Dávat dárky Jeníčkovi je složité.
Nikdy nevíme, jak zareaguje.
Brácha mu chtěl udělat radost a koupil mu nové DVD.
Jenda sebou praštil na zem....
...a odmítal se na DVD podívat.
Fňukal, kousal se do ruky ....
...a říkal, že to má vyhodit do popelnice.
Když s tím chtěl začít házet, tak jsem mu DVD sebrala a Jenda se v ložnici v posteli pomalu uklidnil.
O novou pohádku zájem zatím nemá.
Stejně to je zvláštní pocit pro toho, kdo dává dárek, když místo radosti přivede dítě do afektu.
Babičky očekávají díky, vděčnost, úsměv, objetí, pohlazení nebo přitulení vnoučete.... a dostávají úplně něco jiného....
na to se těžko něco říká Marci.
OdpovědětVymazatJá jen vím, že dárce by se neměl urazit.
Peta jako dítě měl dárky rád, i když v rodině koluje jeho slavná věta pod stromečkem :
" Ježíšek se zbláznil, kam ty hračky dáme ".
Mezi 15 až 20 lety to s ním bylo těžké.
Navíc je Peta velmi skromnej. No obrnila jsem se.
A ejhle letos dostal mikinu a byl z ní nadšenej.
V lete jsme mu z dovolený přivezli tričko a také dobrý.
Jak říkám vydržet, neuzavírat se do velké izolace a doufat, že bude líp.
Míša
Mathis poslednu dobu ani nic nechce, vcera sme sly s Marcom na obed ale pred nim sme mali stihnut aj nakup tak sme vyrazili skor, medzitym napisal ze na skype meeting tak musi prist neskor a ja som sa rozhodla kupit im obom nejaku malickost aby sa zabavili, ale Mathis fakt nic nechcel, boruvky ho zabavii tak na 15minut, aspon ze sa na chvilku zabavil s Robinkovym playdooh, potom sa nastastie v tichostinudil. Byvalo to teda lepsie, vobec som si toho nevazila a brala to ako samozrejmost lebo som netusila kam to moze dojst.
OdpovědětVymazatZuzana
Marcelko, právě čtu zase jednu knížku o autistech, která vznikla na základě článků a diskuzí na blogu. Jedna z těch maminek tam píše: „My nežijeme svůj život, ale život našich dětí!" Má hlubokou pravdu! Já s vámi, které máte doma autisty, ohromně soucítím. Nedovedu si představit, kolik sebeobětování to stojí, jaké to je, když ať děláš, co děláš, nedosáhneš ocenění ani u svých nejbližších. Navíc se často stává, že od autistických dětí utečou otcové, aby to maminky měly ještě těžší. Bůh vám všem pomáhej!
OdpovědětVymazatAch...je to tak zložité...včera k nám kamoška s takou dcérkou išla na návštevu, veď chodia často a hneď musela aj odísť...jednoducho ani nechcela vojsť do dverí, proste sa otočila a hotovo, nevieme tiež čo na ňu prišlo :-( Prišli vraj domov a hneď sa vraciali späť a už bolo dobre :-) akoby sa nič nestalo, ešteže bývajú blízko. Prajem Marcelko veľa trpezlivosti.
OdpovědětVymazatJe to pro mě těžké pochopit, jaký důvod je ten, že Jeníček dárek vyloženě odmítá, ale vím, že byly také dárky, které se mu velice zamlouvaly. Musí to být těžké rozeznat. Však vy to ustojíte, jako mnoho věcí předtím! Tak stále tolik síly přeji!
OdpovědětVymazatMyslím, že tvůj brácha se přes to přenese, i když ho to možná zamrzelo (jsme přece jen lidé). Ale určitě už za ty roky pochopil, že Jeníkova reakce je prostě nevyzpytatelná. Třeba se mu nelíbily barvy dévédéčka, kdoví, co ho vyprovokovalo k takové reakci.
OdpovědětVymazatBráškovi přeji hodně trpělivost a tobě také, zlatíčko. Ví Bůh, že ji potřebujete všichni. A sílu také.