Odpoledne jsem Jendovi převlékla postel.
Věděla jsem, že bude protestovat, ale říkala jsem si, že to třeba přežije.
Nechala jsem ho, aby se mnou spolupracoval, aby tu změnu viděl a aby si na ni zvykl. Měl mi podávat plyšáky, ale spíš se s nimi válel po zemi a skákal v peřinách.
Když jsem práci dokončila, tak řekl, že s tou hnusnou dekou spát nebude a kopal do ní.
Ale já jsem na to zapomněla.
Ve víru starostí mi převlékání peřin neutkvělo v paměti.
Ve 20:30 šel Jeníček spát... a ne a ne usnout...
Sice jsem se podivovala, že ještě nespí, ale u něj nic neobvyklého, tak jsem to až tak neřešila. Hlavně že byl v ložnici (tedy v té půlce za posuvnými dveřmi).
Po 3,5 hodinách přišel do obýváku a řekl, že nemůže usnout, když nemá SVOJI deku.
A v tu chvíli mi to došlo.
Došla jsem do koše na prádlo a povlékla jsem Jendovi zpátky růžový povlak s medvídky... Jenda si lehl a za chvíli spal.
Tak praní "jeho deky" budu muset nechat na jindy.
Ale ještě nevím, jak ho oblafnu.
Už není takové horko, abych povlak ráno vyprala a on byl za pár hodin suchý....
Barvu polštáře a prostěradla už neřeší, ale na DEKU nedá dopustit.
Tak deku vyper ráno a dej na topení a ona uschne brzo.
OdpovědětVymazatMíša z Plzně
Já ještě netopím, tak počkám, až bude topení teplé:-)
Vymazatjo, řeším podobný problém, potřebuju vyprat už docela nutně nebesa nad postýlkou a také mazlíčka kočku... obojí je už v šíleném stavu, ale malá bez nebes neusne a kočku také musí mít... a mě doma schne prádlo asi tři dny a venku je furt vlhko...
OdpovědětVymazatasi se poptám, jestli někdo známý nemá sušičku;-)
gábina
ps: až na něco dojdeš, dej mi vědět