I dnešní den několikrát hrozil katastrofou, ale pokaždé se nám to podařilo ustát.
Jenda sebou párkrát švihl o zem, ale nakonec se mi ho povedlo přemluvit k nějaké činnosti, nebo alespoň odvést pozornost někam jinam.
A dnes POPRVÉ Jeníček prostíral stůl. :-)
Říkala jsem mu, co kam má dát a myslím, že se mu to líbilo. Cítil se užitečný a alespoň mu ten čas do rozdávání dárků rychleji ubíhal. Nemohl se dočkat.
A protože jediné jídlo, které jí všechny děti, je kachna s domácím houskovým knedlíkem, tak jsem udělala to, co si Eliška přála, i když plán byl trošku jiný.
Jasně, nebylo to tak, jak by si někdo představoval, Jeníček začal jíst dřív, protože nevydržel čekat, než se holky obléknou, nebyl přípitek, protože Jenda si pije co chce a kdy chce, ale na naše poměry to byl LUXUS. Jedli jsme všichni zároveň a všichni stejné jídlo.
Děkuji za krásný a relativně pohodový Štědrý den.
Marci, vypadá to, že jste prožili pěkný Štědrý den, Jeníček je velký šikula, hlavně usměvavý kluk. Děláte všichni obrovské pokroky, když se ohlédnu zpátky několik let. Moc bych všem přála, abyste se takto u jídla setkávali častěji, ale vím, že to moc nejde.
OdpovědětVymazatHezké svátky a hlavně pohodové, bez velkého stresu