Jenda to umí.
Jen se mu zrovna vůbec nechtělo "pracovat".
Ale "musel"...
Když řeknu, tak "musí" úkol dokončit.
Úkol (samozřejmě) dodělal...
Ještě měl slzy v očích, když dojídal kousek "žížalky"...
...ale za pár minut už o ničem nevěděl.
Hra na iPadu mu dvouminutové "utrpení" u úkolu vynahradila.
Nechtěl, nechtěl, ale musel.
OdpovědětVymazatMy taky musíme, Amélko... a děcka, když chodí do školy, taky musí. Že je to tak?
Ale přestože nechtěl, je vidět, že úkol zvládl na jedničku a obrázky poskládal dobře!
Určitě si zasloužil odměnu.
A myslím, že i ty! Vymýšlet stále nové kreace a hry, to dá taky zabrat.
Jste šikovní, oba!
Jenda krasne pocita, ja som sa uz divala co by som dala nasemu Mathisovy na pracu. Pocitanie to teda urcite nebude, moc ho to nebere.
OdpovědětVymazatMoje dcera taky dodělávala s pláčem úkoly a to nebyla autistka. :D
OdpovědětVymazatMarcelko, v neděli večer jsem poslouchal na Rádiu 7 pořad, ve kterém mluvil pan Juraj Danihel. Vyprávěl o tom, jak odjel do USA, kde pracoval v Microsoftu, ale zajímavé na tom bylo, že se jim krátce před návratem do Čech narodilo miminko s autizmem. Povídal tam, jak se s tím nemohl smířit, jak si s tím nedovedli ani on ani manželka poradit. A to byli dva na jednoho! Ty jsi teď sama na tři a tím víc tě obdivuju! Boží moc je nekonečná a jestli je tohle náročné rodičovství tvým posláním, pak věřím, že ti Bůh dá sílu to všechno nějak zvládat!
OdpovědětVymazatO dalším případu vím od svého kmotra. On je členem jedné katolické komunity a tam jsou i manželé, kteří také mají autistu. Říkali, že se každý den znovu musí rozhodovat, ujistit se, že to nějak zvládnou a modlit se, aby jim Bůh dal sílu. Možná ani ty sama nevíš, jak obrovskou věc vlastně děláš a jak dobře! Moc na tebe myslíme!
Ahoj Davide, je to náročné. Ale díky Bohu vím, že to zvládnu. Když to chci zvládat svými silami, bývám někdy večer na pokraji sil a se slzami v očích, ale stačí si vzpomenout na Boží lásku, na Jeho pomoc. Vždycky mi dá sílu, když už nemůžu. Každý den je dar. Každý den s autismem je velká výzva, ale já mám posledních 10 let svou VÍRU a díky ní život nabral jiný směr. Obdivuji rodiče autistických dětí, mají toho na sobě každý den mnoho. Díky za komentář.
OdpovědětVymazatTak asi takhle nějak se tvářím, když musím počítat denní inventuru.
OdpovědětVymazat