Manžel si ze mně dělá legraci, že TO dělám schválně, abych měla o čem psát. :-)
Ne, nedělám.
Jen doufám, že se tomu jednou zasměji.
Na dnešní dopoledne byla v plánu návštěva PPP s Eliškou, cca 20 km odtud.
Jenda stihl ráno polít psa kakaem, odmítal snídat, ale vcelku jsme se vypravili v pohodě.
Mamka pak hlídala Jeníčka a já jsem si první hodinku říkala, jaká je to paráda...být bez dítěte.
Druhou hodinu jsem si lebedila, jak je to úžasné číst si na chodbě po několika letech časopisy....
Po 3 hodinách už jsem toho sezení měla plné zuby a přecházela jsem po chodbě. Po 4 hodinách jsem se jen modlila, aby už byl konečně konec.
Dceři jsem jídlo a pití vzala, na sebe jsem v tom ranním shonu při balení tašky nemyslela.
Když jsme po 5 hodinách vycházeli z PPP, umírala jsem hladem i žízní....Eliška si všimla, že jsem jí z nouze okousala rohlík.
Dojely jsme k mamce a obě narychlo zhltly oběd - za vydatného Jendova řevu...
Už se těšil domů a dával to pěkně najevo....
Pak jsme posbíraly tašky, oblékly Jendu a vyšli jsme všichni na chodbu....
Maminka nám přála šťastnou cestu.
Když se výtah rozjel, slyšeli jsme maminku něco "křičet"....
Nechala jsem Elu s Jeníkem dole a vrátila jsem se výtahem zpátky...maminka seděla na skříňce a brečela. Eliška zavřela dveře od bytu a mamka měla klíče DOMA v bytě...a k tomu vařila na sporáku polévku.
Paráda...to mi dnes ještě chybělo....
Chvíli jsem přemýšlela...
Normálně mám její klíče od bytu také, ale přidělané na svých klíčích od Felicie a ta je od pátku v opravně. Na dnešek jsem si půjčila auto od švagra. Tudíž klíče v nedohlednu....
Tak jsem si popovídala s policií, brnkla jsem na hasiče a po pár minutkách jsem odjížděla domů s příslibem, že co nevidět přijedou...
Nakonec všechno dobře dopadlo, dveře jsou celé, polévka se povedla a mě už nepřekvapil ani Jeník řvoucí v autě cestou domů...
A tak si tu teď sedím, rekapituluji dnešní den a říkám si, že když nic jiného, tak snad dávám dětem dobrý příklad.....
....i když mám kolikrát chuť brečet nebo řvát, přesto zachovám klid (nebo se o to alespoň pokouším...) a snažím se všechno řešit s klidnou hlavou....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.