Jenda nechce chodit na procházky.
Bodejť, vždyť tady ani není kam jít a do města chodí nerad.
Líbí se mu parky. Je tam ticho, klid, příroda, kaštany, žaludy, listy... přesně to, co má rád.
A tak ho občas vezmu někam do parku.
Škoda, že ten benzín je tak drahý.
Mohli bysme jezdit každý den.
Většinou jako motivaci bereme Betynku. Bez ní to není ono.
Betka je šťastná, pobíhá sem a tam a táhne Jendu za sebou.
Občas je to obráceně...Jenda běhá v kruzích a táhne pro změnu Betynku on.
Taky mi utíkají k různým stromům a mají z toho oba radost.
Když se blížili lidé, tak Jenda odbočil z cesty a vzal do sešupem z kopce dolů...
Utíkal tak rychle, že jsem se bála, že se mu něco stane.
Doběhl k velkému stromu a tam se zastavil a chvíli čekal.
Pak se rozběhl a běžel zpátky zjistit, zda už ti lidé přešli...
Když zjistil, že ne, tak se zase s Betkou vrátili zpět ke stromu.
Na druhý pokus už to vyšlo.
Lidé v dohledu nebyli a Jenda začal sbírat listy a žaludy.
On to sbírá, ale já to musím nosit...
Jsou to Vrchotovy Janovice ?
OdpovědětVymazatAno, jsou.
VymazatVida, Jenda vypadal spokojeně a určitě se to líbilo i Betynce!
OdpovědětVymazatMilá Amelie, jste úžasná žena..chodím k Vám na blog celkem krátce, ale tolik síly, odvahy, vůle a lásky, nikde jinde mezi řádky a fotkami nepotkávám..Držím Vám pestičky : )
OdpovědětVymazatKatka
Ahoj Amelie,
OdpovědětVymazatjá dnes také byla venku a na procházku to tedy nebylo. :-) Bylo velice sychravé a nevlídné počasí. Ale je to počasí podzimní a to já miluji. Zejména, když jsem přišla domů, uvařila si čaj a radovala se z dárků, které jsem si pro mamču koupila. :-)
Ale povím ti, že ty děti jsou velcí nezmaři, co vydrží, že jo? Já ten kopec vyběhnout jednou, tak už se mi nebude chtít běžet znova. :-)
Améeli, měj se krásně. :-)
No vida jak byl konečně šťastný. I Betynka. A nejistotu z cizích lidí? To mám taky.
OdpovědětVymazat