- "Jeníčku, zítra se pojedeme podívat do školy, kam chodí holky. "
- "Nééé, já NECHCI!!!
NECHCI NIKAM jít.
Mně se tam nelíbí.
Budu doma. Kdo mě bude hlídat?!
Hůstanu doma!!!"
- "Ne, Jeníčku, nebudeš doma. Zítra pojedeš se mnou."
- "Učitelka je zlá, hnusná.
Mně je z ní špatně.
Já ji nesnáším. Bude mít divný oči.
Bude na mě divně koukat.
Já NECHCI jít.
Učitelka páchne.
Já se bojím.
Mně se tam nechce jet.
Ach jooooo.
To tlvá dlouho. Asi stoosmdesát minut tam budem."
- "Ne, tak dlouho tam určitě nebudeme."
- "NEEEEE. NECHCI tam jet.
Nechci, aby mně ty hnusný lidi něco žekli.
Nechci, aby mi něco žíkali.
Bude jich tam moc.
Děti jsou zlí, pldlí, nechutný, hnusný.
Nesnáším je. Nesnáším učitelky a děti.
NECHCI tam jet, nenuť mě!!!
Já TAM NECHCI jít za učitelkou, béééé.
Nebudu teď spát ani jednou.
Já se nevyspinkám dobže, dyž tam musím jet.
Já se vyspinkám špatně. Auuuuuu."
Zápis do školy - pro "normální" děti možná radostný okamžik, na který se (některé) dokonce i těší?
Pro Jendu tragédie.
Dlouho jsem se rozmýšlela, KAM vlastně k zápisu jít. Vždyť ani nevím, kde budu po rozvodu bydlet.
Nakonec zvítězila asi 9 km vzdálená vesnická škola, kam chodí obě dcery už několik let. Znají nás tam, o Jendovi jsem tam mluvila s vedením školy, když jsem byla na třídních schůzkách.
Stejně to bude jen "banalita". Jenda zatím na školu nemá.
Odklad školní docházky má Jenda doporučený z APLY i od paní doktorky na psychiatrii. I já si myslím, že je to pro něj lepší.
Oficiální zápis do školy byl minulý týden.
Neměla jsem odvahu vzít Jeníčka na zápis, kde může čekat "dlouhé" minuty na rušné chodbě s několika dětmi a jejich rodiči, neměla jsem odvahu vzít Jendu na zápis, kde budoucí prvňáčky vítají děti v maskách a pomáhají jim s úkoly.
Telefonicky jsem si domluvila individuální termín "bez dětí a bez masek".
Jenda není ze zítřejší návštěvy základní školy vůbec nadšený.
Ale zvládli jsme tolik věcí, zvládneme i tohle....
A úplně nejlepší byl závěr dne.
Po 23. hodině přišla Šárka:
- "Mamíí, můžu se na něco zeptat?" (No jistě, proč ne, mluvím se svými dětmi o VŠEM... Mí rodiče se mnou skoro o ničem nemluvili, tak to dělám JINAK)
- "MAmííí, co je to EREKCE?!"
Hrklo ve mně a snažila jsem se nedávat najevo své zděšení....
- "JAK jsi k tomu přišla?"
- "To jsme brali ve škole."
- "Ve které hodině?"
- "Ve výchově ke zdraví..."
Promiň, čuníku, že jsem si Tě vzala jako názorný příklad. Nějak mi to bez "pomůcky" nešlo.
A já bych byla raději, aby se ty děti pořád dívaly na pohádky....
Držím pěsti, budu na vás myslet, ať to Jeník zvládne v pohodě. :)
OdpovědětVymazatTo je dobry pristup, pripravit jeho a aj okolie ale neustupovat z poziadavku na zapis. Ja to takto riesim s navstevami(ked mi ideme), vysvetlim Mathiskovy co bude, ludom km ideme co mozu ocakavat a ide sa. Kamaratku som musela opustit len raz ale to sa mi zase dobre vyplatilo, Mala tam vodnu klzacku a trampolinu, to h bavi a teraz ked sme boli na narodeninovej party jej syna tak sekal dobrotu snad vacsiu ako ostatne deti a to som si myslela ze som si to odchodom pekne zavarila a bude to pravidelne opakovat. Netreba sa vzdavat, ty to zvladnes a postupne ho navyknes na vsetky socialne situacie a nepridu mu uz tak neznesitelne.
OdpovědětVymazatZuzana
To zvladnete :-). Jenicek potrebuje postupne aspon trochu a aspon na chvili natrenovat pobyt mezi lidma, aspon trochu se zaclenit. A kdy jindy nez ted, dokud je jeste malej...A ty do budoucna potrebujes taky trochu odpocinku, at muzes na par chvil za den fungovat i jinak nez jako matka na plny uvazek :-). Misa J.
OdpovědětVymazatBudem držať palce, nech to je pre Jeníčka čo najmenej traumatizujúci zážitok. Pá. Renata
OdpovědětVymazatTak ať vám to bez problému vyjde. :)
OdpovědětVymazatJe zajímavé, že řekne kdo mne bude hlídat a neřekne, kdo bude se mnou doma.
Však proč se ptala, když to brali?? :DDD
OdpovědětVymazatMy jdem k zápisu taky, do specky, Štěpu mít s sebou nemusím a nebudu, taky žádáme odklad.
Příští rok budou kluci z auti-třídy přestupovat na zš všichni najednou, pan ředitel ze spec.zš už se byl ve školce podívat.
Proč? Myslím, že to nepochopila. Asi to bylo moc neznámých pojmů najednou. A možná se jí to bude plést ještě nějaký čas.
VymazatBudu na vas moc myslet. Urcite to zvladnete, vzdyt posledni dobou dela Jenicek uzasne pokroky!
OdpovědětVymazattaky nás čeká zápis,jdem tady u nás do praktické a taky s odkladem .Nikde nás zatím nechtějí a v lete se pokusíme zvykat na děti a nějaký režim kdesi v Praze pokud nás tam někdeněkdo veme na milost.Tak pevné nervy Marci a posílám pusy.
OdpovědětVymazatDržím Jendovi palce,ať je pro něj zápis co nejméně nepříjemný.Určitě to spolu zvládnete.
OdpovědětVymazatVysvětlování Šárce nezávidím,koukám,že si budu muset časem taky pořídit čuníka,až u nás na podobné dotazy dojde ;)
Amélko,přišla jsem až dneska tak doufám,že zápis proběhl v rámci možností v klidu.
OdpovědětVymazatAno, na naše poměry "normálka" :-) Bylo to (relativně) v pohodě.
VymazatTakový je život :-) . A nedivte se,že se Šárka zeptala,mnoho je takových,co o erekci,podnětech a impulzu,které vedou ke ztopoření nemají,ani tuchy a to se se často marně v životě pídí po tom,aby ji měli :-) :-)
OdpovědětVymazatNo,u dětí je v tomto času též záhodno,promluvit o antikoncepci,co brání početí,při intimním styku,aby byli informováni a né jen překvapeni,též je dobré zmínit,že existují i pohlavní a to přenosné choroby.UF.
Tak,ať zápis proběhne co nejlépe a snad mají holky ve škole fundované pedagogy .Krásný den.
Samozřejmě o podobných věcech mluvíme. Šárka má tu "výhodu", že má starší sestru, takže vše ví o cca 2 roky dřív (od ní), nebo slyší, co "řešíme".
VymazatJá se nedivím,že se diví Šárka,mně udivuje,že se diví dospělí :-)
VymazatJÁ jsem se na zápisu trochu bála, když jsem tam vedla děti, takže se Jendovi vůbec nedivím :)
OdpovědětVymazatNa Šárčině dotazu zhola nic není. Směle do toho. Jen najít tu správnou formu. S čuníkem to, myslím, jde. Je potřeba, aby děti těmhle věcem rozuměly a nebyly v kolektivu pro smích.
Na dotazu není nic divného. Mí rodiče na podobná témata nikdy nemluvili, já se snažím s dětmi přiměřeně věku mluvit o všem.
VymazatMyslím na vás, určitě to dopadlo dobře. Ani můj vnouček nešel před lety k zápisu s veselou. Ve škole jsem pracovala, tak jsem se šla mrknout, jak to bude probíhat. Můj vnouček se na mě podíval a z očí mu začaly téct velké slzy. Na můj dotaz proč brečí, jsem se dověděla, že zapomněl, kdy se narodil.
OdpovědětVymazatJá jsem Jendu nijak nepřipravovala. A oni toho moc nechtěli - barvy, tvary, velikosti od nejmenší po největší, dvojdílné puzzle. Pak už Jendovi došla trpělivost.
VymazatJe to krásné, když Šárka věděla za kým jít :-)))
OdpovědětVymazata ten rozvod mě mrzí
Také jsem ráda, že jde za mnou :-)
VymazatAhoj Marci, ať zápis přežijete!!!!
OdpovědětVymazatJenda (Honzík) to určitě zvládne. Děti jsou velcí bojovníci, já tomu věřím.
OdpovědětVymazatMnoho štěstí :)
Stejně tebe i jeho i všechny vám podobné velmi, velmi obdivuji :)
Je fajn, že se Šárka nestydí zeptat. Já se styděla a naši mi rozhodně nic neřekli. Ještě že máte toho čuníka :-))
OdpovědětVymazatTak vidím, že už máte zápis s Jeníčkem zdárně za sebou a oceňuji vstřícnost školy, že jste mohli přijít samostatně. Předpokládám, že to s tím odkladem vyšlo a věřím, že příště bude Jeníček mnohem vyzrálejší, vždyť dělá očividné pokroky a je znát každý měsíc, natož pak rok. ;-)
OdpovědětVymazatMy máme erekce (teda teoreticky) v deseti letech už za sebou, mnohem horší vysvětlování pro mě bylo, co je to "svědomí" (s erekcí nesouviselo). Jsem zvědavá, jak Jenda dopadl, těším se na článek. Amelie, četla jste v posledních Reflexech články o autismu? Pokud ne a zajímalo by vás to, ráda pošlu. Byly to vlastně příběhy konkrétních lidí, rodin.
OdpovědětVymazatCo je svědomí jsme řešily nedávno. Nejsem si jistá, že dcery pochopily, ale SNAD jednou.... Články jsem nečetla, Reflex nevlastním, ale ráda bych si je přečetla. Napište mi prosím mailík, děkuju.
VymazatAmelie, nemůžu váš mail tady najít, tak mi, prosím, do mého mailu jenom napište vaši adresu a to, jestli chcete ty časopiy poslat doporučeně nebo obyčejně, zítra zabalím a pošlu. Zdravím velice! lucie.smich@seznam.cz
Vymazat