Stříhala jsem venku ostružiny, když jsem slyšela, že přijel Eismann (dříve Family frost).
Eliška zavolala na Jeníčka, ať vezme Betynku domů, pán se totiž bojí psů....
Jeníček na ni volal, ale ona ho zrovna neposlouchala.
Šla jsem kolem něj a poprosila jsem ho, aby zavolal Šárku, protože si určitě chce něco objednat....pronesla jsem větu: "Betka počká."
Jenda se naštval, urazil a utekl do svého pokoje.
Asi byl zmatený ze dvou "rozkazů" (či proseb) a nevěděl komu vyhovět a co dělat dřív...
A já se tak snažím, abych ho nenaštvala a přesto se mi to povede alespoň jednou denně.
Mila Amelko,
OdpovědětVymazatdekuji za pozvani na vas blog, moc me to potesilo. Myslim na vas a at uz je jen lepe. :-)
Aneta
Jé, family Frost už se nejmenuje Family frost? Já si říkala, co to vesnice jezdí za auto :D
OdpovědětVymazatJej, milá Amy, to nic, já také občas někoho naštvu a přitom mám pocit že se tak snažím, všem vyhovět a co nejlépe si rozumět. Jsi obdivuhodná, a celá Tvoje rodinka♥
Děkuji za pozvání, vážím si toho ♥
Chapu a soucitim... Je takovych malickosti, co je muzou rozhodit a clovek casto nevi, co udelal spatne, nebo co kde jak a proc vadi. Ja rikam, ze jsem obcas jak inspektor Colombo. Az na to, ze ne vsechny pripady vyresim... I v jeslich si to uzivaji, staci,kdyz obleknou Totocovi svetr jinak, nez to delam ja a na krizi je zadelano. Ale co nadelame, delame jak nejlepe umime! :)
OdpovědětVymazatTo mi povídej..tolik se snažím jim vyhovět, nenaštvat je, vypátrat, co jim vadí, čeho se bojí, a stejně kolikrát ztroskotám...
Vymazat