptat,vozis Jenicka v "normalnim"kocaru,nebo mas nejaky specialni?My taky stale vozime v kocaru,ale Mirek je celkem statny a kocar dlouho nevydrzi,behem 1roku uz mame treti,ale samozrejme s Bazaru,dekuju moc za odpoved..

      Vymazat
    4. Máme kočárek od OTTOBOCKU, kontakt najdeš na netu.

      Vymazat
  43. to se to rozjelo...Marci, Ty víš jaký je mezi námi rozdíl, ale přesto se pochválíme a nevytahujeme kolty. A i když tu čtu, že přísná výchova ničí dětství, já necouvnu!
    Ale musím podotknout "cukr a bič". Vidím na neteři, jak ji ségra nechala zvlčet a já z ní šílím, ta holka je zdravá a neumí nic, je drzá, co se prostě nezačne hned, pak bývá pozdě.
    Leta jsem byla ta povídací máma a byla jsem na sebe pyšná. Ale Kubík mi funguje jen "pod bičem". Ale aby se to chápalo správně, jsem spíš důsledná než přísná. Viz silnice, (a beru že každé dítě je jiné), nepomohlo povídání, obrázky, takže při jedné procházce jsem ho 13x vrátila na chodník, než se rozhlédl. Prostě jsme to řešili "v přímém přenosu" - aby si můj požadavek spojil s konkrétní situací.
    Jen tu nějak vvtluju mou výchovu. Napomínám Kubu, okřiknu ho, chytnu za kapucu, i když s někým mluvím, okřiknu ho, že teď mluvím já a on až potom.
    Necouvnu, jo taky se píchal tužkou do ruky a bylo to peklo, brečela jsem zoufalá a bezradná, ale krom léků jsem prostě odnesla všechny tužky. A dítě, které žije malováním, pochopilo, že je zle.
    Musím fungovat i jinde, musím se soustředit v práci a jak mi řekla dr v APLE, díky mě je takový jaký je. Vyčítala jsem si před ní, že Kuba dostával přísnější výchovu, protože jsem nesnášela názory, že když má jen mámu, bude to mazánek. Rozhodla jsem se, že ho vychovám i tak. I když do toho přišel autismus AS a bůhvíco ještě...
    Ano, má diagnózu a popletenou hlavičku, rozhozené emoce a celkové chápání světa, ale při jeho vys.fun.aut., AS prostě využívám toho, že občas pochopí.
    Když mé mamce na něco odpoví NEVÍM, už ho nechá, ale já ne, volím sice krátké otázky, ale jsem pyšná, když odpoví (a vím že správně). Nehci ho nechat "zakrnět" jen proto, že je "jiný".
    Tím nijak nenarážím na jendu, jen jsem tu chtěla napsat, že já jsem přísná i milující.
    A když je Kuba šikovný a poslechne, ví že bude třeba pexeso nebo jiná hra...
    Marci, vím co pro Tebe Jenda znamená, ale musíš myslet i na sebe!!!!
    Magda

    OdpovědětVymazat
  44. Pro anonymní čtenářku:
    Bydlím pár metrů od domu, kde žil "velká individualita" Mrázek. Vím jen tolik, že byl spíš rachitické postavy a ty ůmorálně volní" vlastnosti asi taky k obdivu moc nejsou :). Nebojte, vím jak to myslíte. Ale musím souhlasit s příspěvkem Markéty T. Píšete, že kamarádka má osmiletou autistickou dceru. Taky mám v rodině "jiné" dítě, ale nemohl bych podle bratránkovy dcery soudit jiné, protože právě každé je jiné, rozhoduje i ten věk a hlavně MY NEJSME s tím dítětem celých 24 hodin v kontaktu. Myslíte, že za pár hodin týdně či měsíčně poznáte, jak se to dítě chová mimo vaše návštěvy. Můžete namítnout, že se neumí přetvařovat. Jistě. Ale po vašem odchodu může mít "rituál", se kterým se kamarádka nemusí svěřit ani vám. Netvrdím, že je to pravda, ale alespoň připusťte tuto možnost. A pak, ono se snadno odsuzuje, když to člověk sám nezažil. Taky nemám rád tu moderní americkou či holandskou výchovu, kdy vám děti lezou po hlavě a vy jim nic neřeknete, abyste jim neuskřípli jejich rozvoj. Ale snad je rozdíl mezi normálním rozjívencem a diagnostikovaným dítětem. Když to chápu jako chlap, tak to snad můžete pochopit i vy jako možná matka.
    A Amelii moc obdivuji za její přístup nejen k dětem.

    OdpovědětVymazat
  45. vážená paní anonymní XY, není pravda že dospělí autisty jsou potencionální vrazi atd. To jste opravdu hodně přehnala.
    Mám doma dospělého autistu AS a je to spíše nešťastný člověk, který se moc trápí, že nechápe ten náš svět. Ano dokáže být i verbálně zlý, když má afekt. Ale dá se sním mluvit.
    Přestaňte odsuzovat, nevíte o čem je řeč.

    OdpovědětVymazat
  46. Jasne ze my autisti nejsme potencionalni vrazi!!!
    Pani XY, laskave nas prestante odsuzovat a radsi se o autismu neco naucte!

    OdpovědětVymazat
  47. RE:není pravda že dospělí autisty jsou potencionální vrazi

    Nikde jsem nic takového nenapsala a pokud to někde paní msedlakova vidíte,tak si skočte na oční :-)
    Ano napsala jsem,že nevychované dítě v dospělosti přestává být roztomilé a za tím si stojím.Ale Mrázek,Straka a Černý rozhodně nebyli autisti :-) i když ADHD a auti rysy diagnostikují kde jakému nevychovanému dítěti,takže těžko říct.

    čtenářka XY

    OdpovědětVymazat
  48. Pani XY asi nema doma do ceho pichnout,tak otravuje zivot lidem, kteri si to fakt nezaslouzi.
    Pokud Vas rozcarovava o cem zde Amelie pise, tak proc to vlastne ctete ????!!!!
    Nezapomimejte, ze Bozi mlyny melou....aby jste svych nazoru pozdeji nelitovala.

    Ami, nenech se otravit :-)))
    Lucie

    OdpovědětVymazat
  49. Tak to je teda síla!
    Nevychované dítě prý v dospělosti přestává být roztomilé! A vychované dítě v dospělosti je roztomilé??? Paní XY mi tady nepřipadá moc roztomilá byla tedy jako dítě nevychovaná a nezvládnutelná??? Asi ano. Že by si tímto nějak léčila mindráky??

    OdpovědětVymazat
  50. Nikdo , kdo takovéto dítě doma nemá, nemůže posuzovat jen tak podle toho co četl, že je dítě rozmazlené nebo není. To musí vědět nejlépe sna d matka ne? Já mám zdravé děti, od malička jsem je vedla k lásce ale držela nad nimi i pevnou ruku a předci se v jejich vývoji objevil vzdor, někomu přišly i nevychované ale obdibí přešlo a byly to zase zlatíčka. A to byly zdarvé děti. Jak může paní XY vědět, co se odehrává v mozečku chlapečka postiženého touto nemocí? Vždyt i zdravý člověk vlivem nějakého emocionálního vlivu je kolikrát zlý, protivný...natož takto nemocné dítě. Paní XY chyťte se za nos....a radši sem vůbec nechoďtě. Nepochopila jste o co tady vůbec JDE!!!

    OdpovědětVymazat
  51. Paní XY mě velice pobavila svými názory-je neškodná..Paní XY,pokud to nechápeš,tak tady toto je BLOG a ne tajenka ,tak pokud si stojíš za tím co říkáš,tak by ti žádný psycholog nevěřil ani slovo!
    Ach jo ,miluju ty XY-asi nemají ani křestní jméne...nebo se stydí :-))
    Amelie,nebuď smutná,XY nejsou lidé...jsou to jen 2 politováníhodná písmena.
    Mirek,tatínek Sárinky

    OdpovědětVymazat
  52. Přesně tak, paní XY naprosto nedokáže pochopit o co tu vlastně jde!!!! Názor může vyjadřovat kdokoliv, ale nejdřív by si to měl sám srovnat v hlavě a potom poučovat ostatní! Speciální pedagogové si poradí??? Cha-cha-cha. Naše asistentka má vystudovanou spec. pedagogiku a neporadí si s ničím! Je mi z těchto anonymů nanic! Chtěla jsem toho napsat víc, ale tohle nemá takovým lidem vůbec cenu vysvětlovat!!! Jsou to zlí lidé, nic jiného.

    OdpovědětVymazat
  53. Paní XY je asi dost nepříjemná .... a jak všichni nedupou po jejím je zle . Asi jedna z těch co by chtěla vše dokonalé a to ostatní ať není vidět ...

    OdpovědětVymazat
  54. Mila Amelie,
    zrovna nedavno som citala na Andreinom blogu o "opici na zadech", alias popruhoch pre deti, tak sem rovno davam link pre predstavu:
    http://stevemadisonandrea.blog.cz/1102/bianca-chodiva
    A na Ebay som nasla vela dalsich takychto vychytavok, v roztomilych tvaroch, dlzkach:
    http://shop.ebay.com/?_from=R40&_trksid=m570&_nkw=baby+leash&_sacat=See-All-Categories
    Tiez si myslim, ze ak vam to moze priniest ulavu na prechadzkach, na pohorsene reci okolo nedbajte. Ty vies najlepsie, co Jenik potrebuje, napokon, si to Ty, kto s nim zije 24/7, a nie pani XY,-)
    Pekny vecer,
    Katarina

    OdpovědětVymazat
  55. Tohle se mi líbí:
    http://spidlova.blog.idnes.cz/c/84737/Nekrmte-trolly.html

    OdpovědětVymazat
  56. Clovek nemusi mit ani autisticke dite, aby jej obcas neprivadelo na pokraj silenstvi. V mnohem se chovani naseho dnes devitileteho syna podoba chovani Jenicka, vzdy strasny rev pri strihani nehtu, myti vlasu, k holici jsem ho nemohli dostat donedavna, byly to sceny jak z hororu(mel strach z nuzek). Momochodem ma stejne hezke a taky delsi vlasy jako Jenicek, pouze svetlejsi. Kdyz mu byly asi 3, taky se snazil zdrhnout, kde mohl.Tez jsem uvazovala v jeho zajmu o "voditku".
    Pak se to obratilo,bal se vylezt sam pred barak, nechtel si sednout na WC nebo tam nekdo s nim musel cekat, donedavna pouzival detske sedatko se schudky. Co jsme asi tak meli delat, kdyz se bal a plakal hystericky az se barak otrasal? Zmlatit ho? Potrestat? Za co? Za to, ze se boji?
    Bylo toho vic,taky se nas obcas snazil prastit, nadaval... postupne se to lepsilo, dnes uz ho v pohode pustim pred barak na hriste. Chodi do treti tridy a ma dobre znamky.
    Amelie ma muj hluboky obdiv, jak se se svym problemem pere.Verim, ze je ji o hromadu hur, nez bylo, jeste obcas je nam.
    Neni prece kazde dite stejne, tak nelze na vsechny brat stejne meritko.
    A srovnat dva devianty s autistou, to je fakt velice duchaplne. (Mimochodem znam Mrazkovu rodinu a ucila jsem na ucilisti, kam chodil Straka. Naprumerne inteligentni kluk, ktery si po cinu nechal ovazat "bebicko" u p. vychovatelky a nechal si vypravet pohadku n adobrou noc. Jako maly sekal zive rybicky na prkynku.)
    Amelie, moc bych Vam prala, aby s Jenickem bylo
    lip a jeste lip, jako u nas.

    Hana

    OdpovědětVymazat
  57. tys princezna, co Honzu drakovi bere
    to je, má milá, vidno
    ale hlupák nepochopí, snad zloba ho žere
    či za svoji slabost je mu stydno
    možná proto do kláves nesmysly pere

    Na paní XY vůbec nehleď. Když se neumí ani podepsat. Co by se stalo, kdyby napsala pouhé Jana, Blažena, Ofélie. Nic, z toho jména nejde přece nic vypátrat a přesto nemá odvahu se podepsat pod svůj názor? Takový anonym na druhou
    anonymní přihlášení bez podpisu) vyjadřuje vlastně k autorovi blogu určitou neúctu i v případě nějaké pozitivní reakce. Tak to alespoň vnímám já.
    Samozřejmě, může někdo zapomenout, ale psát takhle standardně a ještě mluvit o špatné výchově? A snad tělesně trestat i autorku blogu? Paní XY asi sama žije v "jiném" světě. A jen ublíží těm s anonymním přihlášením, kteří se ale podepisují.

    OdpovědětVymazat
  58. Je pěkné, že XY čte blog maminky dítěte s AS,ale srovnávat postižené dítě s rozmazlencem, případně agresorem v dospělosti je směšné. Jeník se postupem času hodně věcí naučí, pochopí jak je to správné, Amelie na tom usilovně pracuje. Možná,XY,by nebylo špatné si pročíst pár knih o autismu případně projít nějakým kurzem.

    OdpovědětVymazat
  59. myslím,že XY nečte ten blog pro poučení,ale pro to,že jí irituje jiná výchova, než je podle ní správné...takových lidí je marky...ale každý je tu za sebe..tak nevím, Marci,může ti to být fuk..kdyby to bylo fuk i paní XY,nikdy by nepsala,protože do výchovy jiného jí vůbec nic není:-) takže hlavu vzhůru..myslím,že tohle tě tedy trápit nemusí...

    Jo a že o výchovách, co mají tendence i mě iritovat ví jako učitelka ve školce své...:-)

    OdpovědětVymazat
  60. Učili jsme se v Pedagogice, že se mají POZITIVNÍ rituály podporovat. Jako například narozeny. Proč? Protože je to příjemné, lidé se rádi sejdou, popovídají si, zasmějí se, atd.
    Jak ale v tomto případě, to fakt nevím. :-(

    OdpovědětVymazat
  61. Autista je prostě uzavřený svět sám pro sebe,dokud byla dcerka v tzv.dětském věku(myslím tak do deseti let),zvládala jsem být o krok vpřed,s nápady,zabavením,dokázala jsem už předvídat,kdy na sebe průšvih nenechá dlouho čekat,útěky byly na denním pořádku,než jsem zamkla auto,byla Terinka v prachu,nejednou mi pomáhali hledat policisté a nikdy ze mě nedělali nezodpovědnou matku,co nezvládne pětiletého cvrčka,řekla jsem ,že mi utekla autistka a už to frčelo,a já jen prosila všechny anděly strážný ,ať se mojí holčičce nic nestane,po tom desátém roce jsem musela být ještě víc ve střehu(vždycky jsem si myslela, že už to víc nejde,zkušenosti mě poučily, že jde),rozumově se zastavila na 13 letech,IQ je 52,ale základní slušnost si do života nese,naučila se,že když něco nechce,nebo to nejde,tak pokud je možnost,tak se tomu vyhne,pokud není možnost vyhnutí,ví, že jsem tu já a že to zařídím,je to běh na dlouhou trať..do školy jsme začali chodit až v 9ti letech,do speciální pro hendikepované děti,asistenti byli báječní,ale Terinkou neakceptovatelní,takže jsem nechala práce (cvičím pejsky právě pro hendikepované) a jezdila do školy s dcerkou jako asistentka,těm učitelkám to nezávidím,i když už se snaží mít třídy rozdělené,ale třída pěti autíků,to je síla a každý má své rituály,káždý svou zábavu,každý jí něco jiného,každý jinou odměnu...prostě těch 23 let života s autistkou bylo,je a ještě bude hodně perných....Blog paní Amelie,jsem našla předevčírem,v noci,když jsem po dlouhých uspávacích rituálech uložila Terinku a když to pročítám,uvědomuju si jak dlouhou cestu jsme prošly a jak je ta cesta těžká jak pro maminku,tak pro Jeníčka,ale přes všechna ta vztekání se,vidím Jeníčka jako šikulku,co bude pořád lepší a lepší...držím palce:-).....a zcela určitě nejsou dospělí autisti potencionálními vrahy..to jsem vlastně chtěla napsat původně,protože mám doma "dospělou "autistku...

    OdpovědětVymazat
  62. Paní Amelie to tu už někde moc hezky napsala...autista není zlý ,protože by to tak chtěl...ale protože se bojí a bojí se všeho kolem sebe...

    OdpovědětVymazat
  63. Eriko, děkuju. Budete-li to číst, klidně mi tykejte. Všichni mi tu tykají...Jestli chcete. Děkuji za milé komentáře. Ano, Jenda není zlý, je to citlivý a hodný kluk. Ano, je někdy nevyzpytatelný, agresívní, ale útočí buď z nudy, ze strachu, když se bojí, když neví ap. NE proto, že by byl zlý. Na mně je seznámit ho s naším světem a vštípit mu důvěru v lidi, v nové zážitky a být mu láskyplnou oporou.

    OdpovědětVymazat
  64. jejky,strašně moc děkuji a je mi ctí..milá Amelie,těší mě,já jsem Erika.....v Tvém blogu vidím dětství své dcery a dnes,když jsem o dvacet let dál si říkám, jak jsem to zvládala,spolu s ní,jsem vychovávala mladší sestru,bo rodiče nám sebral jeden nezodpovědný řidič kamionu,otec Terinky zdrhnul jak blechy z přejetýho psa,protože mi vysvětlil,že o a teď cituji "dementa" se starat nebude.a to doslova, takže zapoměl i na alimenty,pár let jsem se s ním soudila,pak jsem to vzdala,a věnovala to úsilí dětem...upřímně nikdy jsem toho nelitovala,jasně, že byly doby,kdy jsem už nemohla, říkala jsem si ,dál už to nezvládnu,brečela v koupelně...ale další ráno musely holčičky do školy,jedna do normální, s druhou do speciálky,časem jsem si k tomu přibrala cannisterapii a jezdila do stacionáře,a do školy s pejsky..a život zase běžel dál...a byla jsem na tom stejně jako ty,měla jsem obrovskou radost z každého úspěchu,ať té zdravé, nebo té autistické...možná to zní jako alibismus...ale když je dítě zdravé, má člověk radost z jeho úspěchů, tak nějak samozřejmě...ale u autisty,každý malinkatý posun jsme slavily jako obrovský krok...dneska je z Terezky krásná slečna, s dlouhými vlasy,závislostí na červené barvě a její smích mě vždycky zastaví v půli kroku a hrozně si ho užívám...,proto se mi strašně líbí ty fotečky,kde se Jeníček směje..jsou kouzelné...a číst??? to budu určitě,už tři noci sem utíkám...to že písnu mezi dnem,to znamená, že si Terinka chvíli vyšívá,nebo puzzluje a nebo si hraje s pejskem...vše ve společnosti Tv....to co děláš je úžasné,vážně.

    OdpovědětVymazat
  65. AHOJ Eriko, jak Ti rozumím. Kdybys chtěla, napiš mi maila (pod profilem mám adresu). Pokud nejsi zdaleka, třeba bysme se mohly někdy sejít a popovídat... :-)

    OdpovědětVymazat
  66. Ahojky zdravím všechny,
    vždycky jsem si uvědomovala že jsem něčím odlišná a neustále jsem pátrala po důvodu. Teprve nedávno jsem se dověděla o AS (aspergerově syndromu) a spousta věcí na mě sedí. Mám dost silné podezření že touto poruchou trpím. Pročítám teď různé weby o autismu a AS a zjišťuji si o něm co nejvíc. Navíc teď nemohu sehnat dlouhodobě zaměstnání, takže jsem už úplně zoufalá. Moc ráda bych se seznámila s člověkem, který má také AS a prožívá podobné strasti jako já. Ráda bych dostala pár rad jak tento problé mřešit a jak se k tomu v životě stavět. Vím že trochu odbíhám od tématu protože jste tu převážně samé matky které mají malé děti s autismem. Přesto bych ale byla ráda kdybyste mi někdo kdo máte zkušenosti z dospíváním dítěte s AS či případně někdo kdo přímo AS má odepsali. Prosím v případě zájmu mě kontaktujte na mail Claire444@email.cz. Ráda si s Vámi budu o této problematice psát. Zkoušela jsem psát žádost na APLA ale nikdo se mi tam neozval.

    OdpovědětVymazat
  67. Clare, napsala jsem ti mail. Došel??? Mám tu i jednu maminku se synem kolem 22 let. Zeptám se jí. Poradím, když budu vědět...

    OdpovědětVymazat
  68. Koukám, že má jenda vážně svoji makovičku a když si ji postaví, nikdo s tím nic nenadělá. Je to zběsilé a věřím, že hodně hodně vyčerpávající. Ale když se pak takhle ohlídneš, víš, že to stojí za to. A ty máš najednou pocit štěstí =) Ono se to nějak vyřeší, vždycky to nějak dopadlo a dopadne. Nic se mu nestane, neboj!

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...