úterý 28. února 2017

Kachnožroutka


Eliška má velmi omezený jídelníček. Loni si oblíbila kachnu a teď by ji chtěla pomalu každý den.
Když není levně k sehnání, je Eliška nešťastná.

Je to jedno z mála teplých jídel, které zrovna jí....

Kachnu a karlovarský hrníčkový knedlík. Jiná kombinace neexistuje.


Hláška večera:
- "Mamí, podej mi jeden OSOSENÝ  knedlík!!!!"

neděle 26. února 2017

Aspie kvíz



Moje Aspergerka a já....

Vaše neurodiverzné (Aspie) skóre: 13 z 200
Vaše neurotypické (ne-Aspie) skóre: 185 z 200
Ste veľmi pravdepodobne neurotypický

sobota 25. února 2017

Látková kniha


Jeníček dostal krásnou knihu...





...ač úkoly nemá rád, tak v knížce se mu to líbilo....



















Není každý den posvícení (test emoční inteligence)

Když vám není dobře a cítíte se smutná, osamělá nebo třeba podvedená, řeknete si:

- Není každý den posvícení...
Já bych si NIKDY neřekla, že není každý den posvícení. Nikdy by mě to nenapadlo a už nikdy v souvislosti s takovou otázkou. Co má posvícení společného s tím, že jsem smutná?
 Já si pod slovem posvícení představím hostinu, kde je spousta lidí, spousta koláčů a spousta masa. A tam bych asi smutná a podvedená nebyla, ne??? Nebo jo? Ty bys byla na posvícení smutná a osamělá?
Nikdy by mě to s tímhle nenapadlo srovnat.

Nebo si svítím lampou? Posvítím si na něco?
To nechápu.


Písmo (test emoční inteligence)

Co to je za blbost?
Jak mám podle písma poznat, jestli je člověk otevřený a ochotný navazovat kontakty?? Podle toho bodu C poznám akorát, že by se měl naučit psát, protože to po něm nikdo nepřečte.
To je pěkná blbost.
Já píšu pokaždé jinak... když se soustředím, když spěchám, když píšu psace, tiskace...

Já vyberu B, protože to se mi nejlíp čte....
jedno je divně nakřivo a to další se nedá ani přečíst.


Návod k použití domovního bezdrátového zvonku

Eliška čte návod k použití domovního bezdrátového zvonku:


Mamí, ten zvonek je strašně nebezpečnej, měli bysme ho vyhodit.

Pro zabránění nebezpečí usmrcení nebo těžké újmy na zdraví se musí dodržovat pokyny uvedené v tomto návodu.

Já umřu, když ten zvonek budu používat? A když udělám něco jinak nebo špatně, tak mě ten zvonek zabije?!! Jak? A čím? On má nějakou zbraň?  Proč mě chce zabít? Jak mi může zvonek způsobit těžkou újmu na zdraví?! A jak přesně vypadá těžká újma na zdraví? Co si pod tím mám představit?

Pokud se této nebezpečné situaci nezabrání, může dojít k hmotným škodám. Co to znamená? Jaké nebezpečné situaci? Co se tím myslí? To přijdu i o dům? Jak může zvonek způsobit takové katastrofy? Já nechci přijít o dům.

Děti starší 8  let a osoby s omezenými fyzickými, smyslovými nebo mentálními schopnostmi či nedostatkem zkušeností smí používat tento přístroj pouze pod dohledem zkušené dospělé osoby nebo pokud byli dostatečně poučeny a porozuměli z toho vyplývajícímu nebezpečí.

A jaký je tam nebezpečí? Tak Jeníček to nesmí používat. A já taky ne??? Mám omezené mentální nebo smyslové schopnosti??? A děti do 8 let ho používat můžou bez dozoru? Jak je to možný???
Tak co ty děti mladší 8 let, o těch se tam vůbec nepíše. Jak by mohlo 14 denní mimino používat zvonek, když to má od nich dovolený?

I tak je to absurdní ta představa, že jde malá 9 letá holčička na návštěvu k babičce a nemůže zazvonit na zvonek bez dohledu dospělé osoby, protože jí může zvonek explodovat v ruce. A tomu dospělýmu se to nemůže stát? Když pro děti je to strašně nebezpečný a pro dospělé ne? Jen úderem 18. roku, tím, že je dospělej, tak už mu neublíží?
 Den před 18. narozeninami mi může zvonek ublížit a když přijdu o den později, tak se mi nic nestane, protože už jsem dospělá? To přece nedává smysl. Jak by ten zvonek poznal, že jsem měla včera narozeniny?

Mamí, máš dostatek zkušeností se zvonkem? Jestli ne, tak ho nesmíš používat ani ty.

Na přístroj nestavte žádné zdroje otevřeného ohně. Koho by napadlo zapalovat zvonek nebo na něho postavit otevřený oheň? A jak vypadá vůbec zavřený oheň??? Ten tam položit můžu???

Pokud se baterie vymění nesprávně, hrozí nebezpečí výbuchu.
Takže ten zvonek je strašně nebezpečnej. Jak budu používat zvonek, tak umřu, vyhořím a ještě mi bouchne barák? A proč to prodávají, když je to tak nebezpečné?! Tak to je lepší zvonek nemít, než riskovat, že se mi stane tahle pohroma. Měli bysme ho vyhodit do koše. A můžu ho vlastně vyhodit do koše?

Vyměňte baterie pouze za stejné baterie.
A co když nebudou mít stejné? CO když budou mít jinou značku? Jak seženu úplně stejné??? Co když už se nevyráběj.

Poškozený nebo na zem spadlý přístroj neuvádějte do provozu.

Jak může být na zem spadlý, když ho mám v ruce? Já ho na zem nehodím. Kdo by házel zvonkem? Proč by si pořizoval někdo zvonek, kdyby ho chtěl házet na zem?
A jak mi spadne, tak ho fakt už nesmím používat?

Nevystavujte přístroj přímému slunečnímu záření nebo vysokým teplotám. Co to je za blbost?!  Proč by ho někdo vystavoval schválně vysokým teplotám? Jako že by ho ohříval? A proč??
Jak tomu zabráním v létě, když je venku 40-50 stupňů a svítí na něj sluníčko?  A to vybuchne? Jak ho mám zchladit??? A čím?

Přístroj okamžitě odpojte, pokud zjistíte zápach ohně nebo kouř.
Takže přece jenom vyhořím? Tady mi potvrdili, že se to může kdykoliv stát. To musím ten zvonek hlídat, aby nehořel a jak často k němu musím chodit ho kontrolovat? A musím k němu čichat, abych ucítila zápach ohně? A jak často? Každejch 5 minut si budu natahovat budíka, abych šla zkontrolovat zvonek???

Když ucítím zápach kouře? Ale ten já cítím pořád, když Jirka jde zatopit. A to mám pak vypnout zvonek?

Nesprávná manipulace s baterií může vést k požáru, výbuchům, únikům nebezpečných látek nebo jiným nebezpečným situacím!!!
To je tak strašně nebezpečný! Se ho bojím.
Jak se nesprávně manipuluje s baterií? A jak se s ní manipuluje správně? Nesmím na ni asi vůbec sahat. Asi když budu potřebovat vyměnit baterii, tak ji odnesu do servisu, aby mi to vyměnili? A co si tam o mně budou myslet?

Baterie nepolykejte, hrozí nebezpečí poleptání.
Koho by to napadlo polykat baterii? Pro koho to tady je ta informace? Koho napadne polykat baterii?
Pokud dvouleté dítě, tak to si asi nečte ten návod, vždyť neumí číst. Nebo někdo kdo má IQ 20? Ale ten taky neumí číst. Ani by tomu nerozuměl.

Takže je to velmi nebezpečné. Ten zvonek nahoře v obýváku rozhodně nechci. Ještě by to ublížilo kočkám. CO když vyletím do povětří???? Já nechci umřít.

Abyste zabránili nebezpečí, již nepotřebný obalový materiál zlikvidujte podle místně platných předpisů. Takže když budu chtít vyhodit krabičku od zvonku, musím se dojít zeptat na úřad do kterého kontejneru ji mám hodit, nebo co s tím mám udělat? Já neznám místní předpisy! Řeknou mi, jak ji mám zlikvidovat a který zákon si mám přečíst????

- Oni by asi dostali záchvat smíchu!
A proč by dostali záchvat smíchu, když si musím ty předpisy nastudovat??? Jinak to přece nesmím vyhodit, já ty předpisy fakt neznám. A nemůžu to porušit.

Baterie pravidelně kontrolujte.
A jak často je mám kontrolovat? A proč to mám dělat, když na ni špatně sáhnu, tak mi může způsobit těžkou újmu na zdraví ..a to já se bojím. Já nechci těžkou újmu na zdraví.
Co znamená pravidelně? Jednou denně, jednou za týden, jednou za měsíc? To si to mám psát do kalendáře, že mám jít zkontrolovat baterii? A co když zapomenu?






Myčka, prádlo

Eliška měla jen vyklidit myčku a pověsit prádlo, které tu stálo vyprané v kyblíku od včerejška.

Vztekala se asi půl hodiny, že to dělat nebude.
- "Já nechci. Nebaví mě to.
Já chci dělat něco užitečnýho, ne takový kraviny.

A dnes má myčku Šárka!!! Ne já. Proč bych to měla dělat za ni?"

- "Ale Šárka tu dva dny není. Buď ráda, že máš od ní klid a udělej to. Přece nebudeme mít v kuchyni takový nepořádek."

- "Nee!!!! Myčku má Šárka. Nemůžu to dělat za ni!!! Proč musím VŠECHNO dělat já?"

(to všechno mě dojalo, protože doma nedělá skoro nic... jeden den má prádlo, druhý den myčku....to snad není taková tragédie. Rozhodně bych si u skoro 19 leté dívky představovala jinou pomoc a já tu denně zápasím o vyklizení myčky nebo o pověšení vypraného prádla)

Nadržený (test emoční inteligence)

- "Mamíí, kdo je nadržený??"

- "Nadržený??? To v tom testu snad není!!!
Přečti mi to znovu."

Jo aha, tak nadřízený :-)

Sexuální život (test emoční inteligence)

Jste spokojená se svým sexuálním životem?
Co to je za nechutnou otázku??!!

Jo, velmi, protože žádnej nevedu a jsem s tím spokojená.

Komplexní úkol (test emoční inteligence)

Když před sebou máte komplexní úkol - máte se připravit na přijímací zkoušky, máte připravit nějaký strategický plán v práci, nebo třeba vychovat ze štěněte slepeckého psa:

- věříte, že to zvládnete
- vůbec nevěříte, že to zvládnete
- pokusíte se, ale máte pochybnosti, že to zvládnete
- když to nezvládnete, svět se nezboří

Ale dali mi tři otázky a chtějí po mně jen jednu odpověď, jak to mám udělat?? A já mám na každou otázku jinou odpověď.
Na přijímací zkoušky bych zvolila odpověď C, pokusíte se, ale máte pochybnosti, že to zvládnete
Na otázku číslo dvě máte připravit nějaký strategický plán v práci, bych dala odpověď B, vůbec si nevěříte, že to zvládnete a na otázku číslo tři vychovat ze štěněte slepeckého psa, bych zvolila odpověď A..věříte, že to zvládnete.
Co mám dělat? Jak mám odpovědět???
To je přece úplná katastrofa. Když dám jednu, tak ty dvě nebudou souhlasit!!!

Postup (test emoční inteligence)

Který POSTUP (tady žádný postup není) má obvykle největší šanci na úspěch (na jaký úspěch? Úspěch čeho?)
- jednoznačný příkaz (co je na příkazu za postup? Postup čeho???)
- nepřipouštění diskuse
- humor
- zvýšení mzdy (to je nějaký postup??)
- pohrození výpovědí
- pochopení druhé strany

A co z toho je POSTUP?!!
Postup čeho? Vždyt tam žádnej postup (krok za krokem) napsanej není.
Postup znamená, že dělám něco krok za krokem, abych k něčemu došla... třeba upekla bábovku.
Ale tady žádnej postup není.
Když dám někomu příkaz, tak to není postup, ne????

Když dám někomu příkaz, nepřipustím diskusi budu se smát jako tele, dám mu větší plat, pochopím ho a pak mu dám výpověď, tak to bude mít šanci na úspěch? Tohle je postup k úspěchu????

Vysvětli mi to!

Přeformulovala bych otázku: Která možnost má obvykle největší šanci na úspěch? a zvolila bych pochopení druhé strany....
ALE není to POSTUP.

Práce (test emoční inteligence)

Vyberte z následujících tvrzení dvě, která nejlépe vystihují váš vztah k práci.

A tím práce se myslí vztah k uklízení, k chovatelství koček (je to vůbec práce??) nebo k něčemu odpornému venku, kam musím denně docházet???
K jaký práci????
Do chovatelství se ponořím tak, že nevnímám nic okolo...
Když budu brát práci jako uklízení, tak dám do všeho se musím pracně nutit....
A když budu brát práci jako docházení do zaměstnání, tak bych dala: Kdyby to nemuselo být, nedělala bych nic.
Jak mám vědět, co tím myslí? To je hodně velký rozdíl!!!

300 skautů (test emoční inteligence)

Do vašeho města míří 300 skautů na jakousi třídenní akci. Mají spát kousek od vás pod stany. Druhý den ráno prší.
A vy:
a) si na skauty vzpomenete a rozhodnete se, že jim donesete deštník nebo pláštěnky.... A kde vezmu 300 deštníků a 300 pláštěnek? A to má doma někdo 300 deštníků? Nebo je poběží koupit??? To by přece stálo hodně peněz. Kdo by dal za pláštěnky pro skauty tolik peněz? To je nějakej chyták, ne?

To jsou tak debilní otázky.

A kde by tu spali? Kam by se vešli? Na pole? Vždyť nemáme tak velkou zahradu.

b) si řeknete, že jim to patří...
c) tohle neřešíte a nemyslíte na to....

Rozšířené zornice (test emoční inteligence)

Druhý člověk se na vás dívá a má přitom rozšířené zornice očí. Můžete z toho usoudit, že vůči vám pociťuje:
- zájem, lhostejnost, hněv... (to jsou tři možnosti)

Jak může člověk poznat podle toho, že se mu podívá do oka, co ke mně pociťuje? A jak poznám že má rozšířené zornice? Vždy ty reagují na světlo. To tedy znamená, že když například večer svítí světlo a někdo se na mě dívá, má rozšírené zorničky, tak vůči mně pociťuje například hněv? A není to tím světlem?
Ale já se mu nechci dívat do oka. Proč se mám někomu dívat do oka, jaký má zornice? Co když nechci?

Mami, ty máš ted rozšířené zorničky a co z toho ke mně teď pociťuješ?
Mamíí, odpověz...zájem, lhostejnost, nebo hněv???? Z toho, že se mnou mluvíš, tak usuzuji, že asi zájem... ale to jsem vybrala podle toho, že se mnou mluvíš....jak to mám poznat podle očí???!!! Když se mnou mluvíš, tak se ti zvětšej zorničky, protože o mě máš zájem?
Hněv ke mně asi nepociťuješ a vzhledem k tomu, že se mnou komunikuješ, tak lhostejnost asi taky ne....
Ale rozšířené zorničky máš, tak o mě jevíš zájem...je to tak?? Vybrala jsem odpověď zájem...

A co když to je reakce na světlo?
Když je tma, tak se zvětšují..tak je tady málo světla?
A nebo ke mně pociťuješ strach, protože Lentilka když se bojí, tak má zorničky zvětšené... bojíš se mě????
Mamii, proč se mě bojíš? udělala jsem ti něco?
Ale ta možnost tady není..

Druhý člověk (test emoční inteligence)

Druhý člověk....odmlčí se Eliška...

A kdo je ten první???
(záchvat smíchu....)

A kdo byl ten první, co se mě ptal předtím????

- "Přečti mi celou otázku."

- Druhý člověk se na vás dívá....
A kdy se na mě dívá ten první? A proč se na mě dívaj?!!! A kam ten první odešel???
A přijde potom i třetí?
A co z toho mají, že se na mě dívají?

Hrát volejbal (test emoční inteligence)

otázka 20:
Jste s kamarády a známými u vody a už dlouho jen tak všichni polehávají. Někdo se najednou zvedne a pořádně nahlas na ostatní zavolá, at si jdou zahrát volejbal.
Ten někdo - budete to právě vy???

odpovědi:
určitě ano, asi ano, nejspíš ne, určitě ne, to bych radši ležela bez hnutí až do odjezdu

Nechápu, na co se mě ptají.
Budu to já TEN někdo, kdo zavolá, nebo budu já ten, kdo si půjde zahrát volejbal???
Ale já nemám kamarády, tak bych tam nikdy neležela. A nehraju volejbal.
A proč se mě ptají, jestli ten někdo budu já? Tak je to někdo, nebo já?? Vůbec tomu nerozumím.
Vůbec té otázce nerozumím.

Já bych to pochopila TAK, že já si mám zahrát volejbal a proto bych zvolila odpověď D, že bych radši ležela bez hnutí až do odjezdu, protože nenávidím volejbal.
A vůbec nechápu, co má tahle otázka společného s testem emoční inteligence.
Jak souvisí empatie s tím, jestli si půjdu nebo nepůjdu zahrát volejbal?!

Když nepůjdu, tak jsem neempatickej člověk???

Furt to čtu dokola a doteďka jsem tomu neporozuměla.
Já to vůbec nechápu.
Jsem úplně bezradná. Proč tam ta možnost není.
Má tam být možnost "nerozumím otázce"...

Já to strašně chci pochopit!!!
Ten někdo - budete to právě vy??? Té větě vůbec nerozumím....
A CO JAKO budu já? Nechápu, co to znamená???!!

Představ si to, že ležíš u vody a někdo zařve pojď hrát  volejbal..to bych ještě pochopila...a rozhodla bych se, že nikam nejdu (odpověď D), ale potom je tam ta nesmyslná otázka "Ten někdo - budete to právě vy???"
NA co se mě ptají? !!!
To je jak z reklamy na teleshopping!!!? Kdo si koupí tento vysavač? Budete to právě vy????"
Já to vůbec nechápu.

Místo této nesmyslné věty bych tam dala JAK se v tuto chvíli zachováte?, nebo Půjdete si tedy zahrát volejbal? Pak mám odpovědi - určitě ano (protože mám volejbal ráda), asi ano, nejspíš ne, určitě ne (to bych si vybrala já)

Ale furt nechápu, proč je tam Ten někdo - budete to právě vy???
Co to má společného s otázkou jestli si půjdu nebo nepůjdu zahrát volejbal.

Co se se mnou stane/co budu dělat, když budu ten někdo??!!! To budu volat ty lidi, aby si šli zahrát volejbal? A proč tam nejdřív píšou, že volá NĚKDO a potom najednou je mám volat JÁ??!!!!! Když ležím u vody a někdo mě zavolá, tak se přece nezvednu a nebudu volat, aby si šel někdo zahrát volejbal, ale odpovím tomu člověku, že buď půjdu, nebo ne....

A stejně to furt nechápu.

pátek 24. února 2017

Výčitky svědomí (test emoční inteligence)

Jím bez následných výčitek svědomí...otázka 15

- pořád, často, málokdy, nikdy....

- "Mami, řekla bys někdy tuhle větu:
Málokdy jím bez následných výčitek svědomí??? Ale já nejím s výčitkama svědomí. Já nemyslím na výčitky svědomí u jídla.
A kdo myslí na výčitky svědomí u jídla? Anorektik? Pořád jí s výčitkama svědomí???

Odpovědi málokdy nerozumím... Málokdy jím bez následných výčitek svědomí???? Co to znamená, když to řeknu? Znamená to, že je mám hodně často??? Skoro vždycky, když jím, tak mám výčitky svědomí????
U jídla nebo po jídle? Proč mám jíst s výčitkama svědomí?

Po jídle to dává logiku, to můžu mít výčitky svědomí.
Ale jím? Jako teď? Budu jíst banán s čokoládou a při každém soustě si budu říkat, že mám výčitky svědomí??
To asi nikdo nevypustí z pusy, ne???

Ano, souhlasím, nebo ne, nesouhlasím...to by bylo správné.

Ty odpovědi psal zfetovaný člověk, který absolutně nerozumí problematice...
Kdyby se nad tím zamyslel, tak to nenapíše....

Připadá mi, že se do dnešního světa nehodím (Test emoční inteligence)

Otázka třináctá:

Připadá mi, že se do dnešního světa nehodím.

A zase ty samé odpovědi jako u předchozí otázky:
pořád, často, málokdy, nikdy

Když zvolím odpověď málokdy, tak si jednou myslím, že se sem hodím a jednou si myslím, že se sem nehodím??? Jak si můžu myslet, jednou že jo a podruhé že NE?
CO na to mám odpovědět???

Souhlasím, nesouhlasím, nebo ANO x NE, ale tohle je blbost

Pořád mi připadá, že se do dnešního světa nehodím?  Pořád na to přece nemyslím...
To je přece blbost.
Buď se do dnešního světa hodím, nebo NE. Nic mezitím není..tudíž odpovědi často a málokdy jsou nesmyslné....
Přece neměníš názory tak často.
Takovou odpovědˇ (často a málokdy) zvolí jen člověk, který má pocity ode zdi ke zdi, jak na houpačce, normální člověk to tam přece nenapíše...

To je jako když chodíš často na záchod, tak to přece neznamená, že jsem tam nonstop..ale furt je tu nějaká naděje, že tam v tu chvíli NEJSI.
Když dám odpověď často, tak je tam furt nějaká naděje, že mi to nepřipadá že se hodím do dnešního světa. Takže to znamená, že nemůžu zvolit odpověď často, protože bych měla pocity jak na houpačce.
...že si jednou myslím to a za chvíli zase něco jiného.

JAK často sedíte na záchodě? Pořád, často, málokdy, nikdy.....tady nemá logiku odpověď NIKDY, protože občas si tam člověk dojít musí.... tam chybí odpověď OBČAS.

Měla by tam být odpověď: tímto se nezabývám

Test emoční inteligence

Eliška si dělá na internetu test emoční inteligence:

- "Myslím, že jsem dobrý člověk"... otázka 10/42
možnosti:
- pořád
- často
- málokdy
- nikdy

Co tam mám napsat? Já bych dala odpověď ANO, nebo NE...

Jak si můžu myslet pořád, že jsem dobrý člověk, to zní jako bych měla strašně vysoké sebevědomí a to já nemám....
Já si to o sobě myslím, ale pořád si to neopakuju.
Já nemám vysoký EGO.
Nechodím a neříkám si:
Jsem dobrý člověk, jsem dobrý člověk, jsem dobrý člověk....
jsem dobrý člověk, jsem dobrý člověk
jsem dobrý člověk..
A jak by si to člověk mohl myslet POŘÁD? To jako i ve spánku, při hře, při koupání? To si to nikdo myslet nemůže, ne??

Málokdy? To si jako myslím, že někdy jsem dobrý člověk a někdy špatný? To je odpověď na zabití.
Nebo co z toho vyplývá, když řeknu, že si málokdy řeknu, že jsem dobrý člověk.

Já to vůbec nechápu, nedává to smysl.
Často si myslím, že jsem dobrý člověk? Já nad tím vůbec nepřemýšlím.
A jak často si to mám myslet? Jenou denně? Pětkrát denně? Pětkrát za hodinu?

Já si o sobě myslím, že jsem dobrý člověk, ale neopakuju si to POŘÁD dokola!

Nebo: nikdy si o sobě nemyslím, že jsem dobrý člověk? Ale já na to fakt nemyslím....
Mělo by tam být naprosto souhlasím, zcela souhlasím, zcela nesouhlasím a naprosto nesouhlasím..... tam bych vybrala "zcela souhlasím".

Ale TADY to nedává smysl.
Co to znamená, že jsem málokdy dobrý člověk???
Buď jsem dobrá, nebo nejsem..ale ne pořád, často nebo málokdy?! To je absurdní.
Já si to pořád nemyslím, to daj asi lidi, co si myslej, že jsou nejlepší. To je blbě zformulovaná odpověď, měli by to napsat JINAK.

Pořád si myslím?...ale já na to POŘÁD nemyslím:-(
Co tam mám napsat?

Tohle jsou odpovědi naprosto nesouvisející s otázkou...
Myslím si to jenom jednou a v tuhle chvíli, ale říkat si to můžu opakovaně a proto je to pořád, často, nebo málokdy....

Myslet si to málokdy? CO to je za slovní spojení:!!!
Vysvětli mi to!!!

Jak by měla vypadat otázka v testu podle Elišky:

Buď:
- "Myslím, že jsem dobrý člověk" a k tomu odpovědi:
naprosto souhlasím, zcela souhlasím, zcela nesouhlasím a naprosto nesouhlasím.....
nebo odpovědi ANO, NE

a NEBO bych položila otázku JINAK:
- "Říkám si, že jsem dobrý člověk" a k tomu už se hodí odpovědi:
pořád, často, málokdy, nikdy...

Tohle dohromady naprosto nedává smysl.

Když se nad tím zamyslíš, tak to je kravina. Každej normální člověk dojde k tomu, že je to blbost.




První pomoc

Já bych nikomu nikdy nedala první pomoc.
Přijde mi to tak strašně nechutný.
Bála bych se, že mi něco udělá, nebo že se od něj nakazím.
Dýchat z úst do úst? To si nedovedu představit.
FUJ.
Cizímu člověku NIKDY. Nesáhla bych na něj.
Protože smrdí, je to nechutný, může na mě přenýst nějaký bacily.
Cizího člověka na ulici NIKDY.

Jak se neutopit v množství přátel

"Jak se neutopit v množství přátel"
....četla Eliška na internetu.

- "Mami, jak to mám chápat?
To jich má ten člověk tolik?
Nestíhá se s nima scházet?
To se s nima topí ve vodě? Nebo co to je za blbost."

čtvrtek 23. února 2017

Se Šárkou na veterinu

Eliška jela na kontrolu s kočkama (na veterinu). Brala si kočár pro kočky a jednu přepravku. Prosila Šárku, aby jela s ní a pomohla jí s přepravkou.
Většinou ji vozím já autem, ale chtěla to tentokrát zkusit s kočárem....
Tušila jsem, jak to dopadne, tak jsem jí aspoň řekla, ať má s sebou nabitý mobil, kdyby něco, že pro ně dojedu.

Eliška přijela úplně zničená a plakala ještě dlouho potom.
"Musela" jsem ji vzít ven do obchodu, abych ji nějak rozptýlila,

-  "Nenávidím Šárinu. Nenávidím psychopaty.
Život s takovým člověkem nemá cenu. Chci umřít.
Kdo to má vydržet?!!!
Dělá mi ze života peklo na zemi!
Nevydržím to s ní. Chci, aby se odstěhovala.

Celou cestu skuhrala, nadávala, stěžovala si, nechtěla mi vůbec pomoct. Kočár i přepravku jsem tahala sama.
Pořád nadává, že ji všechno bolí, že je hrozně unavená, že jsou kočky strašně těžký, že je nenávidí, hlavně Lentilku.
- "Já tu odpornou hnusnou černou zmiji tahat nebudu "říkala Šárina.

Do přepravky kopala kolenem, pořád Lentilce nadávala: "Nečum na mě ty odporná hnusná černá cigánská zmije..."

Přetvařuje se.. strašně... nenávidím to....
....když se na nás někdo v autobuse zeptal na kočky, tak se usmívala a odpovídala, dokonce spisovně...nikdy nemluví spisovně, tak jsem nechápala proč to dělá!

Svoji sestru upřímně nenávidím. Nesnáším ji. Nechci s ní žít. Bojím se o kočky.
Nadávala celou dobu, že jsem ji donutila jet, že se mnou neměla jezdit, že by radši spala, že se mnou už nikdy nikam nepojede (díky BOHU) a pořád to opakovala dokola jako kolovrátek.
Nechtěla mi pomoct ani s kočárem. Musela jsem jednou rukou řídit kočár a ve druhé nést přepravku, myslela jsem, že umřu.

Mám prý doma zmiji, ohyzdnici, jepici, pijavici, hanbu, úchyla, hovna a prase...říká Šárina.
Néé. Já mám Lentilku, Bellu, Kasandru, Berušku, Péťu, Diega , Matýska a Sáru.
Jménem jim říká velmi výjimečně, většinou jim jenom nadává.
Kočky nenávidí a furt mi to dává najevo.

Mamí, CO mám dělat?!"


Náramkové hodinky

Hodinky na ruce nenávidím. Já jim nevěřím. Nikdy je nebudu nosit.
To je jen taková ručička, která se může zbláznit. Nevím, jestli je 13:57 nebo 58, studuju to asi pět minut, než zjistím, kde přesně ta ručička je.


Tady na těch ani nejsou čísla, to by se člověk zbláznil úplně...
Na digitální hodiny se podívám a vidím to přesně a mám tam většinou i vteřiny. iPod mě v čase nikdy nezklamal.
Ručička si může dělat co chce. Nezávisle na tom, jestli ji potřebuju nebo ne. Nedá se těm hodinkám vůbec věřit.
Jak můžeš vědět, když se na to podíváš, kolik přesně je? Jak to můžeš vědět, že to je dobře? Občas se to seká, zastavuje, zpomaluje, je v tom jen baterka, která se vybíjí...

Chvíli to funguje, pak se to zasekne a ty nevíš, kdy se to zasekne...to je hrozný, ne?

A bez čísel jsou ty hodiny úplně zabitý.
Tyhle hrozně nepřehledný hodiny by neměl člověk používat, je to hrozně matoucí. Proč je nevyhodíš?
Na co je máš, když nezjistíš, KOLIK JE HODIN?!


Proč tam na těch hodinách je 13:32, tam 35, tam 37..... JAK mám vědět, KOLIK je DOOPRAVDY HODIN?
Já potřebuju vědět, KOLIK je přesně!!!... i počet vteřin!"

- "Proč potřebuješ vědět i vteřiny?"
- " Abych věděla, že mám ještě 20 vteřin čas, než bude 13:40..."



Barvy do tiskárny

Jedu se Šárkou od psychiatra a zvoní mi telefon. Volá Eliška.
Vždycky ve mně při jejím volání hrkne, CO se děje....

- "Mamííí, musíš koupit barvy do tiskárny!!! Jsi ještě ve městě, že jo?!!"

- "Ne, zrovna jsem dojela před dům."

- "Jéé, to je hrozná škoda!! Co já si počnu? Sjedeme je koupit??? Já to musím mííít!"

- "Barvy do tiskárny jsem kupovala asi před měsícem. Nemám dalších 1.200 Kč. CO potřebuješ vytisknout?"

- "Jenom pět fotek mých koček 4x5 cm do očkovacího průkazu. Tiskárna píše, že dochází barva... Musíme je dojet koupit!"

- "Ale když budeš uvažovat LOGICKY, tak barvy jsem koupila před měsícem, ty jsi vytiskla asi 5 černobílých papírů Šárce do školy, tak to nemůže být nedostatkem barvy."

- "Prosíím, dojedeme je koupit, že jo?! Tiskárna píše, že dochází barva, tak je musíme koupit!"

- "Eli, posloucháš mě vůbec?? Kupovala jsem je nedávno. Nemám na barvy do tiskárny a ani bych je nejela koupit kvůli pěti malým fotkám koček. Nepřijde ti pět fotek koček za 1.200 Kč MOC???"

- "Ne. Tak kdy tam konečně dojedeš?!"

Po mnoha dohadech jsem ji přemluvila, aby si to dala na fleshku a došla s tím do Fotolabu, že jí to vytisknou...vlezlo se to na JEDNU FOTKU za 7 Kč!!!!!!!!!!!!

Matýsek a salám

- "Mamíí, Mates tři dny nežral. Musíme ho vzít zítra na veterinu!"

- "Chudák malej.
A kdys mu dala naposledy "kočičí" salám?" (Matýsek je kočičí autista...miluje ten nejlevnější salám z Makra, nic jiného nejí)

- "Nedala. Už tři dny ho nemáme!!!!!!!!"

- "A tos mi to nemohla říct? Proč ho necháš chudáka o hladu?!
Víš co? Podívej se do lednice, mám pocit, že tam ještě kus je..."

Eli jde do lednice, nakrájí salám
a Matýsek hladově hltá....

To nepochopíš.

středa 22. února 2017

Povídání s ženou s AS

Povídala jsem si na fb se známou s AS a protože jsem smíchy padala do kolen, poprosila jsem ji, zda to mohu dát anonymně na uzamčený blog.
Svolila, tak tady to (ve zkratce) máte:

Ja uz to mam obracene, jestli nekdo stoji o mou duveru, musi si ji vyslouzit a presvedcit me. Zvirata nemusi, ta nelzou. Priteli to trvalo skoro pul roku, uz byl ze me tak zoufaly, ze pri prichodu hlasil, ze prichazi s bilym praporem a nechce mi ublizit

Jak vycmucham, ze je chlap hloupy, tak ztrati muj respekt a to je pak zle

Jsem mela i nekolik milencu o dost mladsich, kteri meli zakazano mluvit a smeli jen konat. Pak se rychle oblikni a vypadni. No nechapali. Ucel splnili, tak na co nejake povidani? Nikdy jsem nesimulovala, ze chci neco jineho a narovinu jsem vzdy rekla co ocekavam. To je fer, ne?

S nynejsim pritelem to bylo horsi, pro nej je zena uctivani hodne stvoreni a nejde to jen tak sup sup. Musim te pozvat na veceri, zaplatit hotel a pak te odvezt domu. Chci te poznat i jako cloveka. No nepleskla bys ho? :-))

A mit milence autistu je taky super, protoze si ve me nasel zalibeni, tak si udelal vlastni soutez, ze bude nejlepsi ze vsech a ja musim byt nejspokojenejsi ☺Akorat to nepozna, tak jsem vyslysela jeho zadost, at si poridim praporek a vzdycky jim zamavam, ze "dobry "......

Ty se smejes, ale tusis jak je tezky sehnat sachovnicovy cilovy prapor

Tohle by lidi meli vedet jak vypada auti humor 😉 vubec nejsme bezcitni roboti a jenom logici

Akorat ta laska vypada tak, ze mi vozi prakticke dary a vzdycky rika, ze chce, abych mela vse, co potrebuji a nic mi nechybelo. Takze mi k narozeninam nechal poslat lednici, k vyroci privezl notebook, k dalsim narozeninam koupil tiskarnu, detem privezl obrovskou TV, protoze jsem jednou rekla, ze deti chteji velkou. .......a kytku jsem nedostala ani jednu

Nepadej, zlomis si nohu a to si nemuzes dovolit ...

Proč si lidi pořizují děti?!

K čemu jsou děti? Akorát to řve a smrdí...
To je tak nechutný.
Mít děti je ztráta času, člověk nemůže dělat nic, co chce.
To je strašnej teror.
To je hrozná katastrofa.
Fuj!! Nikdy bych si žádný nepořídila.
Všechno, co je s tím spojený je absurdní a zavrženíhodný... chlap, sex, fuuuuj, to, že je ženská těhotná, to je tak nechutný, nemám proto ani slovo, jak je to hnusný, úplně všechno...nikdy bych to nechtěla zažít. FUJ.
Nikdy bych se na sebe nemohla podívat do zrcadla.
Chce se mi zvracet ze sebe, že na to vůbec myslím....

úterý 21. února 2017

Špendlík


Paní doktorka si pozvala Jeníčka na očkování.


Po hodině a čtvrt (utrpení) si nás vzala do ordinace a po pěti minutách mi řekla, že ho nebude očkovat, že se máme nejdřív objednat na neurologii...
Snažila jsem se ji přemlouvat, že nejsem proti očkování.... že Jeníček nemá autismus po očkování, ale děděný z generaci na generaci...ať ho očkuje hned, když jsme tam dlouho čekali...(představa, že tohle budu muset za měsíc absolvovat znovu mě docela děsila), ale nedala se přemluvit...



Jediné, co ho chvilkama zajímalo, byl odpadkový koš, prach na zemi a špendlíky na nástěnce...





Špendlíkama píchal do všeho možného....
...ale já jsem byla ráda, že se na chvilku "zabavil".








Po dvou hodinách jsem byla úplně vyřízená. Doma jsem padla do křesla a snažila se ty dvě hodinky rozdýchat.





Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...