S Jeníčkem jsem sázela kytičky....
Snažím se ho zapojovat do všech činností, ale musím ho při tom neustále hlídat.
Jeníček je nebezpečný. Sám sobě, ale hlavně zvířatům.
Nedomýšlí důsledky svého chování, nechápe, co může způsobit.
Dokonce ani nevím, co by dělal, kdyby někomu ublížil, zda by pochopil, že on to zvíře třeba zabil, zda by mu to bylo líto...těžko... spíš by byl naštvaný na mě, protože bych se na něj zlobila....
Chvilku (pár vteřin) zkouší dělat to, co dělám já, ale většinou "zlobí" - s klidem se rozmáchne ploskořezem a mrští jím o zem... někdy mám pocit, že to dělá schválně...že má radost z toho, jak kočky a Betka zdrhají pryč, jak sebou trhnou....
....on je honí ...a asi to bere jako hru.
Kolikrát mi z toho leze mráz po zádech, když si představím, co všechno se může stát.
Já trnu, co kde zase vyvede, dávám pozor na zvířata a kolikrát jsem z toho stresu úplně zničená....
Byl by schopen ublížit. Nedá se mu to vysvětlit, nechápe...
Je to takový paradox... většinou je ke zvířátkům hodný, hladí je,
...vím, že je má rád...
...ale uběhne pár vteřin a nedomýšlíc důsledky svého chování, byl by schopen Betku zabít ploskořezem....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.