středa 11. prosince 2013
V obchodě za rohem
Včera jsem zažila jeden z dalších zázraků.
Nejdřív jsme s Jeníčkem vyvenčili Betynku.
Pak jsme chvíli (pár sekund) sledovali cvrkot na silnici. V ulici nám staví kruhový objezd a Jenda je kluk zvědavý.
Vůbec se mi tahle "komplikace" nelíbí a to byste měli vidět toho zmatku, když řidiči neví, "která bije"....
Včera se Jeníček po dlouhé době zase odhodlal vyjít dál než jen před dům.
Došli jsme k obchodu ve vedlejší ulici.
Zeptala jsem se Jeníčka, zda zůstane venku s Betkou, nebo jestli půjde do obchodu se mnou.
Myslela jsem si, že počká venku, ale asi by se tam sám necítil bezpečně. Když čeká v autě, to je něco jiného, ale sám venku být nechtěl.
Poprvé po 8,5 měsících, kdy bydlíme v B., šel se mnou do tohoto obchodu. Jindy vždy raději počkal doma s holkama nebo s asistentkou.
V obchodě naštěstí nikdo nebyl, tedy kromě prodavačky v koutku uzenin a paní u pokladny.
Učím Jendu, aby si VYBRAL, co by chtěl. Vím, že ve stresu mnohé pracně nabyté znalosti zase ztrácí.
Třeba nebyl schopný pozdravit, což jinak v domácím prostředí dávno zvládá.
Ale vybral si sám mezi rohlíkem a houskou, i když mu to chvíli trvalo a už už to vypadalo, že rozhodnout budu muset já.
...a mezi bonbóny si vybral Beskydky. Pro někoho "obyčejná a prostá" věc, něco, co zvládne roční nebo rok a půl staré dítě, pro nás neuvěřitelný pokrok.
Jenda mi v obchodě nenadával, neutíkal, neválel se po zemi, neječel ani nelezl po výškách...jako dlouhé roky předtím.
Dokonce odnesl šlehačku do košíku.
Na nákupní vozík se bál sáhnout a dvakrát se za mě schovával před prodavačkou, ale přežil...a v klidu.
Vzala jsem jen to, co má rád - rohlíky, šlehačku ve spreji, banány a Dobrou vodu s příchutí jahody, kterou má teď v oblibě.
Pak jsem mu ještě dávala vybrat u čokolád a sušenek, ale tady už toho měl dost a chtěl domů.
Cestou uličkou vedoucí k pokladně vykukoval zpoza mě, zda se na něj nedívá pokladní, ale ujistila jsem ho, že je všechno v pořádku, že zaplatíme a půjdeme ven.
Za odměnu si u pokladny mohl vybrat hopíka. Bál se promluvit před pokladní a schoval se za mě. Omluvila jsem se paní pokladní a vysvětlila jsem jí, že syn je autista a bojí se lidí. Poprosila jsem ji, zda smím s krabicí hopíků popojít kousek dál a otočit se k Jendovi. Šeptem jsme spolu vyřídili výběr míčku.
Zaplatila jsem a šli jsme ven za Betynkou.
Jeníček měl ze skákacího míčku velkou radost a domů si ho nesl jako poklad.
U babičky už má dva jiné, tak si je přidá do sbírky. I Eliška je sbírala, když byla malá...
Když jsme vyšli z obchodu, tak jsem počítala na prstech, kolik měsíců už tu bydlíme, abych zjistila, že po 8,5 měsících se Jeníček odvážil jít se mnou nakoupit do obchodu vzdáleného 5-10 minut chůze od domu.
Je skvělý. Ani neví, JAK moc mi včera udělal RADOST. Byla jsem v tu chvíli šťastná jak malé dítě a neuvěřitelně pyšná na svého syna, protože vím, JAK moc to pro něj bylo těžké.
A jak moc času, energie, sil a nácviků nás tohle stálo.
Je vidět, JAK se Jeníček pomalu lepší a JAK rozkvétá, když lidé okolo respektují jeho úzkosti, jeho strach a jeho rituály.
Někdo mohl před rokem, dvěma či třemi vidět "nevychovaného spratka" válejícího se v obchodě po zemi a někdo viděl malého ustrašeného kluka, který se bojí lidí.
Vždy záleží na úhlu pohledu.
Neodsuzujte proto druhé, i když si myslíte, že to, co vidíte, je projev zlobení, rozmazlenosti nebo špatné výchovy. Může tomu být úplně jinak.
Cestou domů jsme malou chvilku mrkli na písmenka na značce, Jenda už toho měl dost a chtěl domů.
A tak hurá do bytu k Jendovým rituálům: k pohádkám na DVD, ke stavebnici Magformers a k iPadu.
Stavební práce okolo naší bytovky stále pokračují. Všude je bláto a nepořádek. Už aby to bylo za námi...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ahoj Amelie, tak to je úžasný. Tak ráda čtu od tebe něco takového. Mějte se hezky. Slávka
OdpovědětVymazatMohlo by se to zdát podivné, ale i mě to udělalo radost. Gratuluji, děláte oba velké zázraky a pak pokroky:-D! Ta mravenčí práce je den, po dni na tvém blogu vidět!!!
OdpovědětVymazatKrásný pozitivní článek..víc takových zázračných dní Ti přeji, Amélie :-)!
OdpovědětVymazatLucie
Je fajn vidět, jak se Jeník mění... Mám za vás oba velkou radost. Vím, kolik je za tím vším práce a neskutečné trpělivosti... Přeji vánoční pohodu a víc takových pozitivních maličkostí od Jeníka :-) Držte se!
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatI Pad jako rituál...? Spíš ho prostě baví. Vždyť je to tak dobré pro ty děti ho mít. Také by mne bavilo si na něm hrát ty krásné hry pro děti. A jinak Vám moc blahopřeju. Jeníček i mně udělal radost.Mějte se moc hezky. Přeji krásný den.
OdpovědětVymazatiPad má Jenda jako uklidňovadlo po nějaké stresové události (nákup, lékař, procházka..), ale třeba i jako rituál po probuzení - v 8:30 si může vzít iPad a nebo večer před spaním - ve 20.00 si ho bere na půl hodiny do postele.
VymazatTo je suppper...Jeníček je šikulka...tu radost ti ze srdce přeju...:) Jen tak dál...:)
OdpovědětVymazatNádherné, dojemné, radostné.. jakoby člověka pohladil paprsek sluníčka, - úžasný vánoční dárek mamince od Jeníka :o))). Ano, - a bude pořád líp :o))). Jeník je báječný kluk a ty úžasná maminka.
OdpovědětVymazatZdraví a hezké dny přeje Bára
Super!!!! Řekla bych, že Ti Jeníček dal už takový větší vánoční dárek :-)
OdpovědětVymazatKrásné zprávy, jen tak dál :)
OdpovědětVymazatDřív bych se možná na vztekající válející se dítko na zemi koukala jako na nevychované, ale to bývávalo. Od té doby, co znám tebe a Jeníčka, už se dívám na děti jinak. Nejen Jeníček udělal pokrok, ale jsem přesvědčená, že díky tobě i my, tvoji čtenáři.
OdpovědětVymazatano, jak bylo již řečeno - úžasný vánoční dárek - ale také plody za tvrdou práci, ale jinak, vždyť zázraky se o vánocích běžně dějí;-)
OdpovědětVymazatpapa gábina
gratuluji vám oběma...
Máš teď nového pomocníka při nákupech. :)
OdpovědětVymazatTenhle clanke mi udelal tak velkou radost! Uplne jsem se rozzarila, jak jsem procitala do konce. Je skvele, ze Jenda dela tak velke pokroky. Kazdy to musi videt, staci si precist par clanku nejaky ten cas nazpet.
OdpovědětVymazatJsi uzasna, veskera tva laska, pece a trpelivost prinasi ocekavane ovoce.
Moc ti preju, at je takovych dni vic a vic.