Dívala jsem se z okna a viděla jsem, že popeláři už vysypali popelnici.
Aby nebyla na kraji silnice, zavolala jsem na okolo procházející Elišku:
- "Eli, prosím Tě, vem popelnici domů."
- "Domů?!!!! Proč mám dávat popelnici domů? Co s ní DOMA budeš dělat? Odkdy se dává popelnice domů?!"
- "Já jsem nemyslela přímo "domů", myslela jsem "ZA PLOT" - TAM, KAM patří...."
- "Ale to jsi neřekla....
.... říkala jsi domů!"
čtvrtek 30. června 2016
Pangamin pro děti
Šla jsem s Eliškou do lékárny.
Potřebovala Pangamin. Ale ten dětský. Dražé jsou malé, barevné jako lentilky a nesmrdí jako vitamíny pro dospělé.
Prodávající v lékárně měla připomínky jako že už je velká, dospělá, že určitě zvládne sníst ty větší tabletky pro dospělé, že už není dítě, abych jí musela kupovat TOHLE.
Ne, nezvládne...tablety pro dospělé jsou velké a smrdí, přes to nejede vlak...A navíc je na to zvyklá, tak proč to měnit.
Změna není žádoucí.
A zrovna se mi nechtělo vysvětlovat, že to dítě je autista a proto s tím má problém.
Maličkosti..
...každý den něco...a Eliška to děsně špatně snáší.
Obzvlášť to jejich "to určitě zvládne", to ji sráží na kolena a přivádí k hlubším depresím.
Ne, nezvládne.
Nezvládne sníst pangamin pro dospělé, nezvládá chodit do školy, nezvládne jít sama na úřad ani k lékaři.
Nemuseli by chápat, stačilo by JEN RESPEKTOVAT.
Copak toho chce to dítě tolik?
Kam se poděl respekt mezi lidmi? Proč většina soudí na potkání a nezamýšlí se nad důsledky toho, co říkají?
Lidé by měli vážit slova na miskách vah, ale málokdo to dělá.
A slova tak často bolí a ubližují....
Vysvědčení
Jeníček dokončil druhou třídu. Má skvělou třídní učitelku i asistentku. Ve třídě asi sedm dětí, takže ideální stav.
Líbilo se mi, jak v autě komentoval dnešní "pro něj zvláštní" den:
- "Dnes byli divně oblečení. Kluci měli košile a paní učitelky šaty. Jedna paní učitelka měla divný boty, takový jako šašek, do špičky.
Bylo to zvláštní, ale jenom dneska, jinak choděj normálně:-)
To bylo jak na karnevale.
Nechci, aby tak chodili pokaždý. Lepší je, když choděj normálně...."
Eliška se poslední měsíc a kousek neodvážila do školy. Říká, že už tam nikdy nepůjde, že nechce vidět spolužáky, učitele, školu, nikoho. Nechce o tom ani mluvit. Nesmím před ní vyslovit slovo "škola".
Včera jsem jí řekla, že dnes dojedeme aspoň pro vysvědčení. Nejela... prý nechce.... no, já taky ne, ale já MUSÍM... Mě se nikdo neptá, jestli CHCI.
Vysvědčení má super... vyznamenání...Co by za to jiní dali.
Ale Elišce to není nic platné. Vysvědčení ji nezajímá, ani se na něj nepodívala.
Kolikrát si říkám, že by bylo lepší, kdyby měla horší známky, ale byla schopná se zapojit do společnosti, pracovat, stýkat se s lidmi, dodělat školu, chodit s přáteli ven (ale ona žádné nemá..a nikdy neměla), zkrátka žít trochu "normální" život....
Někdy mám pocit, že její inteligence je jí na překážku.... i dnes se topila v slzách - připadá si neschopná, k ničemu, že nic nezvládá...
A Šárka? Ta měla myslím čtyři čtyřky - což je super, na to, že málem propadla z několika předmětů. Asi mé orodování za ni na třídních schůzkách zabralo...
středa 29. června 2016
Na pouti
Na kolotočích se Jeníčkovi líbilo.
Myslím, že si to letos poprvé pořádně užíval.
Eliška mu dělala průvodce a pomáhala mu na atrakce.
Poprvé na dracích...
Jeníček se zpočátku bál, že tam bude moc lidí, ale byl zrovna všední den a na atrakcích byli většinou samotní...
Takže "ideální stav".
400 Kč člověk utratí během pár minut ani pomalu neví jak...
Ale stálo to za to.
Je úžasné vidět Jeníčka zkoušet NOVÉ věci...
středa 22. června 2016
úterý 21. června 2016
pondělí 20. června 2016
Výchovná pravidla u dětí s PAS
http://www.maminko-udelej-to-ty.cz/news/vychovna-pravidla-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra/
Pár postřehů z článku:
Výše jsem psala, že nemáme akceptovat vrtochy dítěte a jeho snahu diktátorsky řídit chod rodiny, to však neplatí v případech, když je jeho odpor opodstatněný, daný jeho poruchou. Mnoho z dětí s AS trpí přecitlivělostí na materiály, světla, chutě a složení jídel, vůně, zvuky, apod. Taky špatně snáší změny v programu, v prostředí i v osobách. Pokud má dítě např. panickou hrůzu z návštěv, chce do školky chodit stále stejnou cestou, nebo nesnáší silonové punčocháčky a vlněné svetry, nechce chodit na hlučná a přelidněná místa, nebo nechce jíst to anebo ono, apod. to neznamená, že máte rozmazleného spratka, a že když to nevadí nikomu jinému, musí si zvyknout i vaše dítě. Není tomu tak. Tyto věci máte povinnost respektovat a POVINNOST změnit ke spokojenosti dítěte. A je i vysoce pravděpodobné, že bude poslušnější a klidnější. Dítě mohou dráždit věci, o kterých nemáte ani ponětí. Je třeba zjistit na co je vaše dítě citlivé, popř. jaké má fóbie a strachy a přizpůsobit se mu. Pokud vám dítě říká, že má z něčeho strach a úzkost, musíte to vždy brát velmi vážně a děsivé věci odstranit. Ať to zní sebebanálněji, dítě může poděsit třeba nafukovací balonek, zvuk vysavače, nově přeskládaný pokoj. Nedělejte nečekané změny, dítě připravte a informujte ho včas. Nepohodu u dítěte může vyvolat i strava, může být na některé chutě, kombinace, či konzistence přecitlivělé. Nevymýšlí si, ani nechce zlobit. Nikdy jej nenuťte jíst to, k čemu má odpor. Pokud např. nechce dítě jíst nudle s mákem, věřte mu. Zrnitá struktura máku mu může přijít na jazyku nepříjemná, ba odporná a nepoživatelná. Nikdy nenechejte dítě hladovět s domněním, že jej pak snáze přinutíte sníst odmítanou potravinu. Dítě bude raději hladovět, než aby dalo do pusy to, co se mu hnusí.
”Pokud něco chceš, přijď a slušně požádej.” Děti s AS mají totiž tendence chovat se v rodině jako svrchovaný vládce a s vrozenou přirozeností udílejí rozkazy tak, že by se za to nemusel stydět ani admirál loďstev. Nedegradujte se do role služky, či komorníka, trvejte na zásadách slušného chování v rodině. Vysvětlujte stále znova důležitost slov-"prosím, děkuji" apod. Dokud dítě slušně nepožádá, nevyhovte. Přeji vám pevné nervy, bude se vás snažit komandovat x-krát za den, prakticky nepřetržitě.
Oceňujte každý pozitivní krok ve zlepšení chování, a když dítě naznačí, že už chce být hodné a chce se zklidnit, zapomeňte na vše, co se stalo, odpusťte, nevyčítejte, nepřipomínejte, nebuďte nepříjemní, snažte se dělat, jakože se nic nestalo a ukažte dítěti příjemnou tvář. Dítě brzy pochopí, že chovat se dobře se mu vyplatí, že budete ochotnější plnit jeho přání, hrát si s ním apod. Oceňte, kdykoliv se váš malý Aspíček snaží být hodný, je to pro něj tak! těžké….
Platí chválit, chválit, chválit. Přehnaně, zahrajte dítěti divadlo, jak je vaše dítě to nejúžasnější na světě, když se mu něco povede. Uvidíte, jak se bude příšte snažit. Asperger potřebuje v emocionálni oblasti přemrštěné podněty, takže si nepřipadejte jako hlupačka, že přeháníte. To, co stačí nám ostatním naznačit, Aspergerům nedochází, suchá pochvala, nebo pohlazení po hlavě (pokud to snese) nestačí. Ovšem neodměňovat sladkostmi. Odměňovat:
1) divadelní pochvalou (ale pozor nekřičet nečekaně, nedělat nečekaná gesta, neděsit - nutno odhadnout individuálně dle dítěte)
2) pozorností - za to, žes byl tak hodný a v čekárně u doktora skoro neběhal a nekřičel, si budeme hrát to a to (co má rad)-pexeso, karty, malovat, házet s míčem, půjdem na hřiště, apod...
3) dárkem - pastelky, barvy, omalovánky, malá hračka, apod.
4) výsadou – můžeš si hrát hodinu na počítači, apod.
Nepoužívejte ironii, nadsázku – nečekejte, že dítěti skrytý význam dojde. Nedojde. Je to příliš těžké. A je vaše povinnost každé rčení a ustálené úsloví názorně vysvětlit. Aby se dítě později mezi dětmi neznemožnilo jako nechápavé, až hloupé. Ovšem nebojte se mu naopak vysvětlovat složité věci, které ho zajímají, např. pokud se dítě v 5letech zajímá o vesmír, nakupte mu knihy a sedněte si s ním a vysvětlujte. Podporujte dítě v užitečných věcech. Dejte mu na výběr více možností, čemu se může věnovat, nechte ho poznat široké spektrum témat.
Více zde: http://www.maminko-udelej-to-ty.cz/news/vychovna-pravidla-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra/
Pár postřehů z článku:
Milí rodiče dítěte
s Aspergerovým syndromem,
pokud máte pocit, že se ze svého dítěte definitivně zblázníte ve velmi krátkém časovém horizontu, cítíte se vyčerpáni, unavení a bez nálady, nevěšte hlavu. Nejste v tom sami!
Mnoho dětí s Aspergerovým syndromem již ve věku 3 až 6 let mají na všechno velmi vyhraněný názor, na kterém neústupně trvají. Nedají se “opít rohlíkem” a zmanipulovat jako ostatní děti. Mají zkrátka svoji hlavu, silnou vůli a vědí přesně co chtějí, ale i co nechtějí.
Každodenní práce s těmito dětmi je pro pečovatelskou osobu velmi vyčerpávající, zvlášť, když nemá náhradníky a možnost oddechu bez dítka.
Protože, ať chce po dítěti cokoliv, většinou uslyší od dítěte: "ne". Už jen z principu. Tyto děti mají tendence neustále s něčím nesouhlasit a obecně neposlouchat. A to i přesto, že jsou z tohoto neustálého odporu samy unavené (ale to přiznají až v pozdějším věku}
U běžných dětí většinou platí, že se snaží rodiče potěšit a zalíbit se jim, záleží jim, aby rodiče byli spokojeni.
Asperger dělá všechno proto, aby byl spokojen hlavně on sám.
U dětí s AS je problém, že nerespektují autority. A to i tehdy, když dospělou, celodenně pečující osobu milují z celého srdce. A věřte, že láska Aspergera je neskutečně intenzivní. Pokud miluje, chce ale vlastnit, omezovat a diktovat…
Mnoho dětí s Aspergerovým syndromem již ve věku 3 až 6 let mají na všechno velmi vyhraněný názor, na kterém neústupně trvají. Nedají se “opít rohlíkem” a zmanipulovat jako ostatní děti. Mají zkrátka svoji hlavu, silnou vůli a vědí přesně co chtějí, ale i co nechtějí.
Každodenní práce s těmito dětmi je pro pečovatelskou osobu velmi vyčerpávající, zvlášť, když nemá náhradníky a možnost oddechu bez dítka.
Protože, ať chce po dítěti cokoliv, většinou uslyší od dítěte: "ne". Už jen z principu. Tyto děti mají tendence neustále s něčím nesouhlasit a obecně neposlouchat. A to i přesto, že jsou z tohoto neustálého odporu samy unavené (ale to přiznají až v pozdějším věku}
U běžných dětí většinou platí, že se snaží rodiče potěšit a zalíbit se jim, záleží jim, aby rodiče byli spokojeni.
Asperger dělá všechno proto, aby byl spokojen hlavně on sám.
U dětí s AS je problém, že nerespektují autority. A to i tehdy, když dospělou, celodenně pečující osobu milují z celého srdce. A věřte, že láska Aspergera je neskutečně intenzivní. Pokud miluje, chce ale vlastnit, omezovat a diktovat…
Výše jsem psala, že nemáme akceptovat vrtochy dítěte a jeho snahu diktátorsky řídit chod rodiny, to však neplatí v případech, když je jeho odpor opodstatněný, daný jeho poruchou. Mnoho z dětí s AS trpí přecitlivělostí na materiály, světla, chutě a složení jídel, vůně, zvuky, apod. Taky špatně snáší změny v programu, v prostředí i v osobách. Pokud má dítě např. panickou hrůzu z návštěv, chce do školky chodit stále stejnou cestou, nebo nesnáší silonové punčocháčky a vlněné svetry, nechce chodit na hlučná a přelidněná místa, nebo nechce jíst to anebo ono, apod. to neznamená, že máte rozmazleného spratka, a že když to nevadí nikomu jinému, musí si zvyknout i vaše dítě. Není tomu tak. Tyto věci máte povinnost respektovat a POVINNOST změnit ke spokojenosti dítěte. A je i vysoce pravděpodobné, že bude poslušnější a klidnější. Dítě mohou dráždit věci, o kterých nemáte ani ponětí. Je třeba zjistit na co je vaše dítě citlivé, popř. jaké má fóbie a strachy a přizpůsobit se mu. Pokud vám dítě říká, že má z něčeho strach a úzkost, musíte to vždy brát velmi vážně a děsivé věci odstranit. Ať to zní sebebanálněji, dítě může poděsit třeba nafukovací balonek, zvuk vysavače, nově přeskládaný pokoj. Nedělejte nečekané změny, dítě připravte a informujte ho včas. Nepohodu u dítěte může vyvolat i strava, může být na některé chutě, kombinace, či konzistence přecitlivělé. Nevymýšlí si, ani nechce zlobit. Nikdy jej nenuťte jíst to, k čemu má odpor. Pokud např. nechce dítě jíst nudle s mákem, věřte mu. Zrnitá struktura máku mu může přijít na jazyku nepříjemná, ba odporná a nepoživatelná. Nikdy nenechejte dítě hladovět s domněním, že jej pak snáze přinutíte sníst odmítanou potravinu. Dítě bude raději hladovět, než aby dalo do pusy to, co se mu hnusí.
”Pokud něco chceš, přijď a slušně požádej.” Děti s AS mají totiž tendence chovat se v rodině jako svrchovaný vládce a s vrozenou přirozeností udílejí rozkazy tak, že by se za to nemusel stydět ani admirál loďstev. Nedegradujte se do role služky, či komorníka, trvejte na zásadách slušného chování v rodině. Vysvětlujte stále znova důležitost slov-"prosím, děkuji" apod. Dokud dítě slušně nepožádá, nevyhovte. Přeji vám pevné nervy, bude se vás snažit komandovat x-krát za den, prakticky nepřetržitě.
Oceňujte každý pozitivní krok ve zlepšení chování, a když dítě naznačí, že už chce být hodné a chce se zklidnit, zapomeňte na vše, co se stalo, odpusťte, nevyčítejte, nepřipomínejte, nebuďte nepříjemní, snažte se dělat, jakože se nic nestalo a ukažte dítěti příjemnou tvář. Dítě brzy pochopí, že chovat se dobře se mu vyplatí, že budete ochotnější plnit jeho přání, hrát si s ním apod. Oceňte, kdykoliv se váš malý Aspíček snaží být hodný, je to pro něj tak! těžké….
Platí chválit, chválit, chválit. Přehnaně, zahrajte dítěti divadlo, jak je vaše dítě to nejúžasnější na světě, když se mu něco povede. Uvidíte, jak se bude příšte snažit. Asperger potřebuje v emocionálni oblasti přemrštěné podněty, takže si nepřipadejte jako hlupačka, že přeháníte. To, co stačí nám ostatním naznačit, Aspergerům nedochází, suchá pochvala, nebo pohlazení po hlavě (pokud to snese) nestačí. Ovšem neodměňovat sladkostmi. Odměňovat:
1) divadelní pochvalou (ale pozor nekřičet nečekaně, nedělat nečekaná gesta, neděsit - nutno odhadnout individuálně dle dítěte)
2) pozorností - za to, žes byl tak hodný a v čekárně u doktora skoro neběhal a nekřičel, si budeme hrát to a to (co má rad)-pexeso, karty, malovat, házet s míčem, půjdem na hřiště, apod...
3) dárkem - pastelky, barvy, omalovánky, malá hračka, apod.
4) výsadou – můžeš si hrát hodinu na počítači, apod.
Nepoužívejte ironii, nadsázku – nečekejte, že dítěti skrytý význam dojde. Nedojde. Je to příliš těžké. A je vaše povinnost každé rčení a ustálené úsloví názorně vysvětlit. Aby se dítě později mezi dětmi neznemožnilo jako nechápavé, až hloupé. Ovšem nebojte se mu naopak vysvětlovat složité věci, které ho zajímají, např. pokud se dítě v 5letech zajímá o vesmír, nakupte mu knihy a sedněte si s ním a vysvětlujte. Podporujte dítě v užitečných věcech. Dejte mu na výběr více možností, čemu se může věnovat, nechte ho poznat široké spektrum témat.
Více zde: http://www.maminko-udelej-to-ty.cz/news/vychovna-pravidla-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra/
sobota 18. června 2016
Stan na ryby
Bavili jsme se o tom, zda máme doma stan.
Jirka řekl:
- "Já jsem měl jeden stan na ryby..."
Eliška se toho hned chytla:
- "Proč dáváš ryby do stanu? Co to je za blbost?
To by přece umřely, kdyby neměly vodu.
Fakt by pro Tebe ty ryby umřely?
Proč by měla ryba pro člověka umřít?"
- "Myslel jsem stan pro mě."
- "Neříkal jsi, že byl pro Tebe, říkal jsi "na ryby".
- "Byl pro mě na spaní..."
- Na spaní? U vody? A proč spíš ve stanu, když máš lovit ryby? To by ti přece utekly, kdybys spal..."
Jirka řekl:
- "Já jsem měl jeden stan na ryby..."
Eliška se toho hned chytla:
- "Proč dáváš ryby do stanu? Co to je za blbost?
To by přece umřely, kdyby neměly vodu.
Fakt by pro Tebe ty ryby umřely?
Proč by měla ryba pro člověka umřít?"
- "Myslel jsem stan pro mě."
- "Neříkal jsi, že byl pro Tebe, říkal jsi "na ryby".
- "Byl pro mě na spaní..."
- Na spaní? U vody? A proč spíš ve stanu, když máš lovit ryby? To by ti přece utekly, kdybys spal..."
pátek 17. června 2016
Řemeslníci
Měli jsme tu řemeslníky. Petra, Honzu a Michala...asi měsíc.
Chodili každý den od pondělka do pátku.
Jenda se denně vyptával, jestli tu jsou, kdo tu je, co dělají ap.
Jednou se ptal, jestli je tu i Honza.
...říkám: "Ano, ten je tu už asi týden."
A Jenda na to: "On tady i spí?"
Chodili každý den od pondělka do pátku.
Jenda se denně vyptával, jestli tu jsou, kdo tu je, co dělají ap.
Jednou se ptal, jestli je tu i Honza.
...říkám: "Ano, ten je tu už asi týden."
A Jenda na to: "On tady i spí?"
úterý 14. června 2016
Džusík
- "Džusík, džusík. Džusík!" volá Jeníček ze svého pokoje.
- "Chceš džus?" ptá se Eliška z kuchyně .
- "Nace, nace, nace... (nechce)
Džusík, džusík!"
- "Mám ti nalít džus do hrnku?"
- "Nace, nace, Elina zlá, hnusná.... Džusík, džusík!!!!"
- "Já ti ho naliju."
- "Nace, nace.
Džusík, džusík, džusík!"
- "A co chceš? Chceš ho nalít? Řekni mi to celou větou. Nevím, co chceš."
- "Nace, nace, Elina zlá.
Džusík, džusík...džusík!"
Tak se Eliška sebrala a šla se podívat k němu do pokoje a zjistila, že měl džus vylitý na zemi na koberci... a chtěl to utřít...
- "Chceš džus?" ptá se Eliška z kuchyně .
- "Nace, nace, nace... (nechce)
Džusík, džusík!"
- "Mám ti nalít džus do hrnku?"
- "Nace, nace, Elina zlá, hnusná.... Džusík, džusík!!!!"
- "Já ti ho naliju."
- "Nace, nace.
Džusík, džusík, džusík!"
- "A co chceš? Chceš ho nalít? Řekni mi to celou větou. Nevím, co chceš."
- "Nace, nace, Elina zlá.
Džusík, džusík...džusík!"
Tak se Eliška sebrala a šla se podívat k němu do pokoje a zjistila, že měl džus vylitý na zemi na koberci... a chtěl to utřít...
pondělí 13. června 2016
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
