Večer jsem na stůl v kuchyni napsala Šárce vzkaz, aby nezapomněla jít k psychologovi.
Když jsem ráno přišla (Jeníček vstává dřív), našla jsem vzkaz na stole pětkrát.
Chvilku jsem přemýšlela, jestli jsem se nezbláznila. Přece jen na první pohled mi to přišlo skoro stejné..
A pak mi to došlo. Jeníček napodoboval :-)
A dokonce i to, jak jsem si spletla den :)
A myslíte si, že Šárka k psychologovi šla?
S klidem si to po škole naklusala domů.
Sotva přišla, hnala jsem ji zpátky. Vztekala se, práskala dveřmi, nadávala Jeníčkovi, vyváděla, že ona to nepotřebuje, jí nic není, to já jsem "hnusná a odporná", ale nakonec odešla. Pokud by nešla, posadím ji do auta a stejně ji odvezu. Měla to marné. Pomoc potřebuje jako koza drbání, jenže to neví.
Přijela pozdě. Tvrdila mi, že psycholog tam už nebyl. Kde je pravda, to samozřejmě nevím.
Další termín má myslím 11. ledna. Aby tam šla, na to už si dohlédnu a pojedu s ní rovnou. Vždycky tak jezdím. Jen tentokrát chtěl psycholog dát Šárce šanci, aby chodila sama. Ale já jsem věděla, že to nepůjde.
Ještě bude veselo. Šárka tu na mě ječela, že 11. ledna NIKAM nepůjde, že si nenechá zkazit narozeniny, které má den následující.
Jeníček to napodobil velice věrně. Nebude dlouho trvat a napodobí tvůj podpis v žákovské. ;)
OdpovědětVymazat