sobota 6. července 2013
Houpací křeslo
K narozeninám jsem dostala houpací křeslo.
Můj vysněný, asi třicetiletý sen.
Můj známý ze Švýcarska se mě ptal, zda chci k narozeninám knihy nebo křeslo.
Knihy miluji, ale nemám na ně čas.
A houpací křeslo byl výborný nápad.
Mí autisté houpání milují.
Houpou se děti, moje maminka, houpu se i já.
A dokonce si Jenda sednul ke mně na klín, nechal se hladit a mohla jsem mu zpívat písničky do ouška.
Nádhera.
A nejlepší na houpacím křesle (tedy podle Jendy) byla ta obrovská krabice.
I když máme doma málo místa, nemohla jsem mu to udělat, abych krabici vyhodila.
Vím, jak podobné schovávačky miluje.
A tak krabice trůní v chodbě, nedá se okolo projít, ale Jenda s Betynkou mají o zábavu postaráno.
Vždycky ho něco baví pár dní, tak až ho krabice omrzí, tak ji vyhodím.
Zatím je to ta nejoblíbenější hračka.
V krabici jí Jenda i Betynka.
Jeníček si pochutnával na suché housce a Betynce dával granule.
Mám ráda tyhle pohodové, klidné chvíle...
...i když vím, že pro Betynku jsou to chvíle náročné.
Holt na ty dva čertíky musím dávat pozor.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Marci, přeji dodatečně k narozeninám všechno nejlepší.
OdpovědětVymazatHoupací křeslo je i můj letitý sen, ale zatím neuskutečněný. I já se ráda houpu nebo i pohupuji...sedím třeba na židli, stojím na zastávce a pohupuji tělem...dělala to babička, dělá to mamka i brácha. Kolegyně z práce mi vždycky říkala nehoupej se, vypadáš jak Brůna ze Studně, akorát že nemáš sekeru. Ale všimla jsem si, že to pohupování má víc lidí.
A krabice je pěkně velká a určitě přinese spoustu zábavy. Kdysi jsem z ohromných krabic dělala dcerám domečky, ale sehnat tak velkou bylo dost těžký. Teď kolikrát v práci máme krabici, že by se do ní bez problému vešel dospělý člověk a zase nemám komu bych ji donesla. I když...těžko bych ji asi vezla přes celé město domů.
Marcelko,dostala jsi krásný dárek,křeslo využijete všichni,ale tobě přeji krásné a pokud to půjde ,klidné chvilky při pohupování v něm.Jeníček si s krabicí opravdu vyhrál.Hezký víkend přeje Marie
OdpovědětVymazatMilá Marcelko, dodatečně všechno nejlepší k tvým narozeninám. Jsem moc ráda, že píšeš svůj blog a že jsem ho našla. Spoustu věcí jsem díky tobě pochopila. Křeslo je krásný dárek. Ráda bych věděla, zda stojí pevně na zemi a houpe se jenom sedák. Podle fotografií to tak vypadá. Také se ráda houpu:-) a zatím si to užívám na venkovní houpačce. Ahoj a hezký víkend. Zuzana
OdpovědětVymazatHoupací křesílko je parádní, vypadá skvěle. Nedivím se, že si užíváte všichni a dopřeješ si i ty sama, to je hlavní, houpání je fakt uklidńující.
OdpovědětVymazatKrabice je jak šikovný domeček, Jeníček se chvíli vyřádí, asi tyhle ukrývačky má rád. Je fajn, že se takhle zabaví, kdybyste měli víc místa, navrhla bychti, abys krabici polepila jako domeček, vyřízla třeba jedno nebo dvě okýnka a Jeník by měl vlastní bydlení :-)
Ale chápu, že v paneláku se toho moc nevleze a taková krabice fakt zabere hafo místa.
moc krásné, je hezčí vidět Jeníka šťastného nežli uplakaného :) dodatečně všechno nejlepší k narozeninám :)
OdpovědětVymazatParadne kreslo, moc ti prajem aby si k nemu "dostala" par minut aby si si v nom mohla vypit kafe:-).
OdpovědětVymazatTaké dobré kreslo, vôbec neni zlé. Ani sa deckám aj tebe nedivím, že má úspech. A schovka v krabici, no pomätám veru ako sme si robili skrýše ako decká, to je hotový nový svet!Všetko najlepšie!
OdpovědětVymazatMilá Marcelko,
OdpovědětVymazatdovolte mi prosím, abych se připojila k ostatním a popřála Vám opožděně k Vašim narozeninám všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, radosti, spokojenosti, elánu, lásky a mnoho mnoho krásných zážitků s dětmi.
To houpací křeslo se mi velmi líbí, je to moc hezký dárek.
Sama bych jedno takové určitě chtěla. Bohužel, nemám žádného známého ve Švýcarsku, který by mi ho koupil.
Když už jsem u toho psaní, chci Vám touto cestou poděkovat za to, že jako jediná z mála nás hladové čtenáře téměř denně zásobujete pěkným čtením na svém blogu. Hezky se to čte.
Ještě bych Vám ráda napsala toto: Na to, že se Jeníček narodil tak moc postižený, se strašně moc zlepšil a k tomu
Vám opravdu z celého srdce gratuluji, protože vím, že je to
i Vaše velká zásluha. Když jsem ho viděla, sedícího na tom
křesle, nedalo mi to a musela jsem tiše žasnout...
K tomu všemu dodávám, že podle fotek, co jste nafotila, to máte v novém bytě krásně zařízené. Nádherné bydlení...
Mějte se moc hezky a příjemně prožijte prázdniny. Nedávno jsem si tak říkala: Jestlipak pojede Jenda letos na tábor?
Tak ať Vás děti nezlobí...
Děkuji za pochvalu. Ráda píšu blog, dává mi sílu jít dál a pomáhá mi zapomenout na starosti.
VymazatKrásně jste zužitkovali krabici :-) To by jeden neřekl, jakou radost Jeníčkovi i Betynce udělá :-))
OdpovědětVymazatKřeslo z TON-u z Bystřice pod Hostýnem... :-)
OdpovědětVymazat...houpy, houpity, hou,
OdpovědětVymazatpřeji Ti k narozeninám,
ať se všemi starostmi prohoupeš,
bez mořské nemoci:-D"
Snad ještě mojí gratulaci Amélie,
přijmeš i se zpožděnou:-)
Marcelko dodatečně všechno nejlepší k narozeninám,hodně pohody,trošku více toho štěstíčka a hlavně více zdravíčka. Dostala jsi moc krásný dáreček,vidíš a Jendovi stačí ke hraní jen obyčejná krabice.Mějte celá rodinka krásné prázdniny.:-)
OdpovědětVymazatMilá Marcelko, i já se přidávám ke gratulantům a běžím ti popřát hodně štěstí, zdraví, pohody, úsměvů a ať se ti vyplní každičké přání - i to nejmenší. :-)
OdpovědětVymazatPáni! To houpací křeslo je perfektní! :-) Je nádherné! :-) Tak si ho Marcelko pořádně užívej. :-)
Krásný zbytek dne. :-)
Šári, zatím si ho užívá Jenda. Já nemám čas v něm sedávat, ale snad už brzy...
VymazatAmélko, houpací křeslo je opravdu krásný dárek. Vůbec se Jeníkovi nedivím, že se mu líbí, já se jako dítě taky ráda houpala na starém křesle po babičce, které teď trůní u mě v obýváku. A vidíš, dneska už mě skoro ani nenapadne, abych do něj usedla třeba s knížkou.
OdpovědětVymazatMoc ti přeji všechno dobré, hodně sil k zvládání problémů a taky trošku toho osobního štěstí pro tebe samotnou. Líbilo se mi, když jsi popisovala, jak ti Jeníček v tom křesle seděl na klíně - vím, že pro tebe je těžké to, že nemůžeš Jeníka k sobě přitulit a pomazlit se s ním, tak jsem byla ráda, že sis tuhle chvilku užila (nebo tedy že jste si ji užili společně). Chodím se k tobě dívat, jaké Jeník dělá pokroky a opravdu vždycky žasnu nad tím, jak se mu věnuješ a s jakou trpělivostí a láskou to vše děláš. Jeníček je šikovný kluk. V té krabici s Betynkou mu to sluší a je vidět, že se mají rádi. Hezká je fotka, na které se na sebe smějí.:-)
Amélko, přeji tobě i tvým dětem pěkné dny plné slunce a co nejméně slz.
Děkuju.
Vymazat