Když nebyli nablízku lidé, tak Jenda statečně pokračoval v procházce dál.
Nezapomněl na tradiční kytičku pro maminku.
Na tu nikdy nezapomíná.
Docela milý rituál.
Alespoň někdo má chuť nosit mi kytky.
Jeníček v zámeckém parku nadšeně pobíhal od stromu ke stromu a Betynka ho následovala.
Je na ně pěkný pohled.
Jenda několikrát oběhl strom a zase se vracel ke mně.
Obdivovala jsem ho, jak daleko se klidně pustil....
Je krásné je pozorovat...
Podzimní příroda a můj šťastný syn - úžasná kombinace.
Miluji tyhle procházky v parku nebo v lese....
...kéž by jich bylo víc...
....alespoň na chvíli člověk zapomene na starosti a "vypne".
Ahoj Marcelko.... jsou to opravdu NÁDHERNÉ fotky.
OdpovědětVymazatJeníček je na nich šťastný a maminka klidná, prožívajíc štěstí se svým synem.
Příroda je nejen krásná... nejen léčí, navíc obohacuje naši duši.
Fotografie - Jeníček a stíny - moc krásné.-)
Moc vás zdravím, V.-)
velice hezký blog. Hlavně velice pouční v tom jak překonávat všechny strasti života. Smekám klobouk
OdpovědětVymazatprint24
Závidím to prosluněné podzimní počasí, tady je pořád hnusně zataženo a občas k tomu i prší.
OdpovědětVymazatJenda vypadá s Betynkou na procházce moc spokojeně.
To jsou pokroky! Bravo! Kouzelná je ta fotka, kde se usmívá Jenda i Betynka, oba jsou nadmíru spokojení!
OdpovědětVymazatAmélko, krásné optimistické fotky :-) Ať je takových dnů co možná nejvíce.
OdpovědětVymazatkrásné podzimní fotky!!
OdpovědětVymazatMoc se hezky se na to kouká, jen se k nim pěkně vracejte, jak začnou plískanice.