Díky hrám na iPadu mě napadlo, že bysme měli zase zkusit hru na obchod.
To dříve Jeníček nechápal. Nerozuměl hrám na "něco", nebo že je něco jen "JAKO"...
Dostal krásnou peněženku (po holkách) a důležitě si do ní naskládal peníze.
V aplikacích na iPadu zvládá docela složité "obchody" - na jedné farmě nakupuje, pěstuje plodiny a zase zboží prodává a řekla bych, že mu to už krásně jde.
Zpočátku jsme začali se šesti korunami....
...a v poslední době jsme se dopracovali na dvacet korun.
Dávám mu jednoduché úlohy - jedna a jedna, jedna a dvě ap.
A tak si Jenda postupně od čuníka koupil dudánka, baterku, kalkulačku, pentličku, míček a další věci.
Po každém "obchodě" nadšením skáče a radostí třepe ručičkama.
Ta spontánní, čirá RADOST mě fascinuje.
Vždycky se mi líbí, jak Jeníček hezky sází čuníkovi penízky na tlapku...
"Čuňajs, nastav tlapku..."
Jenda hraje s čuníkem, nikoliv se mnou.
Pořád je čuník prostředníkem mezi námi dvěmi....
...i když komunikace mezi námi se hodně zlepšila a už dávno dovede Jenda mluvit se mnou, se svými sestrami, s babičkou, s dědou...
(Jeníček mluví, pokud není ve stresu. Při stresu, úzkosti, v neznámém prostředí, po nějaké návštěvě ap. však naučené dovednosti "ztrácí" a "nic" se od něho nedozvíme)
Čuník je pořád číslo JEDNA a pokud je nějaká složitější nebo neznámá situace, pak to čuník zvládá mnohem lépe než já. To platí i pro HRU s Jendou.
Komunikace přes čuníka funguje od dvou či tří let Jendy a jsem ráda, že jsem ji tehdy "omylem" (nebo náhodou?) objevila...
Na čuníka ani maminka nemá...
Je pěkné, jak se Jenda umí upřímně radovat.
OdpovědětVymazattaky se mi líbí, jak má Jeníček radost.
OdpovědětVymazatJe dobře, že má čuníka a tak trpělivou maminku.
No, tak hlavně, že to vypadá, že se komunikace s Jendou zlepšuje, musíš být jistě ráda za každý sebemenší pokrok, to si dokáži představit, jak je to radostné :) Tak jen tak dál!
OdpovědětVymazat