Ještě loni jsem jim těsto musela udělat já, letos už to zvládly samy.
(Šárka se chvíli čertila, že na to sahat nebude a že ji bolí ruce, ale nakonec jsem ji ukecala.)
Eliška dělala linecké cukroví, Šárka perníčky.
Jenda měl tendenci je "zlobit", strkal do nich koštětem, válel se v kuchyni po zemi, opakoval echolálie a vymýšlel lotroviny.
Abych holkám zajistila klid na pečení, vzala jsem si Jeníčka na celé odpoledne do obýváku... a věnovala jsem se mu.
A co čert nechtěl, už je z toho rituál. Ještě včera mi to nedošlo. Když přiběhl do obýváku s plyšovým čuníkem a chtěl si zase házet, vyhověla jsem....
A dnes mi došlo, že už to trvá tři dny a že to Jenda striktně vyžaduje....
Zase jsem si na sebe upletla bič...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.