Začínáme odplenkovávat

Máme pro vás velkou NOVINKU.
Největší radost asi bude mít moje prostějovská babička. Když jí volám, tak pomalu místo pozdravu se už několik let ptá, zda UŽ chodí Jenda na nočník.

Začínáme pomalu odplenkovávat.
Hurááá.
Vypadá to, že Jenda s plenami do školy nepůjde.
Ještě nedávno to vypadalo, že si na nočník NIKDY nesedne.
Nacvičovali jsme to s plyšákama a za pomoci procesuálních schémat, ale úspěch nic moc. Tedy teorii Jenda zvládal dokonale, ale nabyté znalosti do praxe neaplikoval.

Ještě před 4 měsíci Jenda odmítal záchod, dětské prkénko i nočník. Dostával se do afektu jen někdo např. o nočníku promluvil.
Tentokrát se mi ho (konečně) povedlo nalákat na nanuky, nic jiného nebylo silnou motivací.

"Sedneš si na nočník, vydržíš minutu a dostaneš nanuka." (a jen jedinou značku, jiného nechtěl)

A super, zabralo to.

Sice z toho zpočátku neměl radost a minuta byla moc dlouhá...

...ale podařilo se.

Nevýchovně jsem mu tam dovolila jíst i pít, nakonec i hry na iPadu, aby se alespoň nějak zabavil.

Čuník to Jendovi samozřejmě musel předvést.

Tohle byl KROK číslo jedna = sednout si na nočník (a nic nedělat).

Když jsme zvládli KROK číslo jedna, přistoupila jsem ke kroku číslo dvě.

Když byla Eliška malá, nechtěla říkat prosím, děkuji, zdravit, dělit se se Šárkou o hračky ap.
Byla na tom podobně jako Jeník, jen trošku mírnějšího "ražení".
Nechtěla jsem trestat NEGATIVNÍ chování, ale místo toho jsem odměňovala pozitivní chování.

Dávala jsem jí na papír samolepky (na ledničku). Za 5 samolepek tehdy dostávala nanuka, za 10 Kinder vajíčko a za 30 samolepek (nebo hvězdiček) dostávala (až do 13 let) panenku Barbie.
I teď mám pocit, že budu muset zavést zase nějakou motivaci, aby doma (více) fungovala.

Největší motivací je iPad.
Na nástěnku jsem tedy vyvěsila papír s 50 okénky.
Jo, padesát je hodně, já vím. ALE nemohu každý den utrácet peníze za hry na iPad. Na to fakt nemám.

Jenda umí počítat asi do stovky.
A protože na iPadu miluje hru se Šmouly a MOC chtěl koupit za Eura šmoulí jahůdky, tak jsem jako odměnu vymyslela papírové jahůdky.
ZA 50 vylepených papírových jahůdek si může na iPad koupit šmoulí jahůdky za 7.99 Euro.

Za vyčůrání do nočníku jedna šmoulí jahůdka, za vykakání dvě jahůdky.

Jasné počty.

Asi 14 dní Jenda ječel jak hysterka, jen jsem mu připomněla, že by se měl vyčůrat do nočníku.
Pořád dokola opakoval, že chce jahůdky, ale na nočník si nesedl.

Vždy jsem mu jen klidným hlasem zopakovala, že za vyčůrání je jedna jahůdka a za kakání dvě. Za padesát potom koupíme jahody (nebo nějakou hru) na iPad.

Asi po dvou týdnech se to zlomilo a Jenda se vyčůral do nočníku.

To bylo radosti. Zatleskali jsme mu a přeháněli jsme reakci, aby ho to motivovalo k dalšímu snažení. Všem jsme museli obsah nočníku ukázat:-P
Ukazoval mi, kam mám jahodu nalepit a každému ukazoval, kolik už jich má...

A pokračování příště...