- "Stojíš mi v obraze..."
-" V jakým obraze? Tady žádnej není...
Tak v jakým obraze?! Tady žádnej obraz není... To nechápu. "
(myslela si, že je na zemi obraz a že v něm stojí)
- "Uhni, máš tlustý sklo!"
- "Co, jaký sklo? Já mám akorát tak kočku. Já žádný sklo nemám a tlustý už vůbec ne. Kde bych ho asi tak vzala? Tak jaký sklo? Dozvím se to? Dozvím se jaký sklo? To jsem v životě neslyšela."
- "Eli, kolik jsi letos viděla pohádek? (Šárka myslí o vánočních prázdninách)
- "Jenom jednu."
- "Jáák jenom jednu, co kecáš?
- "No vždyť je teprve prvního...!"
- "Vašek je v sanatoriu, chodí na rehabilitace a jezdí tam na kole."
- "Jak může jezdit v zimě na kole? Vždyť je po operaci! Jak může v nemocnici jezdit na kole? Vysvětli mi to. To tam mají nějakou dráhu, nebo co? To se snad v domě jezdit nedá, ne? Jak může v sedmdesáti dvou jezdit na kole? JAK může v budově jezdit na kole?! Řekni mi to!"
(myslela jsem "rotoped" - "rehabilitační kolo", které nám doma slouží jako věšák na šaty)
- "Neskákejte učitelce po hlavě."
- "Jak můžeme učitelce skákat po hlavě? Vždyť to není možný!!!? Tomu nerozumím. Vždyť učitelce se FAKT nedá vyskočit na hlavu. Co to je za blbost? Si to představ!"
Paní učitelka Elišce vysvětluje, že to znamená, aby děti učitelku nezlobily... "A co to má společnýho se skákáním?!!"
- "Eli, tys mi to sežrala." ...slyším Šárku.
- "Já nežeru, já jím. Žere prase."
(Šla jsem okolo a když jsem je slyšela, tak jsem dostala záchvat smíchu... Eliška se mě ptala, čemu se směju... Představila jsem si ji, jak klečí u koryta a nemohla jsem zadržet smích...)
Díváme se na televizi a najednou hrají písničku "Slzy tvý mámy" od Olympicu.
....slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář....
- "Jak můžou slzy šedivět?
To jsou slzy šedivý nebo máme je šedivá? Co z toho je šedivý? Mami, co z toho je šedivý?!!
Ty slzy stékají na polštář? Ta šedivá máma asi těžko, ne?
Jak můžou slzy šedivět?
Máma přece nestéká na polštář? Nebo stéká? A JAK?
Když je ta máma šedivá, tak má i šedivý slzy? Proč jsou ty slzy šedivý? Když má šedý vlasy, tak má i šedivý slzy? Má to barvu jako rozpuštěnej cement nebo beton?"
Konečně tě Marci,něco na chvilku rozesmálo,asi budou muset se děvčata vícekrát domlouvat.Taky mě rozesmály.
OdpovědětVymazatSměju se, když to čtu, je to legrační....ale když si uvědomím, jaký musí mít Eliška v hlavě zmatek a že se těchto "podivných spojení" používá hodně.
OdpovědětVymazatPamatuji se, jak moje máma zavolala na sestru, která táhla plnou tašku s nákupem a držela jí za okraje: "chyť to za uši" a sestra pustila tašku a chytla se za uši:))
Eliška je skvělá, že se nebojí zeptat a tak jí to můžete vysvětlit.
Ano, i já jsem ráda, že se neebojí zeptat, i když někdy jsou témata hoodně zvláštní. Jsem vděčná za to, že ke mně má (zatím) důvěru.
VymazatTak to je hodně zajímavé.
OdpovědětVymazatTakže takto vlastně o věcech uvažují autisté.
Ale povím ti, že otázky se mi moc líbí. I když to s tím korytem mě také pobavilo. :-)
A takto se tě ptají pokaždé? Máš ocelové nervy Amelko. :-)
Ale jinak se opakuji, ale mě se ty otázky líbí, protože když se nad tím člověk zamyslí, tak vlastně má Eliška pravdu. :-)
Jak těžce se může jevit taková pro nás prkotina, jako "Stojíš mi v obraze". ;-)
Šári, tohle bylo asi během 10 minut... Ono se to nezdá, ale podobných vět použijeme za den nespočet...A autisté pak mají v hlavě pěkný zmatek.
Vymazat:-))))))))))))))))) od smíchu nejde něco napsat
OdpovědětVymazatDrnčí mi z těch otázek hlava jen je čtu. :-) Chuděrka, asi musí být z našeho světa pěkně popletená.
OdpovědětVymazat