Kandidátka na AS?

Ve čtvrtek bylo příliš horko na to, abysme šli pěšky do města nakoupit...
Pečivo a zelenina tu však akutně scházely, a tak jsem se rozhodla pro nákup autem.

Vzala jsem s sebou Elišku a Jeníka. 
Hahaha, to je ale kombinace... :-)

Zaparkovala jsem na náměstí a poslala Elišku na poštu se slovy: "Sejdeme se před obchoďákem"...Chtěla jsem si tím ušetřit jednu cestu v horku s uřvaným dítětem na poštu...
Šla jsem s Jeníkem do zeleniny...
Nakoupíme a vrátíme se zpět k obchodnímu domu. Tam stojí plačící Eliška....Ptám se: "Proč brečíš?"
Odpověď: - "Tys mi řekla, že tu budeš čekat....3x jsem proběhla celej obchoďák a Ty nikde...."
Fajn... Neřekla jsem, že tam budu první, ALE budiž...

Vejdeme do obchoďáku, zastavím se a říkám Elišce: "Chceš něco do Itálie?" (Druhý den totiž měla jet se školou na "dovolenou"...).
Odpověd zněla: "Ne, nechci".

Nakoupili jsme, dala jsem věci do auta, děti si sedly a já jsem běžela do lékárny, která je hned na náměstí, koupit Elišce mléko na opalování (samozřejmě jsem děti informovala, kam a pro co jdu).....
Vrátím se během minutky zpátky a podávám Elišce lahvičku se slovy: "Tady máš mléko..."
.....Ona se zarazí a zeptá se: "A co s tím? To mám vypít???"!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

No nic...
Sednu do auta a jedeme domů....Kousek od domu Eliška povídá: "Zítra ráno si vezmu svoje peníze z prasátka a dojdu si koupit bonbony do Itálie. Tys mi NIC nekoupila!!!"

- "Jak to myslíš?!!! Byli jsme přece v obchoďáku a já jsem se Tě ptala, jestli "něco" nechceš....?!!!!!!!!"
Eliška na to: "Ty ses ptala, jestli nechci brambůrky."
- "Jaké brambůrky??!!!"
A pak mi to došlo: Když jsem se jí ptala, jestli "něco" nechce, stáli jsme zrovna u regálu s brambůrkama....
Nikdy bych se jí neptala, jestli nechce brambůrky, protože vím, že je nejí...

Uvažuje takhle autista??? Vnímá vizuálně? A když stojím u brambůrek, myslí si, že jí vnucuji brambůrky? Když jí podám mléko na opalování, slyší JEN  slovo mléko a představí si JEN to jediné krabicové, které nám stojí doma na lince??!!!!

Doma jsem uklidila nákup do skříněk, Jenda měl zrovna záchvat vzteku, tak jsem ho odnesla řvoucího do postýlky, aby se uklidnil.. a vzala jsem si Elišku na klín...Nějak mi ty "incidenty" ve městě nešly z hlavy....
Říkala jsem si, že se to určitě vysvětlí....

Tak jí povídám, že jsem jí koupila mléko na opalování, jahody a meloun, protože vím, že to má ráda, i ty bonbony a žvýkačky na dovolenou (ale v zelenině, kde se mnou nebyla, tudíž o nich nevěděla)...a říkám:
"Cítíš, že to všechno dělám JEN kvůli Tobě?"
...a ona? Začichá nosem a řekne:"NE, nic necítím"....

Úplně mi tím vyrazila dech...nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet....