středa 15. ledna 2014

iPad - aplikace Balónky




Jeníček se učí kreslit čáry... svislé i vodorovné...


...obloučky i vlnovky.


Balónek mu ukazuje, JAK to má dělat...













...a za odměnu si pak může nafouknout a propíchnout balónek...


Poslední týdny jsou velmi psychicky náročné a vyčerpávající. Rozhodnutí jsem učinila a stálo mě hodně sil.
Dnes bude pro mě asi ten nejstrašnější den, nikdy jsem si nemyslela, že tohle budu muset udělat, ale nevidím jinou možnost, tak mi (nám) držte palce.
Když je nemocné dítě, je to pro matku často náročná situace. Když jsou "nemocné tři", je to ubíjející a vyčerpávající. Pamětliva života v PŘÍTOMNOSTI se snažím nebát se budoucnosti. Ale když ony vám ty myšlenky tam občas sklouznou tak jako tak...
Nejhorší je, když to nemáte komu říct, když si o tom nemáte s kým promluvit, když vám lidé i v tuhle chvíli házejí klacky pod nohy, když nepřijdou ti, na které jste spoléhali, když vás nikdo neobejme, nepohladí, když se nemáte ke komu přitisknout a komu se vyplakat na rameni.

Jsem vděčná za svou víru v Boha. Často je to to jediné, co mě drží nad vodou.
S vírou v Boha překonám i tuhle překážku, nic jiného mi stejně nezbývá.

Prosím, myslete na nás - DNES, ale i po následující dny...
Děkuji za vaše milé a povzbuzující komentáře. Jsem ráda, že vás mám.

40 komentářů:

  1. Marci, to rozhodnutí které jsi učinila, jsem před pár lety učinila také.
    Věř mi, že nás maminek je více, co se musely takto rozhodnout.
    Nebylo to jednoduché. Ale bylo dobře, že jsem se tenkrát tak rozhodla.
    Nadcházející čás pro Tebe nebude jednoduchý.
    Ale uvidíš, že do budoucna, se to ukáže jako rozumné a jediné možná rozhodnutí.
    Myslím na vás.
    Míša z Plzně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, děkuju. Ne, nebylo to jednoduché, a pořád není...

      Vymazat
  2. Držím vše, co mám... M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji VŠEM. Nebyla jsem na internetu, neměla jsem možnost reagovat.

      Vymazat
  3. Amélko, často teď čtu na blogu zmínky, že se nejspíš něco děje s vaší prostřední dcerou - asi o tom nechcete mluvit, ale třebaže nevím, o co jde, přesto vám moc držím palce a přeji, ať se vše co nejdříve vyřeší! Veronika

    OdpovědětVymazat
  4. Amy, čtu všechny tvé příspěvky a moc a moc držím pěsti ...... uvidíš tvoje práce přinese ovoce, rozhodnutí bylo jak píšeš velmi těžké, ale věř, že to bude asi nejlepší pro co ses rozhodla . Moc zdravím Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Amélie, Váš blog čtu často, zajímá mě, jak se vyvíjí Jenda a taky mě fascinuje Vaše odhodlání a odvaha a síla zvládat velice těžkou situaci - myslím s manželem a okolím atd. Někdy mám ale pocit, že jsem nějaký článek vynechala, protože píšete o něčem, ostatní reagují, ale já vůbec nechápu souvislost. Možná si s některými píšete soukromě, a pak reagují tady. Když někdo veřejně dobrovolně odhaluje své soukromí, proč někdy pouze ty náznaky????? Jak jste již psala, tento blog je i pro poučení ostatních, jako pomoci při zvládání a řešení podobných problémů a rozhodnutí. Např. když sem napíšete diagnózu Vašeho dítěte, proč nenapíšete, jaké těžké rozhodnutí Vás dnes čeká????? Moc děkuji za odpověď Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ivo, nejspíš jste NIC nevynechala,. Bohužel to sem nemohu napsat. Jsou lidé, kteří by toho dovedli zneužít a to nechci. Ublížilo by to mně, ale hlavně dětem. Ano, někteří (mně blízcí) vědí a reagují i zde. Možná to někdy napíšu, ale až bude po všem, uvidíme. Nestydím se za to, co se stalo, přijímám to tak, jak to je, ale jsou lidé, kteří by si na tom (bohužel) smlsli. Lidé umějí být velmi zlí. Blog je (hlavně pro poučení) o autismu, tohle se autismu netýká...

      Vymazat
  6. držím pěsti...ať jste se již rozhodla jakkoliv, tak Vám přeji, ať je Vaše rozhodnutí to nejlepší ze všech možných
    Yvona

    OdpovědětVymazat
  7. Marci,žádné rozhodnutí není strašné,to neříkej,je nevyhnutelné.Určitě by tě objímalo a tisklo k sobě a chlácholilo více tvých blízkých i vzdálených,ale ty víš jak to je,prostě to nejde-hlavně nerozčílit Jeníčka.A hlavně se drž, objímám tě na dálku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strašné či nevyhnutelné... pro matku bolestivé...

      Vymazat
  8. Dobrý den Amélie, v článku nahoře mě zarazila Vaše poznámka, že máte 3 nemocné děti. Já jsem myslela, že nejstarší Šárka je zdravá. Děkuji Vám za inspiraci a Váš pohled na život. Mohly by se od Vás učit i maminky "zdravých" dětí, protože ani s nimi to není jednoduché a trpělivosti a lásky je třeba všem dětem vrchovatě. Mějte se krásně I.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel tři...Cokoliv v životě se může změnit..i zdraví lidí...

      Vymazat
  9. Drž se, holčičko, - a hodně síly....neboj, - dobře bude...
    objímá Bára

    OdpovědětVymazat
  10. Dlouho jsem nepsala, mám taky dost těžké období s Péťou,který je už 3.měsíc na ARU,ale čtu pravidelně. Držím všechny palce co mám a přeju,ať všechno zvládneš (zvládnete).

    OdpovědětVymazat
  11. Milá Amelie, i když netuším, čeho se Vaše rozhodování týká, modlím se za Vás. Majka

    OdpovědětVymazat
  12. Amélko, držím palce! Myslim na vás všechny den co den. Hodně sil! M.

    OdpovědětVymazat
  13. Milá Amélie, sice netuším úplně přesně, o co jde (asi nějaké výchovné problémy, ale zní to tak tajemně, jako byste chtěla některé dítě prodat do cirkusu... :-)), ale věřím, že jste se rozhodla dobře. Čtu Váš blog pravidelně a jako matka jste naprosto obětavá a milující, určitě jste všechno promyslela a zvážila. Přeji hodně sil!!!

    OdpovědětVymazat
  14. Marcelko, mám momentálně po přečtení tohoto i pár předchozích článcích husí kůži. Netuším, co bylo tak těžké rozhodnutí, ale jak tě znám, určitě ses rozhodla dobře a držím palečky a modlím se za vás všechny. Ať to zvládnete! Všichni čtyři!

    OdpovědětVymazat
  15. Myslím na tebe poslední dobou pořád, každý den :-)
    Držím palce. Všechno dobře dopadne, určitě:-)
    Vím, totiž nevím a nemůžu vědět jak ti je. Ale chápu to s tou vírou v Boha. Často přemýšlím o tom, že kdybych nevěřila, už bych tu asi ani nebyla - on dodává sílu jít dál.

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj Marcelko,upřímně mně dost zasáhlo co Tě potkalo,věř mi,že mám slzy na krajíčku.Nevím,proč musí mít jeden člověk tolik naloženo.Držím palce,snad je to jen přechodné období a zase bude líp.Jana

    OdpovědětVymazat
  17. Amélko, taky držím palce, je vždy povzbudivé, když člověk cítí podporu v těžké chvíli. Jen mi asi uniklo, čeho se to rozhodnutí týká - manžela, rozvod? Vy jste toho už ale vydržela a přestála tolik, že věřím, že zvládnete i toto. Já jsem byla hodně nevěřící člověk, ale má životní situace mě nasměrovala na trochu duchovnější cestu, našla jsem paní, která mi hodně otevřela oči a svým povídáním mě postupně směruje snad na cestu lepšího a klidnějšího života. Je pravda, že popovídat si o všem, je obrovská úleva. Mějte se krásně, věřím, že vy ( Vy a děti) to dokážete. I.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozvod mám naštěstí už za sebou - od června loňského roku. Jsem ráda, že jste našla duši, která vám pomáhá...Možná jako se to stalo mně před 11 lety...

      Vymazat
  18. Amélko, co se stalo?

    OdpovědětVymazat
  19. Moje draha, vubec nepochybuji, ze rozhodnuti, ktere jsi ucinila, bylo jedine spravne, i kdyz to muselo byt nesmirne tezke. Moc na vas myslim. Drz se, a jak jsem psala, uvidis, ze zase vyjde slunicko.

    OdpovědětVymazat
  20. Marcelko, vůbec nepochybuji, že jakékoli tvé rozhodnutí je motivováno láskou a limitováno tvými možnostmi. Stojím za tebou, ať už uděláš cokoli! Bůh vidí do tvého milujícího srdce a zcela jistě tě chápe. Jsme s tebou a modlíme se, abys v životě konečně zakusila Boží pokoj, jeho požehnání i lidskou lásku! Jsem moc rád, že tě známe, že víme o tak kvalitním a ryzím člověku, jako jsi ty!!! Bůh ti pomáhej, ať už budeš procházet čímkoli. Připomeň si třeba tato slova z Bible:

    „Půjdeš-li pouští, tvou stopu neztrácím. Půjdeš-li vodou, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, plamen tě nespálí. Svítím ti na cestu, půjdeš-li tmou!
    Ať jsi kdekoli, já jsem s tebou!

    OdpovědětVymazat
  21. Všechno podstatné už bylo napsáno. I já držím palce,... a tak trochu se stydím za starosti, kterými zaměstnávám mysl.. chápu ale bezvýchodnost situace, kdy se člověk nemá komu svěřit a tolik by chtěl. Tolik by chtěl, aby ho někdo objal a třeba nemusel ani nic říkat, jen nechat slzy padat a vědět, že mi někdo rozumí... Moc, opravdu moc držím palce a pokud existuje virtuální obejmutí, tak teď tě Amélko tisknu a konejším - bude zase dobře, určitě! HanaL.

    OdpovědětVymazat
  22. Netuším, o čo strašné ide, ale akokoľvek si sa rozhodla, nikto nemá právo ťa súdiť, pretože málokto by fungoval čo i len s polovicou toho, čo statočne nesieš ty. Držím ti palce ... rada by som si raz prečítala, že si šťastná.
    Jana

    OdpovědětVymazat
  23. Držím palce a přeji ti, aby bylo líp. Neseš opravdu těžké břímě, pod kterým by se jiný už dávno zhroutil. Přeji ti lepší dny.

    OdpovědětVymazat
  24. Marcelko, ač nevím, co se děje, přeju Ti a dětem hodně sil, určitě ses rozhodla, jak nejlépe jsi v danou chvíli mohla! Z.

    OdpovědětVymazat
  25. Milá Amélie-Marcelko
    Vůbec si nedokážu představit čím procházíte.
    Z vašich slov a fotek cítím tolik lásky.
    Vzpomněla jsem si na nápis , co měla moje babička nade dveřmi-
    Kde víra, naděje a láska čistá- tam Bůh požehná dozajista.
    Posílám alespoň takhle obejmutí a pohlazení, sílu a víru v lepší zítřek.♥
    D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Ten nápis je nádherný, třeba by se dal sehnat i dnes:-)

      Vymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...