http://amelie-zivotkolemnas.blogspot.cz/2014/10/mazlicek-peta.html
Je mi to strašně moc líto.
Ve středu se nám ztratil kocourek.... krásnej, velkej, chlupatej....
Eliška ho milovala.
Všichni jsme ho měli rádi. Byl to neuvěřitelný pohodář.
Čtyři dny jsme ho hledali, vyvěsili jsme fotky s popisem po městě....
Čtyři dny jsem se snažila Elišku rozptýlit, vlít jí do žil naději...a dnes ho našla :-( ....asi 200 metrů od nás v trávě za plotem....
Nebyly mu ani dva roky.
Eliška chce pitvu, aby věděla, na co zemřel..zda mu někdo neublížil, jestli ho nesrazilo auto...chce to vědět... vyčítá si, že ho pustila ven ap.
Hrozně plakala, nebyla k utišení a "musela" jsem jí slíbit nového mývala - mainskou mývalí kočku.
Vzhledem k tomu, že jí bude za dva měsíce osmnáct, tak jsem jí ten drahý dárek k narozeninám slíbila....a k tomu i "zastřešení terasy", aby jí kočičáci neutíkali a přesto byli venku....
Ještě nevím JAK a čím to zastřešit, aby to vyšlo co nejlevněji, ale přijde nám to jako dobrý nápad.
Nejhorší na tom všem jsou reakce Jeníčka, který tím nechtíc přilévá "olej do ohně":
- "Elina brečí, Elišce umřel kocour...ale má další kocoury. Já vůbec nebrečím.
Elina je zlá. Elina brečí a já neslyším pohádku.
Jdu ven, abych ji neslyšel.
Péťa už nikdy nebude mít koťátka.
A kdes ho našla? A jak tam ležel? Měl někde krev? Přejelo ho auto? ap."
Tisíce "necitlivých" otázek, reakcí a touha znát i každičký "nechutný" detail nás pokládají na lopatky pokaždé, když jsme alespoň na chvíli na kocourka zapomněli
.....a Jenda to zase odstartuje nanovo....
http://amelie-zivotkolemnas.blogspot.cz/2014/10/peta-kouse.html
je mi to líto...kocourek to byl opravdu krásný a hodně se říká, že tyhle mývalí kočky jsou velmi inteligentní a dost autistů je má jako společníka.
OdpovědětVymazat