Takhle Jenda "zlobí" s domácím telefonem....
Král čuníků jede na poštu....
Hezky připoutat a nakrmit houskou, aby za jízdy nerušil maminku....
Jenda na poštu jít nechtěl, tak jsem ho nechala v autě...
Když jsem vyšla z pošty, čuník se válel po chodníku....
Zvedla jsem ho a podala jsem ho Jeníčkovi.... okamžitě ho dvakrát zahodil na zem....
Pak krále čuníků zavíral do okna....
Když už jsem seděla za volantem, vyhodil čuníka ještě jednou z okénka....
Jeníček asi stokrát za den něco potřebuje... (nakrájet nektarinky, namazat chleba, sušenky, rajčata, jde na záchod...) a pokaždé se loučí SLOVY "pápá"...Což by nevadilo. Ale on očekává odpověď a nejlépe i oční kontakt....KDYŽ JE TO ASI POSTOPADESÁTÉ, PŘESTÁVÁ MĚ TO BAVIT.....Odchází a říká:- "Pápá"a já odpovím: "Čau."Jenda: "Pápá" a já bezmyšlenkovitě "čau"...Jenda: Pápá!"a já bez rozmyslu "Ahoj."Jenda zdůrazní své "Pápáá!!!"A já zase natvrdle: "Tak čááu..."..a modlím se, aby toho už konečně nechal...Jenda začíná pěnit:"Nace TAK čau!Pááápááá!!!""Pápá!" procedím skrze zuby...a Jenda spokojeně odchází....
- "Nemá počkej!!!
...žádné počkej!!!
...ty ty!!!!"
Do postele se Jeníček schovává, když je smutný, když je naštvaný, když se mu něco nelíbí, ale i když má radost... klidně tam leží s plyšákama a dívá se na televizi....
Musím mu na dno pořídit nějaké deky, aby to neměl tak tvrdé, ale očividně mu to nevadí...
Zezačátku mě pořád volal, protože si to neuměl otevřít, ale zdá se, že už jsme to vypilovali...
