úterý 3. května 2016

Pár přátel stačí mít

Zase mě pár dní honila "depka".
Jediné, co mi pomáhalo, bylo poslouchat tuhle písničku v autě pořád dokola....
https://www.youtube.com/watch?v=C65TN8j5OIE

Pár přátel stačí mít....

Člověka to dokonce nutí k zamyšlení...

Pár přátel stačí mít...!?

A mám já vůbec nějaké? Jednoho, dva, možná tři...
Teoreticky spoustu (na internetu), ale PRAKTICKY?

Myslí si to i oni, když na ně nemám ČAS?!
Život je tak těžký a já posledních dvacet let nemám na nic čas...ani na přátele...nestačím jim napsat dopis, sms-ku, odpovědět na mail, zavolat, natož se sejít na kafe....
Když jsem se před deseti měsíci stěhovala do Ostravy, říkala jsem si, kolik lidí je z tohoto koutu republiky....jak to napravím....a jak zase začnu společenštěji žít a nebudu pořád zavřená doma s dětmi....
Omyl.
Lidé tu jsou, ale já nestíhám, nebo odmítám, protože mi sedí splín na zádech a já nemám náladu nikoho vidět, s nikým mluvit....
Jediný, kdo dostal za posledních deset měsíců výjimku, byla Slávka....a jsem ráda za to, že mě na to kafe vytáhla...děkuju.

Ti, které bych chtěla vidět, jsou tak daleko - Markétka, David, Věrka, Diana... a přesto doufám, že vědí, že na ně často myslím a vzpomínám. Autismus a jiné duševní "nemoci" mých dětí jsou silnější než já a uzurpují si veškerý můj čas.
Nejen, že si ho uzurpují pro sebe, ale ještě mě srážejí na dno, podkopávají mi nohy, snižují mi sebevědomí, ubíjejí zbytky mého sebevědomí a snaží se mi namluvit, že jsem neschopná, že nic nezvládám, že to nemá cenu...

Péče o tři "zvláštní" děti je náročná, vyčerpávající, ubíjející...potoky slz se často řinou po tvářích a já se topím v moři bezradnosti...a kdo by o takového přítele, který NIC nedává, stál?

Přesto doufám, že Ti, které nazývám svými přáteli,  vědí a cítí mé myšlenky, mé modlitby, mou lásku... Třeba jednou autismus povolí své otěže a pustí mě mezi lidi...
Jsem tu pro vás, i když to tak někdy nevypadá....

5 komentářů:

  1. Tým, že si tam pri nich, že som ťa tam našla, tvoje písanie, svedectvo ,,mikromravenčej,, práce s obrovským neviditeľným heroizmom, že si v tom potoku sĺz, tmy, na tom dne....neskutočne si mi pomohla, neskutočne si ma naplnila silou, odrazila odo dna....kríž je životodárny, dáva život iným, aj keď sa prežíva s tvrdým a čiernym ,,chlebíkom všednodennosti,, ...to nie ty si taká, to si prijala pre nich, pre svojich- to tmavé, boľavé miesto, pre nás a pre Boha si studnica živej vody ver mi,ver Mu!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc Ti přeji, aby to "třeba" bylo co nejdřív, aby se do Tvého života vrátil svět, přátelé, pohoda a obyčené radosti.

    OdpovědětVymazat
  3. Že nic nedáváš? No to se tedy pěkně pleteš. Z tohoto omylu Tě určitě vyvedou další komentáře.
    Taky Ti moc přeju klidnější a běžnější život.
    Co je to za záměr, že do toho jeden člověk takhle spadne se vší parádou?

    OdpovědětVymazat
  4. Amelko, zvladas neskutecne moc!! Vse co jsi vypsala neni vsedni samozrejmost. Naopak. Pratele.. je to k hamysleni, ale i kdyz mnoho z nas tu je pouze pres internet, jsme tu. A pokud jde o prave pratele tak pochopi ze nejde o vymluvy, ale ze opravdu nemuzes. A co vic? Pevne verim, ze se jednoho dne zase shledame a prozijeme nejake spolecne chvile. Drz se, draha.

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem velmi vděčná, že jsem tě mohla poznat. Nic se neděje jen tak, vše má nějaký svůj důvod. To, že máme v péči Páju s ADHD, to, že jsem tě mohla osobně poznat i s Jeníčkem, má pro mě nesmírnou cenu. Jak pro člověka samotného, tak jsi mi dala strašně moc něčeho, co asi neumím správně pojmenovat, ale z čeho čerpám už mnoho let i v obchodě. Plačící, běhající ani válející se děti mě nevyvedou z míry, hlavně ať si neublíží. Když vidím na maminkách tu úlevu, že konečně někdo, kdo se pohoršeně nedívá...vždycky si na tebe vzpomenu a děkuji ti za školu :-). Velká škoda, že jsi musela uzavřít svůj blog, určitě nejsem sama, komu jsi takto pomáhala, ale chápu to. Marcelko, myslím, že máš přátel mnoho a spoustě, kdybys zavolala o půlnoci, by ti pomohli. To, že nám nic nedáváš, je nesmysl, za sebe můžu říct, že kdybych ti měla platit koučing chování ženy za pultem, byla bys bohatá :-). Drž se a nedej se převálcovat. Chyběla bys neskutečně. Mám tě ráda.

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...